Andrés OrozcoEstrada

Rozpačitý začátek Dvořákovy Prahy aneb Není všechno zlato, co se třpytí

Vyprahlé publikum se nemohlo XXI. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha doslova dočkat. Neumím si jinak vysvětlit, proč ovacemi ve stoje skončila již úvodní polovina prvního festivalového večera ve Dvořákově síni pražského Rudolfina (6. 9. 2021). Ovace ve stoje nebyly na místě. A rozhodně byly předčasné, protože po nepříliš přesvědčivém provedení Dvořákova Violoncellového koncertu h-moll op. 104 následovalo ještě problematičtější nastudování Symfonie č. 9 e-moll op. 95 Z Nového světa. Na zahajovací koncert jsem se jako většina festivalového publika upřímně těšil. Jen jsem si říkal, kdy už konečně dramaturgové opustí dávno překonané programové pořadí koncert + symfonie a připustí, že Novosvětskou Dvořákova americká story začala a violoncellovým koncertem skončila, takže by bylo vhodnější pořadí skladeb už jen z chronologického hlediska vyměnit.

Ivo Kahánek před koncerty s Mahler Chamber Orchestra: Martinů se většinou líbí až napodruhé

Klavírista Ivo Kahánek si společně s předním komorním tělesem Mahler Chamber Orchestra zahraje Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány Bohuslava Martinů, a to 23. listopadu v Dortmundu, 24. listopadu v Essenu a 25. listopadu v Kolíně nad Rýnem pod taktovkou kolumbijsko-rakouského dirigenta Andrése Orozca-Estrady.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.