Kritiky - časopis harmonie

Aleš Briscein získá medaili Nadace Leoše Janáčka

Aleše Brisceina ocenila Nadace Leoše Janáčka „za mimořádnou pěveckou i hereckou interpretaci Janáčkova operního díla na českých i zahraničních jevištích“. V minulosti byla cena udělena například Jiřímu Bělohlávkovi, Gabriele Beňačkové, Robertu Wilsonovi nebo Charlesi Mackerrasovi.  Ocenění převezme na závěr Festivalu Janáček Brno před začátkem představení pražského Národního divadla Výlety páně Broučkovy 5. prosince 2018.

Mrtvé město v berlínské Komické opeře

Skladatel Erich Wolfgang Korngold (1897-1957), brněnský rodák, byl zázračným dítětem. Jeho otec Julius Korngold, který byl známým hudebním kritikem, si byl jeho talentu vědom a cílevědomě jej podporoval. Předlohou skladatelovy první opery Mrtvé město se stal román belgického autora Georga Rodenbacha Bruges-la-Morte (Das tote Brügge), který vyšel ve francouzštině roku 1892. Skladatel se setkal s jeho německým překladem ve svých devatenácti letech a spolu s otcem vytvořili libreto k opeře pod pseudonymem Paul Schott. Dvacátá léta, doba velkolepého rozkvětu moderního umění mezi dvěma světovými válkami, s sebou nesla mnoho inspiračních podnětů a mladý skladatel se vcelku pochopitelně zhlédl především v díle Richarda Strausse. Poučil se i u jiných mistrů operní literatury, v lecčem je jistě následoval, ale přesto se mu podařilo vytvořit mimořádně svébytné dílo plné žánrových kontrastů, které oživovaly prazvláštní námět na pomezí symbolismu a jisté morbidity končícího devatenáctého století. Zkomponoval hořkosladkou operu plnou psychologického napětí, jejímž středem je muž jménem Paul.

Libuše v Litomyšli jako preview

5. červenec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Libuše v Litomyšli jako preview

V plné scénické podobě uvidíme novou pražskou inscenaci Smetanovy Libuše až při premiéře v Národním divadle v polovině září, ale i její předběžné slavnostní uvedení na festivalu Smetanova Litomyšl – jakýsi náhled, preview – naznačuje, že se toto dílo dá inscenovat, aniž by z něho trčela jen pověstná sošnost a zdlouhavost.

Křehce monumentální závěr Velikonočního festivalu duchovní hudby

Nedělní koncert nejenže uzavřel 27. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, ale také poprvé představil nového šéfdirigenta brněnských filharmoniků Dennise Russella Daviese. Dramaturgové festivalu si tak nechali nejdrahocennější perlu až na samé vyvrcholení tohoto ročníku. Večer s tématem Zahrada/Ostrov rozezněl prostory baziliky Nanebevzetí Panny Marie pokorným Te Deum estonského skladatele Arvo Pärta, Glagolskou mší Leoše Janáčka a přímo pro účely festivalu složenou skladbou New Fire (Nový oheň) britského skladatele Davida Matthewse. Vystoupila sopranistka Pavla Vykopalová, mezzosopranistka Jana Hrochová, tenorista Aleš Briscein a basista Richard Novák. Sborově silně orientované Te Deum skladatele Arvo Pärta si vyžádalo účast hned dvou sborů – Voxu Iuvenalis pod vedením Jana Ocetka a Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou. O hru na varhany se postaral Martin Jakubíček.

Zákeřná jako režim v tehdejším Sovětském svazu. V Ostravě uvedou Šostakovičovu Lady Macbeth

Tragickou operní satiru z pera Dmitrije Šostakoviče uvede tento týden ostravská opera. Lady Macbeth Mcenského újezdu s Elenou Suvorovou a Iordankou Derilovou v hlavní roli bude mít premiéry 8. a 10. března v Divadle Antonína Dvořáka.

Z Litně do Prahy - Pocta Jarmile Novotné v Rudolfinu

Jarmila Novotná, od jejíhož narození uplynulo minulou sobotu 110 let, je příkladem vynikající umělecké osobnosti, která doma nebyla prorokem. Talentovaná pražská operní zpěvačka a herečka, která se měla v cizině stát hvězdou mezinárodního formátu, upadla ve své rodné zemi takřka v zapomnění. Snad i pozapomenutá kariéra Jarmily Novotné je jedním z důsledků čtyřiceti let vlády komunistické strany. Zpěvačce, která v období druhé světové války proslula svým vlastenectvím a podporou protinacistického odboje, zkrátka nebylo možné odpustit přátelství s rodinou prezidenta T. G. Masaryka, vystoupení na inauguraci amerického prezidenta Eisenhowera a v neposlední řadě ani hvězdné šestnáctileté angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku. Když se Jarmila Novotná po válce vrátila z amerického exilu na zdevastovaný zámek rodiny svého manžela v Litni, měla čas přesně jen na jeho rekonstrukci. Přišel únor 1948, znárodnění Litně a pro Jarmilu Novotnou druhé vyhnanství ve Spojených státech.

Aleš Briscein: Kdyby se Lohengrin odehrával třeba i na Marsu, bude mít vždy pro publikum přitažlivost

V pražském Národním divadle má dnes premiéru Lohengrin ve „zrekonstruovaném“ nastudování podle inscenace uvedené na bayreuthském festivalu v roce 1967. Režijní koncepci tehdy vytvořil skladatelův vnuk a dlouholetý ředitel festivalu, Wolfgang Wagner. Letošní obnovené uvedení v Praze režíruje Wolfgangova dcera a současná spoluředitelka festivalu, Katharina Wagner. Kromě zahraničních hostů se v titulní roli představí český tenorista Aleš Briscein, který Lohengrina již několikrát úspěšně ztvárnil u nás i v zahraničí. U příležitosti premiéry jsme jej požádali o rozhovor na lohengrinovské téma.

Norma ve Státní opeře: ovace ve stoje i bučení

Premiéra Belliniho Normy v pražské Státní opeře 2. října 2015 se nesla ve znamení bouřlivého nadšení i tvrdého odporu z řad posluchačů a diváků: po konci představení totiž publikum poctilo zpěváky potleskem ve stoje, zatímco režisér a scénograf byli dlouze a důrazně vybučeni. A dost možná, že tato ostrá polarita ve své křiklavé názornosti dobře ukazuje, kde leží v současné české operní produkci zakopán pes.

Norma ve Státní opeře - velká role pro Marii Fajtovou plus trojitý český debut

Již tento pátek 2. října a v neděli 4. října 2015 uvede Státní opera premiéry inscenace Belliniho Normy, která spojuje mezinárodní inscenační tým a obsazení českými sólisty. V titulní roli se představí Marie Fajtová, v roli Polliona Aleš Briscein a Adalgisou bude Jana Horáková Levicová. Hudebního nastudování se ujal italský dirigent Enrico Dovico, pro nějž je Norma oslavou dvaceti let spolupráce se Státní operou, režisérem inscenace je mladý japonský režisér Tomo Sugao,

Arkun je mrtev, ať žije Fibich!

Podrobnou kritiku Fibichova Pádu Arkuna, kterého v premiéře uvedlo před několika dny pražské Národní divadlo, přineseme v listopadové HARMONII. Dovolím si ale několik málo postřehů z premiéry, která bohužel nebyla tak hojně navštívená, jak by si taková inscenace zasloužila. To, že zařadila naše první operní scéna na repertoár neznámou operu nehraného autora, je jistojistě ohromně potěšující a záslužné, zvlášť když jde o Zdeňka Fibicha, velikána, jehož hudba bohužel zestárla a "zraritněla" tak rychle, jak jí to 20. století dovolilo. Přesto se dnešního

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.