Padesátý ročník hudebního festivalu Moravský podzim začíná sice až příští rok, ale přesto se organizátoři rozhodli na blížící se jubileum upozornit již nyní. Filharmonie Brno přichystala na sobotu 20. října ochutnávku, která si klade za úkol posluchače na takto významný ročník připravit a navnadit. Německý soubor Akademie für Alte Musik Berlin, který v České republice vystupuje pouze velmi vzácně, představil v brněnském Besedním domě koncertní provedení Gluckovy opery Orfeo ed Euridicev původní verzi z roku 1762. Sólistkami večera byly sopranistka Roberta Mameli, sopranistka Marie-Sophie Pollak a altistka Sonia Prina. Interpretaci Gluckova díla doplnil také sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. Představení řídil Alexander Liebreich.

Letošní ochutnávkou jubilejního 50. ročníku Moravského podzimu 2019 bude koncertní provedení Gluckovy opery Orfeo ed Euridice v podání německého souboru Akademie für Alte Musik Berlin. V hlavních rolích se představí Sonia Prina, Robert Mameli a Marie-Sophie Pollak. Soutěžíme o třikrát dvě vstupenky na toto mimořádné vystoupení. Své odpovědi na soutěžní otázku zasílejte do 14. 10. na adresu michaela@muzikus.cz.

Na 20. října se do brněnského Besedního domu připravuje ochutnávka 50. ročníku Moravského podzimu 2019. Německý soubor Akamus, tedy Akademie für Alte Musik Berlin posluchačům představí koncertní provedení opery Orfeo ed Euridice. „Jsou to skutečné hvězdy, v interpretaci barokních oper patří jednoznačně k nejlepším na světě,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Inscenovat Mozartovu Kouzelnou flétnu není vůbec jednoduché. Na první pohled pohádka, jednoduchá hra se zpěvy pro pobavení lidu, která je na druhou stranu plná šifer a symbolů s hlubšími významy. Mozart sám v jednom z posledních dopisů zmiňuje svou radost nad tím, že opera na jednu stranu baví tradiční singspielové publikum a současně osloví i ty, kteří v ní najdou její skrytý obsah. Ostatně Mozart i Schikaneder byli svobodní zednáři, kterým hudební forma singspielu posloužila jako zástěrka. Premiéra proběhla 30. září 1791 pod Mozartovou taktovkou v Theater auf der Wieden (nezaměňovat s Theater an der Wien!), kde se dočkala 268 repríz. Do jakých kulis zasadit dílo zabývající se nadčasovými tématy lásky, zasvěcení, moudrosti, lidskosti? 

Hudební festival Znojmo letošní 13. ročník spojil s luteránskou tradicí a odkazem protestantské kultury. Za prvních 6 dní navštívilo akce festivalu podle vyjádření pořadatelů nejméně 2500 lidí. V následujících dnech vystoupí podruhé patron festivalu Pavel Šporcl a pak také s nadšením očekávaná Akademie für Alte Musik Berlin a další. Festival vyvrcholí premiérou Schützova Příběhu o Kristu.

Třináctý ročník Hudebního festivalu Znojmo se během letošního července dotkne střetu dvou náboženských kultur, protestantské a katolické. Připomene tak 500 let od doby, kdy Martin Luther sepsal svých 95 tezí a započal tak reformaci. V jejím duchu tvořil i Heinrich Schütz, jehož hudba zazní v rámci komponovaného scénického pořadu s názvem Příběh o Kristu.

Ve středu 20. května nabídlo Pražské jaro ve Dvořákově síni Rudolfina sváteční koncert. Na pozvání festivalu přijela do Prahy v rámci turné legendární Akademie für Alte Musik Berlin (AAMB), založená v roce 1982,  řízená houslistou Gergem Kallweitem. Doufal jsem, že program bude ambicióznější, že uslyším Johanna Sebastiana Bacha, protože jejich nahrávky jsou referenční,  zazněla však „jen“ příjemná „tempête nebo wasser“ hudba. Zurčivá byla doslova nejen názvem, ale i charakterem a náladami. Bylo na každém posluchači, zda mu to stačilo. Podle závěrečného spokojeného ohlasu soudím, že a

Václav Luks: Čistě mozartovský program představí Collegium 1704 v Rudolfinu na koncertě 24. února. Repertoár období klasicismu v sobě skrývá mnoho pozoruhodných otázek a příležitost diskutovat po e-mailu o interpretačních tradicích, zkušenostech s různými typy orchestrů nebo třeba tempových představách s mezinárodně renomovaným dirigentem, kterého není třeba představovat – Jakubem Hrůšou –, byl pro mne v období příprav na tento koncert velkým obohacením....

Tato v podstatě ducha prostá otázka se objevuje každý rok. Zbytečná je jednak kvůli vymezení vůči nejkomerčnější filmové soutěži světa, jednak kvůli soutěžení samému. V podstatě jde hlavně o byznys, pak o národní zájmy a pak také o kvalitu samotných nahrávek. Na počátku každého roku vynesou soudy dvě hlavní „cenění“ – The Gramophone Awards, v nichž je více kreditu,  a Grammy, kde je více byznysu...

Institucí, které jsou vzletně označovány jako národní stříbro či poklad, je pěkná řádka. Některé zrcadlí sluneční paprsky, jiné jsou zašlé, ale všechny se snaží mít co nejvíce lesku. Pražské jaro, festival s rozpočtem více než 80 milionů korun, jakkoliv je počítání ošidné, připravilo pro rok 2015 v některých parametrech hodně naleštěný sedmdesátý ročník. Na hlubší úvahu bude ještě hodně času, v posledním měsíci 2014 mi dovolte jen letmou glosu.