Letošní Podzimní festival duchovní hudby zřejmě de facto skončil koncertem 10. října, nedlouho po zákazu „převážně vokálních koncertů“. Na tuto formulaci ve svém úvodním slovu odkázal i dramaturg Petr Daněk – tvrdící, že dle výkladu Ústavu pro jazyk český se opatření vztahuje na koncerty obsahující zpěv pře-vážně neboli více než vážně. Původní program souboru Ensemble Inégal, Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho, tedy musel byl nahrazen výběrem vokální a instrumentální hudby Monteverdiho i jeho současníků a dalších stylově spřízněných skladatelů. I tak ale byly provedeny tři části ze zmíněných nešpor. Sbor, tedy „pře-vážný“ element, v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci ovšem absentoval.

Ensemble Inégal měl v pátek 9. října zahájit svou letošní koncertní sezonu úctyhodným projektem – uvedením Mariánských nešpor Claudia Monteverdiho. Díky schopnosti promptně reagovat na vládní nařízení nakonec publikum v kostele Panny Marie pod řetězem v Praze vyslechlo skvělý náhradní program z instrumentálních děl Monteverdiho současníků. Z Mariánských nešpor zazněly pouze tři vybrané části, a to ve vynikajícím provedení pěvců Gabriely Eibenové, Pavly Radostové, Hasana El Dunii, Jakuba Kubína a Jana Mikušky.

Pátý koncert olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby přinesl ve středu 9. října do chrámu sv. Mořice program postmoderní duchovní hudby Arvo Pärta a Alfreda Schnittkeho v podání Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory.

Zřídka uváděná mše k poctě Svaté Cecílie zazní v podání souboru Ensemble Inégal pod vedením Adama Viktory v kostele Panny Marie pod řetězem 17. května od 19:30 hodin. Dílo s názvem Missa Sanctae Caeciliae ZWV 1 složené k poctě patronky hudby a hudebníků tak zazní v podání těch, kteří se věnují objevitelské práci na odkazu vynikajícího hráče na violon (předchůdce dnešního kontrabasu) a respektovaného skladatele Jana Dismase Zelenky. Sólisty večera jsou pěvci Gabriela Eibenová, Kai Wessel, Tobias Hunger, Marián Krejčík a Jaromír Nosek. Úvodní slovo ke koncertu bude patřit historikovi Pavlu Kosatíkovi.

V neděli 28. dubna začíná druhý ročník Festivalu Jakuba Jana Ryby, jehož cílem je prezentace Ryby jako renesanční osobnosti a talentovaného umělce,  tedy nejen jako autora České mše vánoční. Festival během tří měsíců nabídne pět koncertů, mši, odbornou konferenci a interpretační kurzy s workshopy. To vše na místech Rybova kraje – v Rožmitále pod Třemšínem, v barokním areálu Skalka v Mníšku pod Brdy, ve Starém Rožmitále a na zámku v Březnici. Závěrečný koncert se uskuteční ve čtvrtek 20. června v pražském chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně a na programu bude světová premiéra Nešporních zpěvů J. J. Ryby.

Konference pro varhany již tradičně nabídne přednášky a diskuse varhaníků a specialistů na stavbu a historii varhan. Po každé přednášce následují diskuse přednášejících se studenty. Třetí ročník konference se uskuteční ve středu 31. října 2018 od 10:00 do 16:00 v Galerii Lichtenštejnského paláce HAMU v Praze, Malostranské náměstí 13, Praha 1. Konferenci pořádá HAMU ve spolupráci se spolkem PROVARHANY, jehož cílem je ochrana a propagace historických a cenných varhan.

Závěr Zelenkova festivalu Praha-Drážďany, organizovaného již pátým rokem Ensemblem Inégal, patřil muzikologům i interpretům staré hudby. V pátek 19. října 2018 probíhala v kostele sv. Vavřince na pražské Malé Straně mezinárodní konference týkající se nových otázek, které vyvstaly při bádání o Zelenkově hudbě a jeho době, tentýž den večer se pak chystala česká premiéra čtvrté Zelenkovy mše.

Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích letos už po devětadvacáté nabídne svým účastníkům setkání s gregoriánským chorálem, renesančními motety, barokní operou či dobovými tanci, hudbou sólovou, komorní, sborovou nebo orchestrální.

Březen nabídl pražským zájemcům o starou hudbu celou řadu koncertů. Neměla jsem možnost navštívit všechny; zmíním se tedy jen o několika projektech  - “malých” (ale významných) i velkých.

Letos se již po 23. rozezněly olomoucké chrámy v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Pořadatelé sestavili program z duchovních skladeb nejrůznějších stylových období. Na své si přišli jak milovníci staré hudby, tak hudby klasické i romantické, ba co víc velkou pochvalu si zaslouží zařazení jazzového koncertu do v zásadě konzervativního programu. Pro festival je to jistě krok kupředu.