Operní festival Smetanova Litomyšl věnoval svůj pěvecký galakoncert Vídeňské státní opeře. Reprezentovali ji tři sólisté - Adam Plachetka, Valentina Nafornita a Rachel Frenkel. Druhý festivalový večer (17. 6.) zpívali v amfiteátru na nádvoří Mozarta, Rossiniho a Donizettiho, v programu pak byli také Offenbach, Delibes a Lehár.

V devadesáté první sezoně nabídne SOČR jak klasická díla orchestrálního repertoáru, konkrétně třeba Berliozovu Fantastickou symfonii, Beethovenovu Devátou nebo Requiem Giuseppe Verdiho, tak sporadicky uváděné skladby slavných autorů, například taneční báseň La Péri Paula Dukase, Debussyho Hry nebo raný Klavírní koncert Vítězslava Nováka. Stejně jako v minulé sezoně dojde i tentokrát na premiéru nového opusu, zkomponovaného přímo na objednávku SOČRu. Konkrétně půjde o dílo Narcissus pro violoncello a orchestr od Jana Ryanta Dřízala, při jehož prvním provedení spojí orchestr síly s dirigentem Markem Šedivým a violoncellistou Tomášem Jamníkem. A je-li řeč o uměleckém mládí, zmiňme dále účinkování hornistky Kateřiny Javůrkové, houslisty Jana Mráčka nebo dirigenta Jiřího Rožně, který ke koncertu, kde zazní díla Stravinského, Kalabise a Janáčkova Glagolská mše, uvedl: „Koncepci večera považuji za velice zajímavou, netradiční a vzrušující. Myslím si, že se posluchači mají na co těšit.“

Začala postní doba a do příštích Vánoc zbývá projít ještě celým koloběhem roku. Přesto byl hlavním tématem následujícího rozhovoru Jakub Jan Ryba. Ještě před dvěma lety málokdo tušil, že nejvánočnější český skladatel zkomponoval deset let před svou smrtí i velikonoční opus, který se teď snad díky nové nahrávce dirigenta Zdeňka Klaudy a jeho ansámblu L‘Armonia Terrena dostane mezi širší publikum.

Ansámbl L'armonia terrena se svým uměleckým vedoucím Zdeňkem Klaudou vydal na konci loňského roku nahrávku se Stabat mater Jakuba Jan Ryby. „Znalci Rybova díla mluví o této Stabat Mater  jako o nejzávažnějším skladatelově díle, a pokud si nahrávku poslechnete bez předsudků, zjistíte, že společné rysy s vánoční Rybovkou tu samozřejmě jsou, ale zároveň budete překvapeni vyzrálostí oratoria, které rozhodně stojí kvalitativně na stejné úrovni jako například o patnáct let starší Requiem Václava Jana Tomáška, jehož dílo sice není tak masově známé, ale který je rozhodně považován za vyspělejšího autora než Ryba," píše Michaela Vostřelová v

Na středu 9. února jsem se těšil hlavně kvůli uvedení passacaglie Miloslava Kabeláče Mystérium času. V roce 1983 jsem toto geniální dílo slyšel poprvé a po opakovaném poslechu a studiu partitury  brzy došel k přesvědčení, že patří mezi nejsilnější orchestrální skladby druhé poloviny 20. století. Trochu jsem se obával, jestli mě Česká filharmonie nezklame, ale naštěstí jsem byl svědkem excelentního provedení.

V pondělí 19. prosince 2016 se udál ve Dvořákově síni Rudolfina malý zázrak. Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl pod mottem České stopy  ve světě  koncert, jehož úroveň byla rovna koncertům České filharmonie, která je vnímána jako „národní orchestr“. Dokonce byl neotřelostí dramaturgie výš. Na programu „adventního“ koncertu byly Filharmonické tance Jana Nováka, česká premiéra Klavírního koncertu Miroslava Srnky a Kytice Bohuslava Martinů. Tedy dvě neoklasické a neofolklorní kompozice 20. století s ostrým protikladem ve skladbě  ryze současné.

V pondělí 19. prosince uvede SOČR na 5. abonentním koncertu cyklu „R – Když klasika je vášní“ hudbu tří skladatelů české hudby 20. a 21. století: Bohuslava Martinů, Jana Nováka a Miroslava Srnky. Pozvání SOČRu přijali klavírista Nicolas Hodges, zpěváci Kateřina Kněžíková, Michaela Kapustová, Jaroslav Březina a Adam Plachetka; přidají se také Pražský filharmonický a Kühnův dětský sbor. Ti všichni vystoupí pod vedením dirigenta Tomáše Netopila. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava.

Vánoční dárek Štefana Margity nese všechny atributy svého tvůrce – kantabilní zpěv, známé melodie, pečlivé provedení s důrazem na atmosféru Vánoc. Mistr pěvec k sobě přizval neméně mistrné Adama Plachetku a Kateřinu Kněžíkovou. Úvodní Tichá noc Franze Xavera Grubera dává příležitost jeho sladkému sametovému hlasu, který souzní s profesionálním projevem Kühnova smíšeného sboru, orchestr je místy mohutnější. V Ramírezově písni El Nacimento svítivý Margita s hladivě temným Plachetkou tvoří báječně vyvážené duo. Mozartovo Laudate Dominum bylo svěřeno Kateřině Kněžíkové a její znělý a ohebný soprán zcela odpovídá

„Je pravda, že mé skladby nejsou tak dokonalé, aby unikly přísné kri­tice. Nebojím se ryzí a důkladné kritiky, neboť ji považuji za nejlepší učitelku, jež vede k nejvyšší dokonalosti. Ale na neštěstí moje hudba byla posuzována mnohými, kteří rádi mluvili o věci, aniž by jí vůbec rozuměli, jako onen o obru na měsíci. Jejich snaha kárati, nebo spíše závist, předsudek a touha, abych byl sesměšněn, nebyly s to mi vyvrátit dobře uvážené zásady a poučit mě o něčem lepším...“ Přečte-li si čtenář paměti Jana Jakuba Ryby, zůstane v něm kus pachuti z překážek a z bojů s malostí, kterým musel český kantor během svého života čelit. Ryba si byl

Světově jedenáctá, v České republice již desátá sezóna přímých přenosů z Metropolitní opery otevře tuto sobotu klasickým tragickým dílem Richarda Wagnera Tristan a Isolda. Slibuje neotřelou podívanou v režii polského režiséra Mariusze Trelińského, autora mnoha ceněných filmů a divadelních i operních inscenací. V hlavní ženské roli zazáří největší wagnerovská diva současnosti Nina Stemme, která bude letos roli Isoldy zpívat už posté během své kariéry. A nejde o jediné jubileum této výjimečné sezóny. Od počátku projektu The Met: Live in HD v roce