Festivalový ruch Pražského jara 2019 ustal, a než se naplno rozjede kolotoč letních regionálních festivalů artificiální hudby, přišel čas uzavřít abonentní sezonu 2018/2019. PKF – Prague Philharmonia tak učinila ve středu 12. 6. 2019 závěrečným abonentním koncertem, jehož dramaturgie hraničila s vyšším populárem, provedení ovšem předčilo má očekávání a publikum v takřka vyprodané Dvořákově síni Rudolfina přimělo k nadšenému a vděčnému potlesku. Úvodem večera zaznělo Debussyho Preludium k Faunovu pozdnímu odpoledni, prubířský kámen symfonického žánru v impresionistickém repertoáru. Přes drobné zaváhání sólové flétny v úvodních taktech inspiroval šéfdirigent Emmanuel Villaume orchestr k barevnému, a přitom zvukově transparentnímu výkonu. PKF již od dob Jiřího Bělohlávka soustavně pracovala na schopnosti imitovat plný zvuk symfonického orchestru. Tentokrát jsem byl nadšen, protože výsledný tvar si zachoval průzračnost komorního obsazení a nabyl na zvukové plnosti takřka symfonického tělesa.

Poslední operní premiérou pražského Národního divadla v této sezoně bude Smetanův Dalibor. V režii Jiřího Nekvasila a pod hudebním vedením Jaroslava Kyzlinka se v hlavních rolích představí Peter Berger, Adam Plachetka, Svatopluk Sem nebo Kateřina Hebelková.

Ve středu 12. června zakončí v Rudolfinu svou jubilejní 25. sezonu orchestr PKF — Prague Philharmonia. Pro svůj závěrečný koncert zvolil šéfdirigent Emmanuel Villaume, který se již tradičně ujme v závěru sezony taktovky, Rekviem Gabriela Faurého se sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Adamem Plachetkou a Českým filharmonickým sborem Brno.

V Česku prý v letošním roce vystoupí minimálně, vše směřuje k lednovému koncertu v O2 areně. Adam Plachetka se rozhodl pro vlastní koncert v pražské O₂ areně. V tomto prostoru nezazpívá poprvé, vloni v dubnu hostoval na dvojkoncertu Leoše Mareše.

U příležitosti konání společného novoročního koncertu České spořitelny, České filharmonie a Smetanovy Litomyšle byl 30. ledna v pražském Rudolfinu představen program letošního Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2019. 61. ročník festivalu se bude konat od čtvrtka 13. června do neděle 7. července 2019. Stejně jako loňský jubilejní ročník přinese celkem 41 pořadů v 25 programových dnech.

Česká hudební akademie dnes zveřejnila nominace aktuálního ročníku Cen Anděl. V každé z celkem třinácti kategorií je nominována trojice nahrávek či interpretů. Sošky určené od letošního roku i pro klasickou hudbu budou předány na slavnostním ceremoniálu 5. března v pražském Foru Karlín. O ceny se mohly ucházet nahrávky vydané v průběhu uplynulého roku vydavatelstvím se sídlem na území České republiky a s převahou domácích hudebníků.

Oratorium Saul německého skladatele Georga Friedricha Händela zaznělo poprvé 16. ledna 1739 v londýnském Královském divadle. Ve středu 16. ledna 2019, tedy přesně o 280 let později, rozezněla koncertní verze v podání Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka sál brněnského Besedního domu. V roli krále Saula se představil basista Adam Plachetka, Davida ztvárnil kontratenorista Andreas Scholl, Saulova syna Jónathana tenorista Krystian Adam, Saulovu starší dceru Mérab interpretovala sopranistka Natalia Rubiś, jeho mladší dceru Míkal sopranistka Kristýna Vylíčilová a velekněze zpodobnil tenorista Tadeáš Hoza. Ve vedlejších rolích se představili Jiří Miroslav Procházka, Jakub Kubín, Lukáš Hacek a Martin Vacula.

Vrcholné oratorium Georga Friedricha Händela Saul zaznělo poprvé v Královském divadle v Londýně 16. ledna 1739. Přesně o 280 let později, 16. ledna 2019, bude mít v brněnském Besedním domě premiéru koncertní provedení Czech Ensemble Baroque se sólistou Metropolitní opery New York Adamem Plachetkou, kontratenorovou legendou Andreasem Schollem, sopranistkami Natalií Rubis, Kristýnou Vylíčilovou, polským tenoristou Krystianem Adamem a dalšími renomovanými pěvci.

Připravit v Národním divadle inscenaci Smetanovy Libuše je vždy úkol z nejnáročnějších už jenom proto, že je tato opera uváděna v průběhu sezóny vzácně, zejména ke slavnostním příležitostem a drží na na repertoáru velmi dlouho. Tentokrát byla příprava Libuše ztížena ještě i závaznou povinnosti oslavit sté výročí existence Československé republiky. Dosavadní inscenace měly bez výjimky slavnostní charakter, majestátnost a vznešenost byly jejich základní vlastností. V současné Libuši si tyto vlastnosti bezesporu zachovává hudební nastudování dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který rozezněl orchestr v jeho bohaté barevnosti hutně a masivně až do mnoha fortissim. Téměř bombastičnost hudebního nastudování byla v prudkém kontrastu k tomu, co se odehrávalo na jevišti.

Premiéra kantáty Český poutník na Smetanově Litomyšli potvrdila, že je možné i v současné době komponovat přístupnou, konzervativní, tradiční hudbu a udržet se při tom se ctí v mantinelech, za nimiž už by hrozilo vzbuzení dojmu nepůvodnosti nebo kýčovitosti. Jedinečný projekt, v němž na objednávku festivalu verše českých básníků zhudebnili ve čtyřech větách závažného díla čtyři různí autoři, svedl dohromady skladatele, z nichž ani jeden neholduje v hudbě čisté abstrakci, racionálním konstrukcím, přílišnému nebo samoúčelnému novátorství či provokacím. I při různosti tvůrčích rukopisů spojuje Sylvii Bodorovou, Jiřího Gemrota, Jana Ryanta Dřízala a Jana Kučeru stálý a trvalý nepodbízivý ohled na posluchače, snaha oslovit je a předat nějaký vzkaz, návaznost na předchůdce, umělecká odpovědnost a hlavně ochota ponechat hudbě její nezastupitelné působení, do něhož patří především komunikativnost, parametry krásna a emoce.