Boitova opera tohoto jména nebývá uváděna často a není se čemu divit, když její úspěch spočívá valnou měrou v rukou představitele titulní postavy. Poté, co Arrigo Boito zkrátil svou původně pětihodinovou operu, jež měla neúspěšnou premiéru roku 1868, po celých sedmi letech na únosnou tříhodinovou míru, započala její mezinárodní kariéra. Mnohdy usiloval o  inscenování Mefistofela operní basista, který toužil předvést své pěvecké a herecké umění v těch nejživotnějších barvách, málokterý pěvec je však přírodou nadán tak, jak tomu bylo u Fjodora Šaljapina nebo u našeho Viléma Zítka. Mefistofeles je role vyžadující univerzální schopnosti vrcholného

Dramaturgie pražského Národního divadla se v této sezoně zřejmě rozhodla rozpoutat osvětu proti východním ideologiím. Po inscenaci Hábovy Nové země, kdy se na scéně odehrávaly hrůzy hladomoru způsobeného násilnou kolektivizací na Ukrajině ve třicátých letech, uvedla Nová scéna Národního divadla dva opusy Dmitrije Šostakoviče, mrazivou satiru stalinské diktatury skrytou ve fragmentu sci-fi opery Orango v první půli a naopak satiru zcela nepokrytou a otevřenou v malé zpěvohře Antiformalistický jarmark...

Při téměř naprostém ignorování 150. výročí úmrtí Giacoma Meyerbeera v roce 2014 se počin každého ze čtyř divadel v Itálii a v Německu, která se k němu přihlásila, oprávněně setkává s mimořádným zájmem. Bylo tomu tak i ve Státním divadle v Braunschweigu, které se odvážilo na Proroka jako asi první a jediná scéna po létech, kdy na něm v roce 1998 neslavně ztroskotala Vídeňská státní opera. Zatímco se režiséři často marně pachtí za tím, aby oddělením vizuální složky vnutili opeře nový „děj“ odporující textu a hudbě, a tím ji údajně

„Ústředním bodem moderního umění byl strach před kýčem, ať už se jednalo o tonální hudbu, realistické malířství nebo rýmovanou poezii. V umění docházívá k bodu, kdy se už styl, ustálená spojení nebo používaný slovník nedají použít, aniž by vznikalo klišé. Strach z takového znehodnocení vedl v avantgardě k rutině. Výsledkem byla jen jiná forma kýče a ztráta veřejného zájmu. To bylo důvodem pro nástup zcela nového záměru, jemuž někteří říkají ‚postmoderna‘, ale mohl by být lépe popsán jako ‚preventivní kýč‘. V okamžiku, kdy umělci poznali, že...

V řadě oper Petra Iljiče Čajkovského zaujímá Čarodějka (počítáme-li i skladatelem zničené partitry Vojevody a Undiny) osmé místo. Světový repertoár z nich dnes až na výjimky zná pouze Evžena Oněgina a Pikovou dámu. Čarodějka stojí mezi nimi nejen dobou vzniku, ale také charakterem námětu i hudebním zpracováním. Čajkovskij začal na opeře pracovat roku 1884 a po dvouletém dohadování s autorem dramatické předlohy Ipollitem Špažinským – který se nechtěl vzdát pětiaktového rozvrhu původního dramatu a skladatel musel bojovat o...

Adventní období před Vánoci vyvrcholilo ve Vídeňské státní opeře premiérou opery Rigoletto, kterou romantický italský skladatel Giuseppe Verdi slavil již v roce 1851 úspěch na scéně Teatro La Fenice v Benátkách. Melodramatické dílo se záhy rozšířilo po světě a stalo se jedním ze stěžejních klenotů hudebních dějin opery. V historii světoznámého rakouského divadla se hrála na jevišti dokonce sedmisetkrát. Po třiceti letech od poslední premiéry stejného díla se zrodila v letošní sezoně její nová inscenace, kterou hudebně nastudoval jihokorejský dirigent

Premiéra nového soudobého operního díla na regionální scéně je sama o sobě událostí. Legenda o Kateřině z Redernu od Sylvie Bodorové, hraná od předvánočního týdne v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, pro tento soubor navíc přímo vznikla. Dokonce se odehrává v tomto regionu. A přičte-li se ještě skutečnost, že inscenace měla u premiérového publika (19. 12.) víc než srdečný ohlas, vychází nám z toho, že se podařila opravdu výjimečná věc: dramaturgii, autorce i realizátorům. Historická Katharina von Rädern byla protestantská šlechtična, jako vdova správkyně frýdlantského panství, které pak po Bílé hoře v rámci konfiskací při násilné

Obnovená premiéra Mistrů pěvců norimberských, kterou MET zařadila na 2. prosince, byla ještě poznamenána dozvuky zuřivých protestů židovské veřejnosti proti říjnovému uvedení opery Johna Adamse The Death of Klinghoffer (1991)v nové, údajně antisemitistické inscenaci, jež je koprodukcí Met a londýnské English National Opera. Reakce byla tak bouřlivá (řada zpěváků dostávala písemné výhrůžky), že Peter Gelb, intendant MET rozhodl, že zruší přenos do světa. Při přenosu Mistrů v rámci met-in-hd o jedenáct dní později již vášně poněkud...

Landesbühnen Sachsen se sídlem v Radebeulu, scéna spojující všechny divadelní žánry – operu, operetu, muzikál, balet i činohru, rozdělující svou uměleckou činnost mezi představení v Radebeulu, tedy dnes již zapomenutém českém ekvivalentu Radobýl, a zájezdovými štacemi po celém Sasku. Radebeul je městečko ležící těsně vedle Drážďan, samostatná obec, která je ovšem vnímána spíše jako drážďanské předměstí. Vždyť také od Semperoper sem dojedete tramvají č. 4 za pouhých 24 minut anebo S-Bahnem za ještě kratší dobu. Tato scéna má ovšem

V berounském kostele sv. Jakuba bylo 3. prosince 1764 rušno. Místní farář Vojtěch Sporer musel ten den, vedle svých běžných povinností, pokřtít dokonce několik nových obyvatel města. S obzvláštní úctou přijímal především širokou rodinu váženého berounského měšťana a mlynáře Václava Podleského, který na rukou přinášel novorozenou holčičku. Václav Podleský byl nejen velmi zbožným návštěvníkem kostela a jeho drobným donátorem, ale se svými oběma manželkami také pravidelným přispěvovatelem do matriky narozených berounského...