Studie

Detektivní variace Johannu Sebastianu Bachovi a Collegiu 1704 k narozeninám

Velká Bachova Mše h moll vždycky zůstane pro Václava Lukse skladbou všech skladeb. To ale není jediným důvodem, proč právě jejím uvedením hodlá kapelník zanedlouho oslavit kulaté výročí existence svých ansámblů. K ustavení Collegia 1704 v jeho dnešní podobě totiž před deseti lety napomohl cyklus koncertů, v němž soubor v průběhu jednoho roku uvedl čtyři velké Bachovy vokálně-instrumentální skladby. Úspěšný projekt „Bach – Praha – 2005“ byl významný nejen pro hudebníky, ale i pro pražské publikum. Vedle obou Pašijí

Centenium Vítězslavy Kaprálové

16. leden 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Centenium Vítězslavy Kaprálové

Na samém počátku letošního roku oslavíme důležité jubileum: stoleté výročí naro­zení významné představitelky české hudební moderny – Vítězslavy Kaprálové (24. 1. 1915 – 16. 6. 1940). Dnes, z odstupu třičtvrtě století, již není sporu o tom, že Kaprálová byla jednou z nejslibnějších osobností skladatelské generace vyrůstající v období první republiky, jak to už v roce 1936 konstatoval přední hudební vědec Vladimír Helfert, když ji vyzdvihl ve své studii o české hudební tvořivosti Česká hudební moderna. Kaprálová ovšem nezůstala pouze

Liturgický rok v hudbě 15. a 16. století

31. prosinec 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Liturgický rok v hudbě 15. a 16. století

Cyklus pořadů věnovaných liturgickému roku v hudbě různých epoch a stylů vysílá stanice Vltava od roku 1992. Z větší části se tvůrci jednotlivých ročníků spolehli na existující nahrávky, které doprovodili více či méně odborným komentářem. Asi největší odezvu u posluchačů nalezl seriál věnovaný duchovním kantátám a další chrámové hudbě Johanna Sebastiana Bacha. Že mohla Bachova duchovní hudba vyplnit několik ročníků liturgického roku, je dáno samozřejmě tím, že existuje kompletně ve stále nových nahrávkách a stále znovu se o ní píše. Když začal David Eben připravoval Liturgický rok v gregoriánském chorálu, těžko se mohl na něco podobného spolehnout.

Oskar Nedbal – vzlety a pády

29. listopad 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Oskar Nedbal – vzlety a pády

Hned na úvodním koncertě k Roku české hudby 2014 - 1. ledna v Rudolfinu, byla do programu zařazena jedna z nejznámějších skladeb letošního jubilanta, Oskara Nedbala (1874 – 1930). Hrál se Valse triste, a jeho tóny jako by připomněly noblesu a zároveň i tragiku skladatelova života. V průběhu roku, kdy bylo připomenuto tolik „čtyřkových“ výročí, Nedbalova hudba ale mnoho slyšet nebyla. Jeden z nejtalentovanějších a nejvýznamnějších absolventů kompoziční třídy Antonína Dvořáka si však právem zaslouží být

Pavel Haas. Včera byly u mne na návštěvě všechny hvězdy...

Pred 70 rokmi, 17. 10. 1944, dorazil na rampu koncentračného táboru Osvienčim transport z mesta Terezín. Všetci čo vystúpili, boli vzápätí podrobený selekcii. Viac než 90% všetkých transportovaných bolo ešte ten istý deň, nedlho po selekcii, poslaných do plynu. Medzi nimi i skladateľ Pavel Haas. Medzi tými čo prežili bol dirigent Karel Ančerl, ktorý uviedol 13. 09. 1944, necelý mesiac pred transportom a smrťou komponistu v Terezíne Haasovu skladbu, Štúdia pre sláčikový orchester. To bola neoficiálna premiéra...

Čím je česká hudba „česká“?

6. říjen 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Čím je česká hudba „česká“?

Hudba je reprezentativní součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou spolehlivými markanty, které lidé rozpoznávají ve světě jako „české“. Tenhle slogan o dvou větách ze záhlaví velkorysého projektu Roku české hudby 2014 je stejně tak sebevědomě nadnesený, jako v jistém smyslu povážlivě prázdný. S jeho první větou jsem ještě ochoten se iden­tifikovat, ale co s tou druhou? O čem je vlastně řeč: o jménech...

Jsou současní kontratenoři náhradou kastrátů?

Jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů dějin hudby, který fascinuje milovníky opery i dnes, je rozkvět kultu kastrátů v 17. a 18. století. Obdiv k vysokým mužským hlasům zažívá v poslední době svoji renesanci ve stále rostoucí oblibě kontratenorů, kteří dnes nahrazují kastráty především v mužských rolích operních produkcí a nahrávek. Do jaké míry je však hlas dnešního kontratenoristy blízký hlasu kastráta? Jaké je historické pozadí vzniku kultu kastrátů, který se stal symbolem světa barokní opery? K jakým fyziologickým změnám docházelo u kastrátů...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.