Studie

Jiří Nigrin z Nigropontu, mistr rudolfinského nototisku

V jednom z předchozích dílů cyklu o hudební kultuře za Rudolfa II. byl věnován prostor nototiskařskému řemeslu.  Podívejme se na nejvýraznější osobnost tohoto oboru v rudolfinské Praze, Jiřího Nigrina z Nigropontu neboli Jiřího Černého z Černého Mostu. Tiskaře, který ovládl umění notosazby a který stojí na počátku tisku polyfonie u nás.

Finský hrdina Jean Sibelius

4. prosinec 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Finský hrdina Jean Sibelius

Město Hämeenlinna, ležící asi sto kilometrů severně od Helsinek, bylo v polovině devatenáctého století malé, uspěchané městečko s dřevěnými domy, známým středověkým hradem a ruskou posádkou. V něm jako městský a vojenský lékař působil Christian Gustaf Sibelius. Byl známý svým hýřivým životem a rodinu téměř přivedl na mizinu. Tuto náklonnost k radovánkám a životu nad poměry po něm zdědil i jeho syn, pozdější skladatel Jean Sibelius.

Hudební vláda na tři doby. Johann Strauss

Strauß nebo Strauss? Po dlouhých debatách, zkoumání podpisů (každý člen rodiny se podepisoval jinak), matričních záznamů, dobových programů, plakátů, konzultací s odborníky na dějiny písma a ortografie, zvyklostí v přepisech kurentu do latinky ap., dospěli dědicové rodu k rozhodnutí a zároveň prosbě: Přejí si psát Johann Strauss, tudíž se toho přidržme.

Rybovo výročí

26. říjen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Rybovo výročí

Zatímco na vrcholu měšťanské éry chtěly moudré hlavy vypěstovat v lidech smysl pro „dlouhou přítomnost“ (longue durée), aby s nimi pokaždé necloumal jejich pouhý „teděk“ (řečeno slovem Voskovce a Wericha), média naší doby si vytvořila nový úzus: prostor, vyhrazovaný kulturní tématice, je vyplňován obrázky a propagačně obdivnými chvalozpěvy o současných interpretech, zatímco samotní tvůrci

Aby vzpomínka znovu ožila

27. duben 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Aby vzpomínka znovu ožila

Osud se nám někdy jeví jako nespravedlivý. Zvlášť palčivě si to uvědomuji, kdykoliv si vzpomenu na Hanu Janků. Její kariéra byla raketová, oslnivá a jedinečná. Atypická nejen v pohnuté době, v níž se odvíjela. O to víc zasluhuje obdiv a respekt. Vždyť kolik umělkyň startovalo mezinárodní kariéru přímo z  prken Teatro alla Scala? Kolik se jich opakovaně vracelo do slavné veronské Arény? Kolik českých pěvkyň její generace přijali v zemi bel canta za své? Kolik jich pracovalo s dirigentskými legendami jako Francesco Molinari Pradelli, Lorin Maazel, Antonino

„Ten člověk je génius“

13. březen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
„Ten člověk je génius“

20. března 2015 si připomeneme sté výročí narození Svjatoslava Richtera, jednoho z nejslavnějších pianistů všech dob. Jeho umění fascinuje dnešní posluchače neméně, než fascinovalo Richterovy současníky, a jeho pohnuté životní osudy by mohly být námětem pro román. Richter se narodil 20. 3. 1915 na Ukrajině nedaleko Žitomiru v rusko-německé rodině. Jeho otec byl profesionální hudebník. Občanská válka oddělila roku 1918 rodiče od syna, a malého Sjvatoslava vychovávala

Detektivní variace Johannu Sebastianu Bachovi a Collegiu 1704 k narozeninám

Velká Bachova Mše h moll vždycky zůstane pro Václava Lukse skladbou všech skladeb. To ale není jediným důvodem, proč právě jejím uvedením hodlá kapelník zanedlouho oslavit kulaté výročí existence svých ansámblů. K ustavení Collegia 1704 v jeho dnešní podobě totiž před deseti lety napomohl cyklus koncertů, v němž soubor v průběhu jednoho roku uvedl čtyři velké Bachovy vokálně-instrumentální skladby. Úspěšný projekt „Bach – Praha – 2005“ byl významný nejen pro hudebníky, ale i pro pražské publikum. Vedle obou Pašijí

Centenium Vítězslavy Kaprálové

16. leden 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Centenium Vítězslavy Kaprálové

Na samém počátku letošního roku oslavíme důležité jubileum: stoleté výročí naro­zení významné představitelky české hudební moderny – Vítězslavy Kaprálové (24. 1. 1915 – 16. 6. 1940). Dnes, z odstupu třičtvrtě století, již není sporu o tom, že Kaprálová byla jednou z nejslibnějších osobností skladatelské generace vyrůstající v období první republiky, jak to už v roce 1936 konstatoval přední hudební vědec Vladimír Helfert, když ji vyzdvihl ve své studii o české hudební tvořivosti Česká hudební moderna. Kaprálová ovšem nezůstala pouze

Liturgický rok v hudbě 15. a 16. století

31. prosinec 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Liturgický rok v hudbě 15. a 16. století

Cyklus pořadů věnovaných liturgickému roku v hudbě různých epoch a stylů vysílá stanice Vltava od roku 1992. Z větší části se tvůrci jednotlivých ročníků spolehli na existující nahrávky, které doprovodili více či méně odborným komentářem. Asi největší odezvu u posluchačů nalezl seriál věnovaný duchovním kantátám a další chrámové hudbě Johanna Sebastiana Bacha. Že mohla Bachova duchovní hudba vyplnit několik ročníků liturgického roku, je dáno samozřejmě tím, že existuje kompletně ve stále nových nahrávkách a stále znovu se o ní píše. Když začal David Eben připravoval Liturgický rok v gregoriánském chorálu, těžko se mohl na něco podobného spolehnout.

Oskar Nedbal – vzlety a pády

29. listopad 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Oskar Nedbal – vzlety a pády

Hned na úvodním koncertě k Roku české hudby 2014 - 1. ledna v Rudolfinu, byla do programu zařazena jedna z nejznámějších skladeb letošního jubilanta, Oskara Nedbala (1874 – 1930). Hrál se Valse triste, a jeho tóny jako by připomněly noblesu a zároveň i tragiku skladatelova života. V průběhu roku, kdy bylo připomenuto tolik „čtyřkových“ výročí, Nedbalova hudba ale mnoho slyšet nebyla. Jeden z nejtalentovanějších a nejvýznamnějších absolventů kompoziční třídy Antonína Dvořáka si však právem zaslouží být

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.