Studie

Příliš krátký život Ference Fricsaye

3. březen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Příliš krátký život Ference Fricsaye

Jméno česko-maďarského dirigenta Ference Fricsaye (1914–1962) obvykle neza­znívá jedním dechem v sousedství těch nejvýznam­nějších dirigentských legend dvacátého století. Nemilosrdným osudem, jemuž jako workoholik kráčel bezhlavě vstříc, mu byl vyměřen krátký lidský a ještě kratší umělecký život na přelomu historických a politických epoch, v době přechodu od monaurální ke stereofonní éře. Kubelíkova vrstevníka, hvězdu nahrávací společnosti Deutsche Grammophon Gesellschaft, po brzkém úmrtí z katalogu německé spo­lečnosti vytlačili pánové Böhm a Karajan. Přesto však zůstalo několik legendárních snímků, které katalog

Korunovační kantáta Leopolda Koželuha po 225 letech (ve světle doby a interpretace)

Interpretace klasicistního hudebního díla je otázkou filosofického postoje. To je konstatování znějící jako ohraná fráze, kterou lze aplikovat obecně na provádění jakékoli umělecké hudby. Pro hudební klasicismus se však jedná o specifický požadavek, který tuto epochu činí přelomovou. Autor od druhé poloviny 18. století hledá řád na pouti k periodické formě, cizeluje harmonii do průzračnosti, až by se mohlo zdát, že klasicismus je svým odmítáním komplikovaných hudebních struktur vývojovým krokem zpět. Tato hudební epocha se však vydala jiným směrem a z hlediska dobové estetiky, která tehdy pozvolna zaujímala pozice samostatného

András Schiff. Pianista – myslitel

9. listopad 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
András Schiff. Pianista – myslitel

Sir András Schiff je trochu jako Hercule Poirot: muž bystrého úsudku, nadprůměrné koncentrace, vysokých nároků na sebe i své okolí, s jemným citem pro psychologii „podezřelých“, v tomto případě skladatelů. Dokáže najít souvislosti tam, kde je „obyčejní smrtelníci“ nevidí, vstřebat do sebe značné množství podnětů a ty pak s obdivuhodnou, skoro až protivnou důsledností přetavit do podoby, nad níž se posluchačům tají dech. Má rád střídmost, kultivovanost a ticho, zároveň nepostrádá smysl pro humor, okořeněný nepatrnými zrnky jízlivosti. Je označován za největšího maďarského hudebníka od dob Bély Bartóka a Zoltána Kodályho,

Vřelý pozdrav z Menuhinova století

30. srpen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Vřelý pozdrav z Menuhinova století

Během své neuvěřitelně dlouhé a plodné kariéry zůstal Yehudi Menuhin po celou dobu věrný jediné nahrávací společnosti. Od roku 1928, kdy se jeho jméno poprvé objevilo na etiketě šelakové desky, až do posledního projektu v lednu 1998, realizovaného na sklonku života, bylo jeho jméno spojeno s labelem His Master’s Voice, či alespoň s kontinuitou tohoto subjektu. Že se samotný název labelu měnil – nejprve jej spolkla EMI, od roku 2011 je součástí Warner Classics – podle toho, jak se měnil jeho právní status, to je jiný příběh. Tónu stradivárek Yehudiho Menuhina linoucímu se z proslulé trouby však mohl, obrazně řečeno,

Rautavaara reflektoval anjelov, vtáčí cvrkot i Rasputina

„Nikdy sa nepokúšajte nútiť svoju hudbu, pretože hudba dokáže byť veľmi múdra a má svoju vlastnú vôľu. Vie kam má plynúť. Musíte ju počúvať a skúmať materiál, ktorý ste si zvolili. Začnite najprv s tým a potom si materiál sám bude diktovať, kam chce ísť. Netlačte seba, ale snažte sa zistiť, čím sa chce vaša hudba stať."

„Než oči oslepnou či klesne hlava, má žít můj verš...“

Básníkův verš žil mnohem déle, než jeho autor doufal, žije dodnes a jistě bude žít i po nás. Letos si připomínáme čtyři sta let od úmrtí Williama Shakespeara bez ohledu na to, zda všechna dramata a básně, která spojujeme s jeho jménem, skutečně napsal herec narozený někdy v dubnu 1564 ve Stratfordu nad Avonou, nebo snad 17. hrabě z Oxfordu Edward de Vere, filozof Francis Bacon, Shakespearův

Patrick Lambert: Martinů In His Time / The Recorded Legacy

Když jsem v roce 2014 poznal Patricka Lamberta, zaujal mě jeho entusiasmus, pozitivní myšlení a láska k české hudbě, jeho anglická noblesa a suchý humor. Českou hudbu celý život miluje, sleduje, mapuje i sbírá. Dokonce mám pocit, že má možná nejrozsáhlejší sbírku (zvláště vinylových) nahrávek české hudby mimo Českou republiku. Každý pohled na naši hudbu zvenčí

Učitel slavných skladatelů Josef Seger

31. březen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Učitel slavných skladatelů Josef  Seger

Josef Ferdinand Norbert Seger se narodil v Řepíně u Mělníka a byl pokřtěn 21. března 1716. Jeho rodiče byli poddaní majitele řepínského panství Jana Jiřího Walderode z Eckhausenu. Nevíme, zda nadaný chlapec byl poslán na studia prostřednictvím hraběte nebo osvíceného administrátora řepínské farnosti Jiřího Karase. Seger absolvoval jezuitské gymnázium v Praze a v roce 1729 vystoupil jako altista

Jiří Nigrin z Nigropontu, mistr rudolfinského nototisku

V jednom z předchozích dílů cyklu o hudební kultuře za Rudolfa II. byl věnován prostor nototiskařskému řemeslu.  Podívejme se na nejvýraznější osobnost tohoto oboru v rudolfinské Praze, Jiřího Nigrina z Nigropontu neboli Jiřího Černého z Černého Mostu. Tiskaře, který ovládl umění notosazby a který stojí na počátku tisku polyfonie u nás.

Finský hrdina Jean Sibelius

4. prosinec 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Finský hrdina Jean Sibelius

Město Hämeenlinna, ležící asi sto kilometrů severně od Helsinek, bylo v polovině devatenáctého století malé, uspěchané městečko s dřevěnými domy, známým středověkým hradem a ruskou posádkou. V něm jako městský a vojenský lékař působil Christian Gustaf Sibelius. Byl známý svým hýřivým životem a rodinu téměř přivedl na mizinu. Tuto náklonnost k radovánkám a životu nad poměry po něm zdědil i jeho syn, pozdější skladatel Jean Sibelius.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.