V tomto seriálu se věnujeme jedné z nejzajímavějších etap vývoje české moderní hudby a skladateli, jehož jméno znají mnozí, jeho hudbu však slyšel málokdo. Proč právě jemu, zdůvodňuje postavení,...

Magický zjev Niccola Paganiniho se neobjevil jen tak zčista jasna. Ve druhé polovině 18. století byla Itálie zaslíbenou zemí hudby. Kvetla zde opera a krásný, v ušlechtilých melodických liniích nesený, zpěv - belcanto - okouzloval obecenstvo přečetných operních divadel. Vrozená...

Antonín Dvořák patří mezi nejuznávanější a nejpopulárnější světové skladatele. Není proto divu, že se v kulturním světě jeho životním výročím vždy věnovala a věnuje velká pozornost – ať již to byl rok 1901 – rok skladatelových šedesátých narozenin, rok 1929, tedy rok 25. výročí Dvořákovy smrti, či rok 1934, kdy se připomínalo 30. výročí úmrtí. Ze všech těchto oslav však byly oslavy stého výročí narození skladatele, tedy Dvořákův jubilejní rok v roce 1941, ty nejmonumentálnější. Celkem se tehdy konalo přes 3500 hudebních podniků po...

"Touhu svou a žár svěřuji nočním tmám," zpívá sirotek Rose Mary, a zlatokop Jim replikuje: "O Rose Mary, buď mojí, tvůj úsměv rány zhojí." Nepřipomíná to náhodou v něčem situaci, atmosféru a dramaturgickou vazbu, podobnou dvojici árií "Měsíčku na nebi hlubokém" a "Vidino...

Skladatel Leoš Janáček měl ve svém životě jenom málo opravdových přátel z řad soudobých skladatelů. O to více si snad cenil přátelství Antonína Dvořáka, kterého přijímal téměř bez výhrad. Dával Dvořákovi k posouzení své skladby, v Brně prováděl jeho díla a byl autorem prvních teoretických rozborů Dvořákových skladeb. Oba skladatele pak spojovala láska k lidové hudbě, slovanství a podobný náhled na kompoziční práci. Janáčkův poměr k Dvořákovi byl nejprve obdivný, teprve později se vyvinul v srdečné oboustranné přátelství. Dvořák byl...

Pro činnost italské opery v Praze v průběhu 18. století bylo vždy nanejvýš důležité, kdo stál v jejím čele jako impresário, to jest jako její ředitel, organizátor, manažer, dojednávající a zajišťující přísun nových oper i pěvců...

Jedna z nejnovějších studií o Franzi Schubertovi není o hudbě, ale zabývá se genealogií Schubertova rodu. Takových studií už bylo bezpočet (údaj z roku 1978 hovoří o dvaatřiceti tehdy existujících). Byly to studie seriózní, jejichž cílem bylo osvětlit zdroje Schubertovy...

Doba, jíž věnujeme pozornost v této části našeho cyklu, patřila k nejsvětlejším kapitolám operní historie české metropole. Platí to jak o umělecké hodnotě děl, jimiž italská opera 18. století v Praze dostoupila svého vrcholu, tak o zájmu společnosti o operu a tím i o vznik vysoce kvalifikovaného operního publika. Jestliže zájem o italskou operu vykazoval v Praze od konce sedmileté války (1763) stále vzrůstající tendenci, muselo se to časem projevit i v tom, že prostory divadla V Kotcích přestávaly dostačovat. Na svou dobu mimořádně moderní...

Po zakladatelské éře šporkovského divadla (1724 - 1734) je druhá velká kapitola v historii stálého veřejného operního divadla v Praze spojena s novým divadlem, které vzniklo roku 1739 úpravou velké centrální prostory ve staroměstských Kotcích. Iniciativa k jeho zřízení vzešla z předních měšťanských kruhů, k nimž se připojilo i několik šlechticů. Pražané té doby už nechtěli být bez operního domu. Prvním koteckým impresáriem se stal Santo Lapis. Hudební vzdělání získal v Bologni na konzervatoři S. Onofria a v dubnu 1719 mu byl...