Seriály

Hudba je můj svět, hudba je můj život. Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem 4

„Bruckner je mi až nevysvětlitelně blízký,“ říká Bernard Haitink o skladateli, jehož hudbě oddaně sloužil po celou dobu svojí umělecké dráhy. Další část vzpomínkových rozhovorů věnujeme právě Brucknerovi. Už minule byla řeč o tom, jestli některá sporná místa v jeho symfoniích dohledávat či nedohledávat přímo ve skladatelských rukopisech anebo spoléhat na edice…

Hudba je můj svět, hudba je můj život. Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem 3

V září 1961 byla do čela Concertegbouworkest jmenována dirigentská dvojice Eugen Jochum a Bernard Haitink. Po Jochumově odchodu v roce 1964 setrval Haitink jako šéfdirigent orchestru až do roku 1988. V minulém pokračování hovořil o této dlouhé době jako o období střídajících se pádů a vzestupů.

Hudba je můj svět, hudba je můj život. Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem 2

Po vzpomínkách na dětství a první silné hudební dojmy v amsterodamské Concertgebouw, ale i na nelehkou dobu nacistické okupace Holandska, je tu otázka: Kdy a jak se z mladého muže jménem Bernard Haitink, který chtěl dirigovat, ale neměl žádné technické základy, nakonec dirigent skutečně stal?

Hudba je můj svět, hudba je můj život. Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem 1

S Bernardem Haitinkem se na stránkách Harmonie čas od času potkáváme. Mohli jsme tu číst o jeho kurzech pro mladé dirigenty, které několik posledních let probíhaly na Lucernském festivalu, ale Haitink dal tomuto časopisu také velký rozhovor o Antonínu Dvořákovi při příležitosti svých dvořákovských koncertů v Lucernu v létě 2016.

Pod harfou Davidovou: Hudba židovské zkušenosti od Mahlera k době předválečné

Nic takového jako židovská hudba neexistuje, tvrdí Neil Levin, muzikolog a umělecký ředitel Milken Archive of American Jewish Music (Milkenův archív americké židovské hudby). Místo toho Levin navrhuje, abychom hovořili o hudbě židovské zkušenosti: o hudbě inspirované židovskými jazyky, jejími náboženskými, historickými a kulturními kořeny, jakož i její sekulární tradicí.

Voskovec, Werich a „ten s tím knírkem“: Jak čeští komikové za oceánem pomáhali válkou sužované zemi

Naslouchat zvukům historie budeme s projektem Nový fonograf i v tomto dílu seriálu, v němž přinášíme zajímavá témata, jichž tato platforma za dobu svého trvání vygenerovala už dlouhou řadu. Jsou to právě autentické zvuky, které leckdy nasvítí zdánlivě známý úsek dějin novým odstínem. Tentokrát jsou to gramofonové desky s protinacistickým vysíláním Jiřího Voskovce a Jana Wericha, létaly z Ameriky přes severní pól do Londýna, aby je mohli tajně poslouchat lidé v okupovaném Československu.

Brazilská operní diva z Horních Beřkovic: Před 170 lety se narodila Klementina Kalašová

Jak to říká Čapkova (a Janáčkova) Emila Marty, když jí solicitátor Vítek chce zalichotit? „Hotová Strada!“ Vítek vysloví jméno legendy, jenže Marty s opovržením namítne: „Vy jste slyšel Stradu? Strada pískala. Corrona měla knedlík. Agujari byla husa.“ Anna Maria Strada (interpretka řady premiér G. F. Händela), Sophia Corri (manželka J. L. Dusíka), Lucrezia Agujari (první Cleonice v opeře Josefa Myslivečka Demetrio). Tato tři jména a opovržení „pamětnice“ Emilie Marty, doklad, jak málo můžeme znát o tak pomíjovém umění jako je zpěv, zejména z doby předtechnické. Opatrně je ale třeba zacházet i se soudy z dob, kdy už existovaly hudební publicistika a kritika; interpretační výkon je vždy ovlivněn mnoha okolnostmi a kritický úsudek zůstává pokaždé subjetivní. Nestálý a dobrodružný život Klementiny Kalašové a její smrt ve vzdálené Brazílii podněcovaly fantazii, ale také autoři věcných sdělení se zhusta opírali jen o zprávy předávané z druhé a třetí ruky. Tak i Ladislav Novák v publikaci Stará garda Národního divadla (1944); hned na první stránce textu o Klementině Kalašové má několik chybných údajů, včetně data zpěvaččina narození. Dá se předpokládat, že Novák zpěvačku do své knihy zařadil, neboť ho zaujal její komplikovaný život a opar tajemna, které se kolem Klementiny Kalašové během let utvořilo. Ačkoli, střízlivě řečeno, svým několikaměsíčním angažmá ve skutečnosti k proslulé „staré gardě“ ani nepatřila.

Pod harfou Davidovou: Rozmanité židovské hudební světy napříč staletími

Hudba jako univerzálně lidská činnost odráží a zároveň spoluutváří život každého lidského společenství. A právě pomocí hudby se často označují hranice mezi „námi“ a „jinými“. Nelze přinést vyčerpávající systematický přehled o židovské hudbě již proto, že hranice tohoto pojmu jako kulturního výtvoru nejsou statické, ale vyjednávané těmi, jež tvořili či tvoří jeho obsah. Díly tohoto seriálu chtějí čtenáře spíše vtáhnout do rozmanitých hudebních světů spjatých s židovstvím. Hudebních světů, které vznikaly jak v odlišných geografických prostředích, tak v různých historických, kulturních i náboženských kontextech.

Hudební Olomouc I: nebo musikalische Olmütz?

Nový seriál o hudební Olomouci, s nímž se čtenáři budou setkávat v dalších číslech časopisu Harmonie,  přibližuje hudební minulost i přítomnost v mnoha detailech. V následujících jedenácti dílech nás seriál zavede do olomoucké katedrály v době baroka i posledních let. Přiblíží divadelní provoz dvou století a seznámí nás s nejnovější tvorbou skladatelů spjatých s moravskou metropolí. Ale objasní také specifika hanáckého hudebního folklóru nebo olomoucké rockové a jazzové produkce.

HERA: Evropský výzkum v humanitních vědách

Předchozích devět dílů seriálu, v nichž mohli čtenáři Harmonie prostřednictvím textů předních evropských hudebních historiků a jejich doktorandů nahlédnout do zákoutí středověké a raně novověké kultury, bylo jedním z výstupů široce rozvětveného projektu Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe (Zvuková paměť: Hudební minulost v pozdně středověké a raně novověké Evropě). Ten je podpořen evropskou organizací HERA (Humanities in the European Research Area), jež od roku 2006 rozděluje prostředky na výzkum v humanitních vědách. „Humanities matter“, zní heslo této organizace – čili „na humanitních vědách záleží“. Věta, kterou je záhodno opakovat a zdůrazňovat zas a znovu.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.