Rozhovory

Nádech a výdech bez konce - s Ruby Hughes

Jedno zářivé sklíčko, operní hvězda z Velké Británie. Tak lákali organizátoři festivalu Concentus Moraviae na jednu z hlavních hvězd letošního ročníku. O zahajovacím koncertě s britskou sopranistkou Ruby Hughes jsme už psali, začátek rozhovoru, který vznikl k této příležitosti, můžete číst zde, komplet pak v tištěném červnovém vydání.

Pedagog Dalibor Bárta: Pokud chceme podporu veřejnosti, musíme být vidět a slyšet

Dalibor Bárta vystudoval hudebně – nástrojařskou školu v Kraslicích a Konzervatoř v Roudnici nad Labem a v Plzni. Jako instrumentalista se pohybuje napříč žánry. Je členem Pigeon saxophone quartet, se kterým realizoval nahrávku Concerta Grossa Zdeňka Lukáše (Plzeňská filharmonie). Spolupracuje s Plzeňskou filharmonií nebo Karlovarským symfonickým orchestrem. Je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu v Plzni (jako autor hudebních pořadů a příležitostně i jako hudební režisér). Působí také jako pedagog na ZUŠ Třemošná (klarinet, dudy, orchestrální hra), kde založil a vede orchestr TREMOLO, se kterým získal nejvyšší ocenění na celostátní soutěži orchestrů v Litvínově (Zlaté pásmo - 2010, Zlaté pásmo a titul Absolutní vítěz - 2014), natočil několik CD a pro který instrumentoval desítky skladeb. Dalibor Bárta v rozhovoru pro Plzeňský deník říká, že „Tremolo je nadšení a energie.“ V sobotu 1. června si je budete moct poslechnout v rámci ZUŠ Open ve Valdštejnské zahradě Senátu Parlamentu ČR.

Silvie Pálková: Zpívá se méně, my sbormistři musíme být aktivní

Třetí osobnost, které jsme v rámci naší série krátkých rozhovorů o ZUŠ Open položili několik otázek, je Silvie Pálková, sbormistryně dětského pěveckého sboru Severáček fungujícího při ZUŠ Liberec. Silvie Pálková stojí v čele libereckého Severáčku od roku 1997. Pod jejím vedením sbor zvítězil ve Španělském Cantonigros, estonském Pärnu, získal tři první místa a zvláštní cenu poroty na soutěži P. Ebena v Praze nebo také dvě bronzové medaile v jihokorejském Busanu, kde soutěžil s dospělými sbory. V Liberci organizuje sborový festival Malí zpěváčci. Přednáší i organizuje kurzy pro sbormistry, kde se specializuje zejména na hlasovou výchovu ve sboru.

Vítěz cembalové soutěže Jiří Havrlant: snad se blýská na nový zlatý věk cembala

V měsíci květnu zmítá českým hudebním světem největší český festival klasické hudby Pražské jaro, jehož nedomyslitelnou součástí je také každoročně mezinárodní interpretační soutěž. Mezi mladými umělci z celého světa se na vysokých příčkách často umisťují také čeští hudebníci. Ovšem Pražské jaro není jedinou jarní mezinárodní soutěží. Poměrně mladým paralelně probíhajícím „bitevním polem“ je soutěž historicky poučené interpretace La Stravaganza v rumunském městě Kluž, která zatím není mezi českými umělci příliš známá. Je tedy radostnou zprávou, že první místo tam před několika dny vybojoval český reprezentant, nadějný mladý cembalista Jiří Havrlant.

Pavel Nikl: Úroveň mladých hudebníků vzrůstá

Druhou osobností v našem miniseriálu rozhovorů s vedoucími souborů vystupujících na letošním ZUŠ Open je dirigent a umělecký vedoucí Symfonického orchestru ZUŠ Kroměříž. Tato umělecká škola sídlí v pětici historických budov nedaleko Arcibiskupského zámku a navazuje na bohaté tradici hudební školy, která zde byla založena již v roce 1882. Violista a pedagog Pavel Nikl je jedním ze zakladatelů předního českého souboru Pavel Haas Quartet.

Štefan Margita před pražským Rheingoldem: Věřím, že tu jednou zazní celý Ring

Ve dvou koncertních provedeních zazní v příštích dnech v pražském Foru Karlín Wagnerovo Zlato Rýna. Part poloboha ohně Logeho v něm bude zpívat Štefan Margita, se kterým jsme mluvili o tom, co role Logeho obnáší, jak bude vypadat Zlato Rýna v koncertní podobě a jestli se po úspěšné inscenaci Brittenova Billyho Budda chystá nějaká další spolupráce s Národním divadlem.

Živana Vajsarová: Málokterý stát má tak propracovanou síť uměleckých škol

Letošní přehlídku uměleckých škol ZUŠ Open doprovázíme sérií rozhovorů s vedoucími souborů, které se happeningu zúčastní. Ti nejpovolanější tak přiblíží jedinečný fenomén českého uměleckého školství a konkrétní zaměření svých aktivit. Živana Vajsarová je uměleckou vedoucí a choreografkou Folklórního souboru Jaro, který dnes působí při ZUŠ Štefánikova, Praha 5. Jeho založením v roce 1983 navázala na činnost a odkaz tanečního souboru stejného jména, který v 50. letech 20. století založil a vedl její otec, prof. František Bonuš. Taneční soubor dnes čítá přes osmdesát tanečníků a podle věkových kategorií se dělí do čtyř skupin, od dětských až po dospělé. Malé i velké tanečníky učí jednotlivé styly lidového tance z různých regionů Čech, Moravy a Slovenska, zároveň historické tance, inspirované W. A. Mozartem či historickou polku 19. století v dobových kostýmech. Jaro díky tomu vystupuje na koncertech a festivalech nejen v České republice, ale prakticky po celém světě. Od roku 1993 navíc se souborem Jaro spolupracuje Muzika Jara pod vedením Karla Mezery.

Roman Bělor: Pražské jaro nikdy nebude muzeem

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro čekají zajímavé změny. Za ročník 2021 bude už plně odpovědná nová umělecká rada, která se hemží silnými osobnostmi, přičemž konzultovat bude už rok příští. Festival oznámil jméno nového dramaturga. Vybrán byl Josef Třeštík, dosavadní dramaturg SOČRu a festivalu soudobé hudby Contempuls. Jaký to bude mít vliv, budeme postupně poznávat až od roku 2021. Názorové soulady i nesoulady mezi managementem, dramaturgem a uměleckou radou, diskuse a jejich výstupy budou určitě neobyčejně zajímavé a mohou festival posunout dále do světa. Salcburk, BBC Proms, Berlín mají často náskok ekonomický, nic nám ale nebrání v tom, abychom byli na světové úrovni kreativitou a programem. Před mikrofonem jsem měl tradičně ředitele Romana Bělora.

Taťána Vejvodová: Paní učitelka, která umí otevřít dětem uši

Nestává se často, aby malá klavíristka Klára Gibišová (*2010) byla pozvána jako sólistka na slavnostní udílení Cen klasické hudby za rok 2018 do Obecního domu v Praze, kde přednesla v přímém přenosu 3. větu klavírního koncertu D dur Josefa Haydna. Na základě tohoto obdivuhodného výkonu byla pozvána do televizního pořadu Show Jana Krause, kam si s sebou přinesla hračku bengálského tygra, hbitě konverzovala, a zahrála skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ference Liszta a písničku Honky-tonky blues, kde se zpívá „Každý ráno na piáno hraje Jack...“ (Jiří Suchý). Tím Jana Krause přiměla, aby o ní řekl, „že je opravdu bengálské zvíře...“, jak tvrdí její pedagožka Taťána Vejvodová. Klárka je žákyní Základní umělecké školy Ilji Hurníka na Praze 2, kde studuje klavír právě pod vedením Vejvodové. S ní byla navíc zařazena do stipendijního programu MenART, kde s nimi pracuje klavírní virtuos a hudební pedagog Ivo Kahánek. Jméno Klárky Gibišové je však již delší dobu spojováno s úspěchy.

Philippe Jaroussky: Mysliveček byl modernista

O tom, že se během právě probíhajícího týdne v Praze nahrává hudba k historickému filmu o Josefu Myslivečkovi, jsme už informovali. Po delší době je díky tomu v hlavním městě Philippe Jaroussky. Aktuálně si můžete přečíst část našeho povídání o Myslivečkovi a v jednom z příštích vydání tištěné Harmonie najdete kompletní rozhovor, ve kterém jsme se dostali i k tomu, proč měl Jaroussky potřebu založit vlastní akademii a komu tím chce pomoct, proč je podle něj Francie pesimistická země a co ho vede k názoru, že kdyby začínal svou kariéru dnes, vypadala by úplně jinak.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.