Rozhovory

Richard Novák: V Lišce každá nota hraje

9. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Richard Novák: V Lišce každá nota hraje

Únorový večer 2016. V pražském Rudolfinu právě dozněl Revírníkův monolog ze závěru Janáčkových Příhod lišky Bystroušky. Obecenstvo srdečně aplauduje, orchestr a dirigent Jiří Bělohlávek také. „Napadá mě, jak se říká, že dráha operního pěvce bývá taková krátká,“ reaguje moderátor Marek Eben. „To je pěkné takhle si – skoro v pětaosmdesáti letech – zazpívat s Českou filharmonií. V takové kvalitě!“ Richard Novák se skromně usmívá. V potlesku skoro zaniká jeho odpověď. „My to neděláme,“ říká jakoby mimochodem. „To přichází… odněkud…“ A prstem ukazuje kamsi nahoru. Není v tom nic hledaného nebo chtěného. Je to úplně přirozené. Silné, a přitom prosté a ryzí. Takový je Richard Novák. A takové je i jeho vyprávění o „Lišce“, které vzniklo v září 2020 a přinášíme ho v návaznosti na Novákovy úvahy o Dvořákově Stabat mater v červencové Harmonii. V Lišce účinkoval nesčetněkrát, zejména v brněnských inscenacích. Ale taky ve světě. V roce 1995 v Paříži a pak v Madridu (1997), Benátkách (1999) a Lisabonu (2001). Nahrávky má s Františkem Jílkem, Charlesem Mackerrasem a Václavem Neumannem. Liška Bystrouška je pro něj výjimečným dílem.

Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

2. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

Mezinárodní kariéru Igora Levita, který pochází z Ruska a žije v Německu, odstartovalo před sedmi lety debutové album Beethovenových posledních klavírních sonát, vloni vydal kompletně všech dvaatřicet. V současnosti jednoznačně patří k nejžádanějším, nejvytíženějším a také nejvýraznějším sólistům své generace. Jeho intepretace je lehká i dravá jako orlí let, živá vystoupení strhující, nahrávky někdy trochu provokativní. Letošní sezonu se věnuje zejména provádění cyklu Beethovenových sonát, s těmi posledními má přijet v listopadu do Prahy na Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Při této příležitosti se uskutečnil telefonický rozhovor, který vzhledem k umělcově „nepolapitelnosti“ nemohl být příliš dlouhý. I v hektické situaci se ale projevilo, co třiatřicetiletého Igora Levita skvěle vystihuje: úcta. Nevědomky tím dokázal, že není pozér a že to, o čem tak často mluví a píše, je pravda, kterou sám skutečně žije.

Když se Rudolfinum promění v dětský vesmír

Když se Dvořákova síň pražského Rudolfina promění ve vesmír, můžete pozorovat i přistání dvou skřítků na Měsíci. Ale nejen to. Šíma a Lupi ve Dvořákově síni taky cestovali do snu, uspořádali olympijské hry, postavili město, propašovali se v maskách sluhů na zámeckou hostinu a ochutnávali vybrané delikatesy z barev a zvuků. Když se moc začetli do pohádkové knížky, potkali meluzínu, malé labutě i žabáka a objevovali kouzlo proměn hudební atmosféry.

Vzdát se? To není varianta. Eva Kesslová o situaci v soudobé hudbě

Pandemie a s ní související restrikce opět zastavily živou kulturu a instituce tak stojí před stejnými výzvami, jako na jaře. Eva Kesslová, ředitelka Orchestru BERG, popisuje v rozhovoru situaci v jejich souboru. Zamýšlí se také nad dopady krize na podobu kultury, soudobou hudbou v online prostoru nebo nad zodpovědností, kterou pořadatelé v době covidové mají. 

Miriam Němcová: Serva della musica

26. říjen 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Miriam Němcová: Serva della musica

Chtěla být zpěvačkou, baletkou nebo herečkou. Rada učitele ji ale nakonec dovedla k dirigentskému pultu, u něhož potřebuje od každého trochu. Miriam Němcová si otevřela dveře k tradičně mužskému povolání, dnes patří ke stálicím českého hudebního života, a právě s ní proto otevíráme novou sérii článků, ve které vám na stránkách HARMONIE představíme významné dirigentky dneška.

Umožňujeme interpretům, aby se stali účastníky procesu. Institut Bohuslava Martinů přepisuje zažité povědomí o muzikologii

Byť na letošní podzim nebude český hudební svět vzpomínat s nostalgií v srdci, pro Institut Bohuslava Martinů je to paradoxně období hned několika zásadních milníků. Především se jedná o historický úspěch v podobě ocenění Grantové agentury České republiky, díky kterému se výzkum Souborného kritického vydání díla Bohuslava Martinů dostal na špici české vědy vedle chemie, molekulární biologie nebo matematiky. V prosinci potom Institut oslaví 25 let své existence: v plánu je výroční koncert (pokud to dovolí situace), na kterém s unikátním repertoárem vystoupí Zemlinského kvarteto, ale také premiéra mini-dokumentu Olgy Malířové Špátové, který zachycuje výpovědi Ivo Kahánka, Jakuba Hrůši i Jiřího Bělohlávka. O tom, co ocenění pro českou hudební vědu znamená nebo o vyhlídkách do budoucnosti jsme si přes Skype povídali s Alešem Březinou, muzikologem, skladatelem a ředitelem Institutu Bohuslavem Martinů.

Julie Braná: Živý kontakt s publikem je pro mě zásadní

Jsou mezi námi muzikanti, kteří ve svém oboru dosáhli špičkové úrovně a nemají nouzi ani zahraniční angažmá. Zároveň vyučují novou generaci a jejich pedagogické úspěchy jsou zcela hmatatelné. Mezi takové umělce patří i flétnistka Julie Braná.

Lukáš Vondráček: Když se snažíte, rozezpíváte i křáp na vesnici

Jméno Lukáše Vondráčka vzbuzovalo během letošní Dvořákovy Prahy, zasvěcené výhradně českým hudebníkům, velkou pozornost. I proto, že se tento světoznámý klavírista nepředstavil jen jako sólista v Rachmaninovově 2. klavírním koncertu, ale především se podílel – jako dramaturg i interpret – na nezapomenutelném vyznění komorní řady festivalu. Ve třech večerech se ukázal nejen jako skvělý klavírista, který dokáže svůj nástroj rozeznít až symfonicky, ale i jako pozorný a citlivý komorní partner, který dokáže inspirovat své spoluhráče. Jaký je klavíristův vztah k nástroji, který ovládá tak fascinujícím způsobem? A s jakými pocity se vrací do Prahy? I o tom mluví v následujícím rozhovoru.

Ladislav Horák: Současná situace je pro hudebníky a umělce vůbec likvidační

Koronavirová pandemie těžce dolehla na statisíce lidí v tomto státě.  Nejhůře na tom jsou asi  hotely, cestovky a kultura. A na dně, od něhož bychom se mohli odrazit, pořád ještě nejsme. Postiženo je i hudební školství – základní umělecké školy, konzervatoře, vysoké školy. Položil jsem zástupně několik otázek profesoru Ladislavu Horákovi, jenž je nejen   statutární zástupce ředitele Pražské konzervatoře, ale i  akordeonista mezinárodní  úrovně.

Pavel Zemek Novák: Skladatel se každý den dotýká ostré hrany mezi pravdou a lží

Soustředěnost, introverze, pokora a vnitřní klid. To jsou čtyři první klíčová slova, která mne napadají při neobratném pokusu o charakteristiku skladatele Pavla Zemka Nováka (1957). Žák Miloslava Ištvana a Gérarda Griseyho, pedagog konzervatoře Brno by mohl být dobrým reprezentantem současné duchovní hudby, kdyby tato kategorie byla transparentní a nenesla na sobě historickou zátěž skladatelů pracujících ve službách církve. Vrcholem jeho díla, kam spadají symfonie, komorní i sólové skladby, je pro mne cyklus 24 preludií a fug (1989–2006) premiérovaný v Londýně v roce 2007. Ve stejném roce byl autor pozván k přednáškám, seminářům a provedení svých skladeb na Trinity College v Londýně, na univerzitě v Cardiffu a na Music College v Birminghamu. Skladatelovým padesátinám byl věnován koncert v South Bank Centre v provedení The Schubert Ensemble.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.