Rozhovory

Jana Sapáková: Aby děti na umění nezanevřely

V nezvykle ztichlých prostorách ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, jedné z nejvýznamnějších brněnských základních uměleckých škol, jsme s ředitelkou Janou Sapákovou probrali nejen dlouhodobé změny v obecných přístupech k pedagogice a její metodice, ale také současnou nelehkou situaci a způsob, jakým se s ní vypořádávají učitelé, rodiče i žáci.

Mistr struny a smyčce Samo Smetana

18. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Mistr struny a smyčce Samo Smetana

Samo Smetana, houslista, folklorista, pedagog, autor divadelní a filmové hudby. Vystudoval hru na housle na bratislavské konzervatoři, na univerzitě v Nitře pak hudbu, slovenský jazyk a literaturu.  Účinkoval s profesionálními lidovými hudbami a tělesy – Ľudová hudba Miroslava Dudíka, OĽUN (Orchester ľudových nastrojov), Ľudová hudba Samka Smetany, se kterou stál při vzniku hnutí tanečních domů.

Dana Syrová: Umění není nadstavba, ZUŠky rozvíjejí osobnost

V portfoliu Dany Syrové, zakladatelky Akademie MenART a spoluzakladatelky ZUŠ Open, nalezneme vzdělávací programy, prestižní koncertní řady i jedinečné festivaly. Pro všechny tyto projekty teď sestavuje krizové plány, celkem zblízka se s dopady pandemie potýkala na jaře, kdy byla součástí týmu sbírky Radka Baboráka pro umělce OSVČ. Na koronavirus v hudebním světě tak vidí z mnoha úhlů a ubezpečuje, že kultura ruce do klína rozhodně neskládá.

Jiří Suchý: Koronavirus nám vzkazuje, že bychom měli ze své domýšlivosti trochu slevit,  že nejsme pánem všehomíra

Jiří Suchý. Žijící legenda. Český básník, zpěvák, hudebník, a mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale pro tuto chvíli nám tato triáda postačí. Jak asi tvoří, zajímalo mne, tento nikdy nevysychající gejzír v nejlepších letech? Tvůrce, jehož neumdlévající imaginace je nám zdrojem potěšení, popírajíc jméno svého nositele, už přes sedmdesát let – na poli divadelním, hudebním, literárním, výtvarném i filmovém? Jistě musí mít nějakou metodu? Balzac vstával každý den ve tři. 1400 písňových textů, desítky knih povídek, básní, vzpomínek, pestrá filmová tvorba, stovky a stovky písniček, z nichž mnohé si lidé po generace zpívají, aniž tuší, kdo je jejich autorem. To všechno přece nemohly způsobit jen ty přelétavé múzy. Tak jsem se Jiřího Suchého zeptal na jeho metodu. A šel jsem na to od lesa.

Martin Rudovský: Jsme jedinečná „továrna“ na hudbu

Martin Rudovský je dramaturgem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK už sedmým rokem. Náš rozhovor, jehož podobu „dirigovala“ opatření spojená s koronavirem, začínáme otázkou předchozího zpovídaného – dramaturga opery pražského Národního divadla – Ondreje Hučína.

František Kowolowski: Pro umělecké obory bude vždy zásadní přímý kontakt se studentem

V současné pandemické situaci jsme oslovili děkana Fakulty umění Ostravské univerzity – docenta Františka Kowolowského, jelikož nás přirozeně zajímá, jakým způsobem může nyní probíhat výuka na vysoké umělecké škole. Samozřejmě jsme se dotkli i jiných témat jako je operní akademie a její další směřování, či výstavba zcela nové fakultní budovy.

Richard Novák: V Lišce každá nota hraje

9. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Richard Novák: V Lišce každá nota hraje

Únorový večer 2016. V pražském Rudolfinu právě dozněl Revírníkův monolog ze závěru Janáčkových Příhod lišky Bystroušky. Obecenstvo srdečně aplauduje, orchestr a dirigent Jiří Bělohlávek také. „Napadá mě, jak se říká, že dráha operního pěvce bývá taková krátká,“ reaguje moderátor Marek Eben. „To je pěkné takhle si – skoro v pětaosmdesáti letech – zazpívat s Českou filharmonií. V takové kvalitě!“ Richard Novák se skromně usmívá. V potlesku skoro zaniká jeho odpověď. „My to neděláme,“ říká jakoby mimochodem. „To přichází… odněkud…“ A prstem ukazuje kamsi nahoru. Není v tom nic hledaného nebo chtěného. Je to úplně přirozené. Silné, a přitom prosté a ryzí. Takový je Richard Novák. A takové je i jeho vyprávění o „Lišce“, které vzniklo v září 2020 a přinášíme ho v návaznosti na Novákovy úvahy o Dvořákově Stabat mater v červencové Harmonii. V Lišce účinkoval nesčetněkrát, zejména v brněnských inscenacích. Ale taky ve světě. V roce 1995 v Paříži a pak v Madridu (1997), Benátkách (1999) a Lisabonu (2001). Nahrávky má s Františkem Jílkem, Charlesem Mackerrasem a Václavem Neumannem. Liška Bystrouška je pro něj výjimečným dílem.

Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

2. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

Mezinárodní kariéru Igora Levita, který pochází z Ruska a žije v Německu, odstartovalo před sedmi lety debutové album Beethovenových posledních klavírních sonát, vloni vydal kompletně všech dvaatřicet. V současnosti jednoznačně patří k nejžádanějším, nejvytíženějším a také nejvýraznějším sólistům své generace. Jeho intepretace je lehká i dravá jako orlí let, živá vystoupení strhující, nahrávky někdy trochu provokativní. Letošní sezonu se věnuje zejména provádění cyklu Beethovenových sonát, s těmi posledními má přijet v listopadu do Prahy na Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Při této příležitosti se uskutečnil telefonický rozhovor, který vzhledem k umělcově „nepolapitelnosti“ nemohl být příliš dlouhý. I v hektické situaci se ale projevilo, co třiatřicetiletého Igora Levita skvěle vystihuje: úcta. Nevědomky tím dokázal, že není pozér a že to, o čem tak často mluví a píše, je pravda, kterou sám skutečně žije.

Když se Rudolfinum promění v dětský vesmír

Když se Dvořákova síň pražského Rudolfina promění ve vesmír, můžete pozorovat i přistání dvou skřítků na Měsíci. Ale nejen to. Šíma a Lupi ve Dvořákově síni taky cestovali do snu, uspořádali olympijské hry, postavili město, propašovali se v maskách sluhů na zámeckou hostinu a ochutnávali vybrané delikatesy z barev a zvuků. Když se moc začetli do pohádkové knížky, potkali meluzínu, malé labutě i žabáka a objevovali kouzlo proměn hudební atmosféry.

Vzdát se? To není varianta. Eva Kesslová o situaci v soudobé hudbě

Pandemie a s ní související restrikce opět zastavily živou kulturu a instituce tak stojí před stejnými výzvami, jako na jaře. Eva Kesslová, ředitelka Orchestru BERG, popisuje v rozhovoru situaci v jejich souboru. Zamýšlí se také nad dopady krize na podobu kultury, soudobou hudbou v online prostoru nebo nad zodpovědností, kterou pořadatelé v době covidové mají. 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.