Rozhovory

Srdcový bas Hany Flekové

19. červen 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Srdcový bas Hany Flekové

Jdete-li v Praze na koncert barokní hudby, nemůžete ji přehlédnout. Kadeř plavých vlasů na čele, usměvavá tvář, hřejivý tón violoncella či violy da gamba, neúnavná pozornost, hráčský prožitek. A ještě k něčemu přitáhne vaši pozornost… ke zdánlivě doprovodné, ve skutečnosti však řídící jednotce barokního organismu, pružně pulzujícímu (basovému) continuu. A právě o něm bude řeč.

Kateřina Pavlíková a ZUŠ Volary: Dechy, bicí, band

Na Základní umělecké škole ve Volarech uslyšíte v učebnách i na chodbách zejména dechové a bicí nástroje. A protože ve škole dbají i na komorní a souborovou hru, je jasné, že žáci nemusí pro motivaci zdokonalovat se na svůj nástroj chodit daleko. Volarští saxofonisté se opakovaně dostávají do ústředních kol soutěže ZUŠek v sólové i komorní hře. I ředitelka volarské ZUŠky Kateřina Pavlíková je členkou Bohemia Saxophone Quartetu a kromě Volar, kde působí devět let, vyučuje ještě na konzervatoři v Českých Budějovicích. Učí hru na saxofon, komorní a souborovou hru. Její prioritou je dělat věci kvalitně, a to bez motivace, svědomitosti a pracovitosti nejde. Tyhle vlastnosti se proto snaží pěstovat i u svých žáků a studentů.

Michal Rataj: Noty jsou naplněním něčeho, co se zkrátka musí stát

S Michalem Ratajem by se dalo povídat hodiny a hodiny, možná až do zavíračky… Bohužel, COVID-19 rozhodl jinak a tak je devátý díl Skladatelských hovorů prvním, jenž se uskutečnil po mailu. Na zajímavosti mu to ale neubralo.

Barbara Maria Willi: Domov můj pro mě neznamená nic nacionalistického

Archeologické naleziště Mstěnice se zdá být ideálním místem, které si cembalistka, dramaturgyně a profesorka Barbara Maria Willi koncepčně zvolila pro rozhovor o staré hudbě. Navzdory tomu jsme se ale věnovali tématům ryze současným: letošnímu ročníku festivalu Concentus Moraviae, umění proměnit handicap na příležitost, divoké krvi v interpretaci staré hudby, a také aktuálním  trendům, které v ní vládnou.

Zdeněk Král nechává baterie inspirace stále dobíjet

Zdeněk Král je skladatel, klavírista, improvizátor, autor knih pro děti a autor filmových, scénických i rozhlasových hudeb. Snad nejtypičtější pro jeho hudbu je spojení se slovem v podobě písní a šansonů, ale také v závažnější duchovní vokální tvorbě. Jeho tvorba byla nověji oceněna cenami Classic Prague Awards za nejlepší skladbu vážné hudby za loňský rok a cenu OSA jako nejúspěšnější autor vážné hudby za rok 2018. Vzhledem k tomu, že brzy oslaví padesáté narozeniny, se nabízí příležitost zeptat se ho na podrobnosti jeho tvůrčí cesty.

Jan Čmejla: O soutěžení, poslouchání a hudbymilovném Sherlockovi

Na klavírních soutěžích uplynulého desetiletí byl Honzík Čmejla nepřehlédnutelnou postavičkou. Drobný, usměvavý temperamentní kluk s kratičce sestřihnutými světlými vlasy, v černém „světáckém“ fráčku a s výraznými brejličkami ve stylu Harryho Pottera by určitě každého zaujal už jen samotným svým vzhledem. Jenomže Honzík mohl soutěžnímu publiku i porotě nabídnout mnohem víc než jen atraktivní vizáž – hrál totiž na klavír tak dobře, že si ze všech těch soutěží vždycky odvezl nějaké ocenění, povětšinou to nejvyšší. Dokonce se o něm mluvilo jako o zázračném dítěti – a všichni, kdo ho znali, tušili, že směřuje na profesionální pianistickou dráhu.

Ondřej Hučín: V divadle je všechno superrelativní

Navazujeme na sérii rozhovorů s dramaturgy orchestrů či operních domů, o jejich práci, o tom, co je těší, či trápí. Míříme do pražského Národního divadla za hlavním dramaturgem Ondřejem Hučínem. Na úvod  vám pokládám dotaz od dramaturga Filharmonie Hradec Králové Marka Hrubeckého: Jak se vyrovnáváte s očekáváním, že ND má být pro českou operu tím, co Bayreuth pro Wagnera?

András Schiff: Svět hudby marketingem zpovrchněl

S Andrásem Schiffem se setkáváme v Berlíně. Nejen já, ale také malý filmový štáb, jehož režisérka Kateřina Hager připravuje videoportrét o tomto mistrovi klavírního umění. V onen den ještě nikdo z nás netuší, co potká Evropu a celý svět o pár dnů později. Koronavirová pandemie rozmetá kulturní a společenské plány nás všech na dlouhé měsíce dopředu. A rezidence Andráse Schiffa na Pražském jaru vezme za své.

Miroslav Sekera: Brahms v samurajské chatce

Pianista Miroslav Sekera patří mezi naši špičku a jeho kariéra dokazuje, že vstřícnost a skromnost dokážou stejně, ne-li více než ostré lokty. Sešli jsme na samém začátku „doby koronavirové“. Rozhovor tak mohl proběhnout v kavárně a bez roušek, ale poté, co jako Šípková Růženka usnul koncertní a kulturní život vůbec.

I orchestry čekají na lepší časy

11. květen 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
I orchestry čekají na lepší časy

Česká republika se pomalu probouzí z koronavirové hibernace. Ekonomicky a sociálně byly postiženy i tisíce hudebníků ze světa klasické hudby. Patří mezi ně i členové symfonických orchestrů. Jak konkrétní bude budoucnost orchestrů nevím, i když mám pocit, že se nevrátí do stejné řeky. A také nevím, zda se vrátí či promění chuť navštěvovat koncertní sály. Jaká je ale současnost velkých symfonických těles? Zeptal jsem se ředitelů tří našich špičkových orchestrů. Za Filharmonii Brno odpovídala Marie Kučerová, za Janáčkovu filharmonii Ostrava Jan Žemla a za Symfonický orchestr hlavního města Praha FOK Daniel Sobotka. Zdůrazňuji, že jejich odpovědi reagují na počátek května, přičemž situace se poměrně dynamicky proměňuje.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.