úterý, 10. srpen 2004

Příběh strun podzimu nekončí

Napsal(a) 

Příběh strun podzimu nekončí Příběh strun podzimu nekončí
V roce 1996 přišli tehdejší hudební kurátoři Správy Pražského hradu Marek Vrabec a Martin Pechanec s myšlenkou otvírat nezřídka dosud nepřístupné prostory Hradu veřejnosti a nabízet jim hudbu v zajímavých souvislostech. Během let přivezli pořadatelé Strun podzimu umělce (často hvězdné záře), v Praze účinkující nezřídka poprvé, kteří se stali ozdobou pražských hudebních sezon. Postupně se dramaturgická koncepce ustálila ve třech tematických řadách: Hradní inspirace - Osobnosti - Crossover. Hradní prostory oživili osobnosti jako například Gidon Kremer, Hilliard Ensemble, Jan Garbarek, Sergej Nakarjakov, Fazil Say, Michael Nyman Band, Jiří Bárta, Eva Urbanová, Sharon Kam, Dan Bárta, Oleg Maisenberg a Roby Lakatos, jenž byl pro Pražany velkým objevem. Některé projekty dokonce vznikly na objednávku, jako třeba muzicírování novodobého trubadúra Miqueu Montanara a skupiny Marcipán (2003) nebo projekt Reflexe Jiřího Bárty a Bořka Šípka (2002). Po ročníku 2003, jenž byl dle mého soudu po všech stránkách nejvydařenější, kdy Hrad ozářila francouzským projektem Magdalena Kožená a zakončil jej průkopnický happening, přišla v první polovině letošního roku studená sprcha. Nový management, jenž spravuje Hrad, vyhlásil na únor výběrové řízení na nový hudební projekt a vzápětí ho údajně bez vysvětlení zrušil a v květnu suše oznámil, že již nebude pořadatelem festivalu a že se připravuje nový festival, jenž má být více spjat s dalším děním na Pražském hradě a bude podporovat českou státnost. Hudební veřejnost bude jistě pozorně sledovat, jaká bude ona údajná podpora české státnosti, jaká bude kvalita, dramaturgická kreativita a pestrost hudební produkce a který producent či agentura dostala důvěru Hradu.<<

Příběh strun podzimu nekončí Příběh strun podzimu nekončí

Nyní již občanské sdružení Mezinárodní hudební festival Struny podzimu, jež je i nadále řádným členem Asociace hudebních festivalů České republiky, však naštěstí nekončí a pouze se přesunul do podhradí. Plánovaný program 3 x 3 + 1, to jest tři koncerty v každé řadě s bonusovým happeningem, sice musel organizační tým zredukovat na esenci tří projektů, nicméně budou stát za to. Ve Smetanově síni Obecního domu vystoupí 13. září u nás velmi oblíbený Kronos Quartet s kosmopolitním programem, jenž bude volně propojovat žánry. Vedle hudby Charlese Minguse nebo Johna Zorna tak zazní například skladba Osvalda Golijova. Kronos Quartet v Praze oslaví 30 let své existence! Na počátku října (3. 10.) zažije Laterna Magika nálet bubeníků, kteří si přivezou nástroje z různých koutů světa, od indického bubnu dholl po perkuse původních obyvatel Ameriky. Hostitelem bubenického sletu bude avantgardní hráč Pavel Fajt . Spojení bicích a rytmických nástrojů z řady zemí bude jistě neopakovatelným zážitkem. Vrcholem by však měl být první koncert v České republice Uri Caine Ensemblu 26. října v jedinečné středovělé prostoře kostela svaté Anny na Starém městě, jenž prochází díky Nadaci Dagmar a Václava Havlových pod vedením architektky Evy Jiřičné renovací. Obrazový vjem dřevěného krovu a gotických fresek bude kontrapunktem pro barokní "remixy" mistra kontrastů, "hudebního surrealisty" Uri Caina .

Příběh strun podzimu nekončí Příběh strun podzimu nekončí
Jeho vidění Bachových Goldbergových variací minifestival zakončí. Příští, jubilejní desátý ročník by měl už mít obvyklou strukturu včetně závěrečného happeningu. Festivalu jistě v nově etapě, kterou ředitel Marek Vrabec vnímá jako "životní impuls, příležitost a výzvu", vydatně pomůže přízeň nejen významných pražských institucí - Národního divadla, Národního muzea a České filharmonie -, ale i Ministerstva kultury.

Další informace najdete na adresách: www.strunypodzimu.cz, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.