Pod rohožkou: sopranistka Magdaléna Hajóssyová

Životní styl

Jak jsem začala přemýšlet o svém životním stylu, tak jsem si uvědomila, že jej úplně ovlivnila práce. Když jsem naplno zpívala v divadle, říkávala jsem, že jsem „zpívající ženou v domácnosti“. Teď hodně vyučuji v Praze a v Berlíně, kde jsem také už dvacet tři let členkou Státní opery, a tak jsem chvíli tu a chvíli tam.

Na cestách

Na cestách jsem celý život, takže nenávidím hotely. Naštěstí mám v Německu také byt. A navíc máme ještě chalupu. Proto nejdůležitější je neztratit přehled, kde se co nachází a dovést vždy ve správnou chvíli tu kterou věc na to správné místo. Mám také cestujícího psa, kterému když řeknu: „Pojď, jedeme do Berlína,“ tak už stojí u auta. Na cestách se někdy kochám přírodou a musím dávat pozor, abych nedopadla jako pan doktor z filmu Vesničko má středisková .

Auto

Auto to je můj nemilovaný miláček. Mám bavoráka se 130 tisíci najetými kilometry. Měla jsem předtím fiatku, která pořád někde zlobila, až můj zeť řekl: „Neblázni a kup si pořádné auto!“

Oblíbené místo

Naše chalupa na slovenské straně moravsko-slovenských hranic, kde je „ticho a zeleno“. Tam trávím prázdniny. Když se mě ale většinou někdo zeptá, kde právě jsem, tak odpovídám: „V autě.“

Rodinný krb

Při mém životním stylu jsem si mohla dovolit – i když k tomu přispěly i další okolnosti -, jen jedno dítě. Nedovedla jsem si představit, že bych jich mohla zvládnout víc, i když mi velmi pomáhal můj manžel. Po jeho smrti jsme taková malá rodina s mou dcerou a zetěm. Je nám vlastně jedno, jestli jsme právě v Praze, Berlíně a nebo na chalupě. Máme se dobře všude. Doma jsem všude.

Kuchyně, jídlo, pití

Jsem neustále „nakupující“ a „vařící“. Co se týče potravin, tak musím provozovat „pytlíkové hospodářství“: ledničky běží paralelně ve všech domácnostech a to, co by nepřežilo do dalšího příjezdu, se musí sbalit s sebou a převézt. Jsem odchovaná na restauracích, takže si pochutnám na všem. Když vařím já, tak hlavně rychle, abych v kuchyni „netrávila mládí“.

Zahrada

Máme dvě, malinkou tady v Praze. Na těch si odpočinu a přijdu na jiné myšlenky. Navíc máme hromady kytek v bytech. Všecko to tak roste samo od sebe, takže čas od času vezmu nůžky a prostříhám si opět prostor k životu. V Praze jsme si nedávno vymysleli jezírko. Vykopali jsme jámu a zbyla hromada zeminy. Takže z ní teď máme skalku. Je taková zvláštní, protože na ní roste třeba jahoda a další rostliny skalce úplně vzdálené. Hlavně, že je to zelené a roste to.

Humor

Vím velmi dobře, že mnoho nepříjemných situací lze humorem vylehčit. Jak kdy to funguje mezi pedagogy, skvěle ale na jevišti.

Knihy

U knih si dobře odpočinu. Jsem víceméně všežravec – už moc nečtu romány jako ve čtrnácti patnácti, zato literaturu faktu, historické knížky. Podobně jako s ledničkami, je to u mě i s knížkami – občas někde nějakou zapomenu, a tak mám v různých městech rozečtené různé knihy.

Výtvarno

Líbí se mi všelijaké hezké obrázky. Mám slabost pro Modiglianiho. Teď se těším na zájezd s berlínskou Státní operou do Madridu, kde pobudeme deset dní, takže zajdu zase do Prada.

Technika a počítače

Na to mám lidi. Vždycky si vzpomenu na historku pana Brodského, jak potřebuje svého vnuka, když má přístroj o více než třech knoflících. Já mám navíc v každé domácnosti ten přístroj jiný.

Jiné povolání

Kdybych měla dělat něco s uměním, tak by se to asi týkalo divadla, scény nebo kostýmů.

Sdílet článek: