Hradní P. F.

Večer 1. ledna uvítal ve Španělském sále prezident Václav Klaus jako „domácí pán“ Hradu publikum na novoročním koncertu Talichova komorního orchestru . Pak se lidé zklidnili, já odpoutal fascinovaný pohled od žvýkajícího pana kancléře na pódium a hudební pastva pro uši i oči začala. Mozartovské výročí připomněla předehra k Figarově svatbě , které dal dirigent Jan Talich švih, jenž je u orchestru této úrovně samozřejmostí. Ouvertura dobře naladila publikum a zdůvodnila uvedení příjemných Obrácených variací na Mozartovo téma Lukáše Hurníka, jenž byl jako vždy virtuózním průvodcem večera. Dobrá hudba k dobré příležitosti… Interpretačním vrcholem bylo jednoznačně uvedení Kuchyňské revue Bohuslava Martinů. Pod vedením Jana Talicha, tentokrát v roli houslisty, hrál výběr jeho muzikantů s muzikantským nadšením, jež bohužel V.I.P. publikum soudě dle potlesku moc neslyšelo. Těšilo se totiž na hvězdu večera – superstar českých muzikálů Lucii Bílou . S lehce koketním a zároveň skromným úsměvem dívenky (zpěvačka zvládne obojí) přišla na pódium a nabídla svoje pojetí několika melodických klenotů Gershwina a Bernsteina včetně Somewhere . Jemné kousky provoněné jazzem a blues zapěla tak, že jsem se až lekl. Zmítaly jí vášně, hlasové exprese a slzy v každém druhém tónu. Samozřejmě má na takovéto vidění právo, ale po návratu domů jsem se pokorně vrátil k opravdovým interpretkám jako byly Ella Fitgerald nebo Billie Holiday. Tento vrchol zůstane pro Lucii Bílou nezdolatelným.

Sdílet článek: