Pokračujeme v našem putování po divadlech známé dvojice Fellner-Helmer.
Nejstarším divadlem z dílny architektů Fellnera a Helmera v Německu je operní dům v Augsburgu. Otevřen byl v roce 1877 Beethovenovým Fideliem . Tato honosná budova pro 1 400 diváků byla postavena v novorenesačním stylu na místě původního divadla, které vyhořelo. Stavba prošla několika renovacemi, z nichž nejrozsáhlejší byla těsně před druhou světovou válkou. Znovuotevření zmodernizované budovy se tehdy zúčastnil také Adolf Hitler. Za války bylo divadlo zničeno. Nově zrekonstruované divadlo bohužel ve značně změněné podobě k horšímu bylo otevřeno v roce 1956.
V hlavním městě Berlíně vzniklo v roce 1892 mezi třídou Unter den Linden a Behrenstrasse divadlo pro 2 300 návštěvníků nazvané Divadlo 
pod lipami, od roku 1898 přejmenované na Metropol. Provozovaly se zde hlavně operety. V novobarokním stylu koncipovaná budova byla koncem války částečně zničena, ale nepoškozeno zůstalo kupodivu prostorné hlediště. Po válce bylo divadlo opraveno a přejmenováno na Komickou operu. Šéfem divadla se stal známý propagátor moderního hudebního divadla Walter Felsenstein. Ten angažoval do svého souboru i české pěvce jako Rudolfa Asmuse, Viktora Kočího, Karla Petra, Janu Smítkovou nebo Klementa Slowioczka. Působili zde také Václav Neumann a Jiří Bělohlávek.
Další významnou stavbu projektovali vídenští architekti v Hamburku. Bylo to Německé činoherní divadlo pro 1 900 osob otevřené v roce 1900. Stavba má v exteriéru prvky italské renesance. Prostorné hlediště se dvěma pořadími je v novobarokním slohu. Za války nebylo divadlo zásadně poškozeno a renovace prakticky nezměnila původní architekturu. Dnes se v tomto divadle inscenují i muzikály.
V těsné blízkosti Norimberka leží město Fürth. Zde bylo roku 1902 otevřeno Fideliem městské divadlo. Tato stavba je téměř shodná s divadlem v Černovicích na Ukrajině postaveném o tři roky později. Vstupní portál novobarokní budovy tvoří čtyři sloupy a po jeho stranách jsou umístěny dominantní reliéfní portréty Mozarta a Schillera. Na postranních fasádách jsou situovány dvojice velikých bust Goetheho a Wagnera, Lessinga a Beethovena. Hlediště novobarokního interiéru se dvěma pořadími pojme tisíc návštěvníků. Mimo vlastní činohru se zde provozují operní, baletní a muzikálové produkce hostujících souborů.
Poslední a také nejmladší divadelní stavbou vídeňského atelieru bylo divadlo v Giessenu. Tato typicky secesní budova pro osm set diváků byla otevřena v roce 1907. Nad lehce klenutou střední částí budovy s trojdílným vstupem je bohatá figurální výzdoba. Nad levým hlavním pilířem stojí Thálie, nad pravým můza zpěvu a dramatu Melpoméne. Mezi nimi je umístěna bronzová skulptura koňského spřežení řízeného Apollonem, který má v pravé ruce lyru a v levé pak myrtu. Stavba je velice podobná ve stejném roce postavenému divadlu v našem Jablonci nad Nisou s tím rozdílem, že má o jedno pořadí více. Budova byla naposledy velmi citlivě restaurována v roce 1998 a hlavně interiéry byly navráceny do původního stavu. V divadle působí velmi kvalitní operní soubor. Tímto posledním divadlem jsme informace o práci architektů Fellnera a Helmera v německých zemích vyčerpali.
