Rozhovory

Iva Nevoralová: Děti vás dokáží neuvěřitelně překvapit

V předchozím rozhovoru jsme hovořili s autorskou dvojicí Veronika Poldauf Riedlbauchová a Šárka Krejčí, které nyní stojí v čele dětských koncertů PKF – Prague Philharmonia. Nyní obraťme pozornost k úloze člověka zastávajícího pozici marketingového manažera v neziskové organizaci, mezi něž orchestr PKF patří. Ty jsou všude na světě závislé na vícezdrojovém financování. PKF proto sázela v době působení Ivy Nevoralové zejména na budování značky a kvalitní fundraising.

Veronika Vítová: Ze zásady neřeším poptávku

Publikum zná Veroniku Vítovou především z a cappella sexteta Skety, případně jako interpretku standardů s vlastním kvartetem. Jde ovšem o zpěvačku neuvěřitelně všestrannou, zvládající nejen jazz, ale také klasiku, pop i rock. K rozhovoru jsme se sešli především díky Veroničinu sólovému debutu Průhledný svět, „převážně“ jazzovému.

Mikołaj Kostka: Spojujeme chlad s živelností

Mikołaj Kostka, houslista, skladatel a zakladatel kvarteta Follow Dices patří k velkým nadějím polské jazzové scény. Rozhovor s ním jsme pořídili na festivalu a showcase JazzBus v Košicích, kde se Kostka se svou kapelou předvedl v rámci večera polských jazzmanů, organizovaného řadou Voicingers.

Jana Sapáková: Aby děti na umění nezanevřely

V nezvykle ztichlých prostorách ZUŠ Vítězslavy Kaprálové, jedné z nejvýznamnějších brněnských základních uměleckých škol, jsme s ředitelkou Janou Sapákovou probrali nejen dlouhodobé změny v obecných přístupech k pedagogice a její metodice, ale také současnou nelehkou situaci a způsob, jakým se s ní vypořádávají učitelé, rodiče i žáci.

Mistr struny a smyčce Samo Smetana

18. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Mistr struny a smyčce Samo Smetana

Samo Smetana, houslista, folklorista, pedagog, autor divadelní a filmové hudby. Vystudoval hru na housle na bratislavské konzervatoři, na univerzitě v Nitře pak hudbu, slovenský jazyk a literaturu.  Účinkoval s profesionálními lidovými hudbami a tělesy – Ľudová hudba Miroslava Dudíka, OĽUN (Orchester ľudových nastrojov), Ľudová hudba Samka Smetany, se kterou stál při vzniku hnutí tanečních domů.

Dana Syrová: Umění není nadstavba, ZUŠky rozvíjejí osobnost

V portfoliu Dany Syrové, zakladatelky Akademie MenART a spoluzakladatelky ZUŠ Open, nalezneme vzdělávací programy, prestižní koncertní řady i jedinečné festivaly. Pro všechny tyto projekty teď sestavuje krizové plány, celkem zblízka se s dopady pandemie potýkala na jaře, kdy byla součástí týmu sbírky Radka Baboráka pro umělce OSVČ. Na koronavirus v hudebním světě tak vidí z mnoha úhlů a ubezpečuje, že kultura ruce do klína rozhodně neskládá.

Jiří Suchý: Koronavirus nám vzkazuje, že bychom měli ze své domýšlivosti trochu slevit,  že nejsme pánem všehomíra

Jiří Suchý. Žijící legenda. Český básník, zpěvák, hudebník, a mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale pro tuto chvíli nám tato triáda postačí. Jak asi tvoří, zajímalo mne, tento nikdy nevysychající gejzír v nejlepších letech? Tvůrce, jehož neumdlévající imaginace je nám zdrojem potěšení, popírajíc jméno svého nositele, už přes sedmdesát let – na poli divadelním, hudebním, literárním, výtvarném i filmovém? Jistě musí mít nějakou metodu? Balzac vstával každý den ve tři. 1400 písňových textů, desítky knih povídek, básní, vzpomínek, pestrá filmová tvorba, stovky a stovky písniček, z nichž mnohé si lidé po generace zpívají, aniž tuší, kdo je jejich autorem. To všechno přece nemohly způsobit jen ty přelétavé múzy. Tak jsem se Jiřího Suchého zeptal na jeho metodu. A šel jsem na to od lesa.

Martin Rudovský: Jsme jedinečná „továrna“ na hudbu

Martin Rudovský je dramaturgem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK už sedmým rokem. Náš rozhovor, jehož podobu „dirigovala“ opatření spojená s koronavirem, začínáme otázkou předchozího zpovídaného – dramaturga opery pražského Národního divadla – Ondreje Hučína.

František Kowolowski: Pro umělecké obory bude vždy zásadní přímý kontakt se studentem

V současné pandemické situaci jsme oslovili děkana Fakulty umění Ostravské univerzity – docenta Františka Kowolowského, jelikož nás přirozeně zajímá, jakým způsobem může nyní probíhat výuka na vysoké umělecké škole. Samozřejmě jsme se dotkli i jiných témat jako je operní akademie a její další směřování, či výstavba zcela nové fakultní budovy.

Richard Novák: V Lišce každá nota hraje

9. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Richard Novák: V Lišce každá nota hraje

Únorový večer 2016. V pražském Rudolfinu právě dozněl Revírníkův monolog ze závěru Janáčkových Příhod lišky Bystroušky. Obecenstvo srdečně aplauduje, orchestr a dirigent Jiří Bělohlávek také. „Napadá mě, jak se říká, že dráha operního pěvce bývá taková krátká,“ reaguje moderátor Marek Eben. „To je pěkné takhle si – skoro v pětaosmdesáti letech – zazpívat s Českou filharmonií. V takové kvalitě!“ Richard Novák se skromně usmívá. V potlesku skoro zaniká jeho odpověď. „My to neděláme,“ říká jakoby mimochodem. „To přichází… odněkud…“ A prstem ukazuje kamsi nahoru. Není v tom nic hledaného nebo chtěného. Je to úplně přirozené. Silné, a přitom prosté a ryzí. Takový je Richard Novák. A takové je i jeho vyprávění o „Lišce“, které vzniklo v září 2020 a přinášíme ho v návaznosti na Novákovy úvahy o Dvořákově Stabat mater v červencové Harmonii. V Lišce účinkoval nesčetněkrát, zejména v brněnských inscenacích. Ale taky ve světě. V roce 1995 v Paříži a pak v Madridu (1997), Benátkách (1999) a Lisabonu (2001). Nahrávky má s Františkem Jílkem, Charlesem Mackerrasem a Václavem Neumannem. Liška Bystrouška je pro něj výjimečným dílem.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.