Rozhovory

Marcus Miller: Baví mě úniky do světa filmu

S legendárním baskytaristou z líhně Milese Davise o jeho posledních dvou albech, připravované vánoční desce a rozsáhlé tvorbě pro film. 

Ingeborg Radok Žádná: Rytíř ženského rodu

V únoru nastoupila do úřadu čerstvě zvolená rektorka pražské Akademie múzických umění (AMU) paní Ingeborg Radok Žádná, která ve vysoké univerzitní funkci vystřídala profesora Jana Hančila. Volba je pozoruhodná hned z několika důvodů: do čela akademie se dostává osobnost s mnohem širší než jen akademickou kariérou, kandidátka s velkou podporou studentů, koncertní umělkyně, kulturní manažerka s mezinárodním přesahem a oceněním (rytíř francouzského Řádu umění a literatury) a expertka v oboru vysokého školství. Na místě by byl oficiální gratulační rozhovor, ale já jsem moc ráda, že paní rektorka a má někdejší umělecká kolegyně svolila nejen k neformálnímu povídání o nové kapitole v její kariéře, ale i k osobnějšímu ohlédnutí za významnými okamžiky v profesním i soukromém životě.

Olga Jelínková: Hodně po třicítce je to dobrý

Jednu z možností, jak si alespoň virtuálně užít živé operní představení, nabídla předposlední lednovou sobotu ČT art, když přenášela premiéru Verdiho Rigoletta z pražské Státní opery. Gildu zpívala sopranistka Olga Jelínková, rodačka z Jičína, která v poslední době sbírá cenné zkušenosti na německých scénách. Při mrazivé dopolední procházce podél Vltavy jsme stihly mluvit o tom, co ji dovedlo až k angažmá v Oper Leipzig, ujít podle údajů na jejích chytrých hodinkách dobrých dvanáct tisíc kroků, vypít dvě horké čokolády a potkat čtyři polonahé otužilce.

Milan Šetena: Nemůžu si na nic stěžovat, až na tu pandemii

Jednoho pošmourného prosincového večera se v jihočeských Slavonicích setkávám s prvním houslistou Vídeňských filharmoniků Milanem Šetenou. Členem jednoho z nejlepších orchestrů na světě je tento Čech už více než třicet let. Vzhledem k pandemickým opatřením nemáme šanci se potkat ve Vídni, a proto volíme k rozhovoru české bydliště Milana Šeteny. V šedivém soumraku prázdných slavonických ulic se prohání ledový vítr s deštěm. Nad krajinou leží tíha pandemie, jež zakazuje lidem setkávání a sdílení naživo. To vše vytváří atmosféru, jež připomíná nějaký normalizační film. V Milanu Šetenovi však objevuji radostného člověka s hlubokou láskou k profesi i životu. Je to v této těžké době velmi osvěžující.

Poločas Petra Čecha

16. únor 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Poločas Petra Čecha

První období varhaníka a klavíristy Petra Čecha v křesle šéfa Pražské konzervatoře se pomalu blíží ke své polovině, a tak využívám nezvykle tiché školní budovy k návštěvě a předběžnému bilancování. O dílčích úspěších, plánech a vizích, ale i o krizovém řízení a dopadu Covidu na chod střední školy si budeme povídat v proslulé „ředitelně“ s výhledem na Rudolfinum a Pražský hrad.

Alice Nellis: Naučit svobodě, kterou hudba poskytuje

Co musí mít dobrý edukační koncert? Na jeho definici by možná stačilo pár slov, ale vytvořit tvar, který funguje, to se pro mě pořád blíží alchymii. O to víc obdivuji ty, kteří se k ní dokážou přiblížit. České filharmonii se to většinou daří díky lidem, kterými se obklopuje, a jednou z nich je také režisérka Alice Nellis. V sobotu večer bude provádět koncertem České filharmonie na podporu vzdělání. Živý přenos zajistí ČT art, živý telefonický hovor, který jsme spolu vedly, si můžete přečíst zde.

Petr Rudolf Manoušek: Dva tisíce tři sta tun lásky

Jen málokterý hudební nástroj mě fascinuje tak jako zvon. Být v blízkosti Petra Rudolfa Manouška, možná posledního českého mistra zvonaře, byla doslova životní zkušenost.

Libuše Domanínská: Celý život zpívám, jak mi zobák narostl

Narozeninová návštěva u hvězdy pražského a brněnského národního divadla Libuše Domanínské (4. 7. 1924), jejíž kariéra byla úzce spjatá s operním dílem Leoše Janáčka (3. 7. 1854). V letošním roce oslaví oba kulaté výročí, Janáček 165 a paní Domanínská 95 let. Do pečovatelského domu na jižní Moravě mě doprovodila žačka paní profesorky, sopranistka Jana Šrejma Kačírková, a bratr oslavenkyně pan Zdeněk Klobáska. Drobná bělovlasá paní nejistě vstala, omluvně se usmála a tiše pronesla, že rozhovor je vyloučený, protože si nic nepamatuje. Kdysi suverénně ovládala jeviště a jedinečným hlasem předkládala světovému publiku lidská dramata (především) Janáčkových oper. Heroina, hvězda, umělkyně. Střípky vzpomínek předkládám tak, jak zazněly, s občasným upřesněním Jany a Zdeňka.

Jan Bartoš: Bachovu hudbu potřebuji pro očistu duše

Od roku 2016 vydává každý rok jednu nahrávku. Dramaturgická šíře je pozoruhodná – od Smetany a Schumanna přes Mozarta a Beethovena k Janáčkovi, jehož nahrávka získala prestižní ocenění (Editor’s Choice časopisu Gramophone). Vloni na podzim vydaný Klavírní koncert e moll Vítězslava Nováka se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Jakubem Hrůšou byl britským deníkem The Guardian zařazen mezi alba měsíce. S Janem Bartošem jsme na sklonku ledna mluvili nejen o jeho poslední nahrávce, ale i o jeho podílu na dvou zajímavých kompletech Supraphonu. A kdo jiný by měl mít hlavní slovo v připomenutí dvou velkých klavírních osobností – Ivana Moravce a Alfreda Brendela – než jejich žák Jan Bartoš?

Nathalie Stutzmann s orchestrem dýchá

Momentálně je Nathalie Stutzmann třetí sezonu šéfdirigentkou norského Kristiansand Symphony Orchestra, u dalších orchestrů hostuje. Natočila dohromady přes 50 snímků. A zpěv neopustila. Nathalie Stutzmann vždycky trochu vybočovala. Jako jediná ve svém okolí se v dětství věnovala hudbě, v pubertě ji začaly bavit motorky a kožené bundy, po úspěšné pětadvacetileté dráze sólové zpěvačky, v níž byla díky mimořádné barvě hlasu a skvělé technice označena za jednu z nejlepších světových altistek, se rozhodla přibrat ke zpěvu ještě taktovku. Harmonie pokračuje v představování současných významných dirigentek.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.