Jméno Radka Baboráka je v posledním roce spojeno s významnou pomocí nezávislým hudebníkům z oblasti klasické hudby. Pozornost vzbudily jarní a podzimní sbírka, které inicioval, a připravuje další – systematičtější – projekty, které by hudebníkům mohly ulevit v jejich existenčních starostech. Radek Baborák je ale především významný hornista, který ani v posledním roce nezahálel. Na podzim a v zimě natočil čtyři CD a chystá se spustit Baborák Music Space. Na této webové stránce budou za mírný poplatek ke stažení koncerty, lekce hry na hornu a další záznamy.

Jestliže bylo vše řečeno, opakujte to! Tohoto hesla se jako mantry drží rakouský skladatel Bernhard Lang. Tento klavírista, nadžánrový umělec a improvizátor ve své nezaměnitelně pestré, nápadité hudbě integruje evropskou klasickou hudbu, avantgardu 20. století, jazz, free jazz, rock, punk, techno, EDM i pokročilé postupy elektronické a počítačové hudby. Ve své tvorbě využívá i rozmanitých filosofických konceptů včetně teorie diference a opakování Gillese Deleuze nebo monadologie G. W. Leibnize. Důležitou složku jeho tvorby tvoří série Monadologie, v níž reinterpretuje – či spíše znovu-komponuje – slavná díla z dějin klasické hudby. Kromě studia kompozice, jazzu a klasického klavíru si Lang prošel také vzděláním v oblasti filosofie a německé filologie.

Simona Houda Šaturová patří mezi nejvýznamnější sopranistky v oblasti klasického koloraturního repertoáru. Rodačka z Bratislavy nádherně ztvárnila především sopránové role v Mozartových operách. Její kultivovaný a jiskřivý hlas vyhledávají přední světoví dirigenti jako Christoph Eschenbach, Philippe Herreweghe, Herbert Blomstedt, Helmut Rilling, Neville Mariner a mnozí další. Často a ráda také spolupracuje s Václavem Luksem a Collegiem 1704, třeba při natáčení filmu o Josefu Myslivečkovi Il Boemo. Stejný název nese i koncert, na kterém zazní na počátku listopadu Myslivečkova a Mozartova hudba ve Dvořákově síni Rudolfina. Stejná noblesa a elegance, se kterou zvládá velmi náročné a vysoko položené koloratury, na vás zapůsobí i při osobním kontaktu.

Laureátem Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby se letos stal Čestmír Huňát. Naprosto zaslouženě. Nehledě na osobní rizika se v dobách normalizace podílel na činnosti Jazzové sekce, v roce 1986 doslova rozprášené státní mocí. Poté spoluzakládal sdružení pro podporu kulturních aktivit Unijazz.

S Davidem Frayem o krizi identity západní civilizace. O nepostradatelnosti umění v našich životech a o novém festivalu v Pyrenejích.

Fabio Biondi, absolutní pojem ve světě staré hudby. Když mi na konci rozhovoru sdělil, že u nás bude hrát poprvé, na chvíli jsem si pomyslela, zda nedošlo k chybě v překladu. Lednicko-valtický hudební festival je prvním pořadatelem v této zemi, který Fabia Biondiho a jeho soubor Europa Galante, držitele tří nominací na Cenu Grammy s miliony prodaných desek po celém světě, pozval do České republiky. Navíc s hudbou Antonia Vivaldiho, skladatele, jehož popularita eskalovala v posledních třiceti letech nemalou měrou právě díky Europa Galante.

„Já vždycky říkám, že jsem byl Floridor a Celestén. Dopoledne jsem byl na fakultě a odpoledne jsem utekl na Provázek a tam jsem se cítil svobodný...“ Možnost setkat se s fenomenálním profesorem Štědroněm je vždy nabídkou, která se neodmítá. Zvlášť když se z milovaného Brna ve svých letech rozhodne naprosto samozřejmě přijet na provedení Balady pro banditu – díla Divadla Husa na provázku, jehož ho proslavilo v rámci široké veřejnosti, díla, které 22. září unikátně zazní v nové koncertní verzi Jihočeské filharmonie v ostravském kostele.

Zbožňuje Händela. Jeho cílem je ohromovat – proto si již ve svých patnácti letech vybral jako svou životní cestu interpretaci mimořádně náročného repertoáru psaného pro kastráty. Seznamte se – temperamentní Florenťan Filippo Mineccia.

Nastudovat, provádět a natočit Růžencové sonáty Heinricha Ignaze Franze Bibera je umělecký počin hodný úcty. Zvlášť když se podaří tak, jako houslistce Lucii Sedlákové. Po poslechu nahrávky jsem měl utkvělou myšlenku, že musím o tom zjistit víc.