Rozhovory

Chantal Santon Jeffery: Umění bez diváků není pro mě

Chantal Santon Jeffery bude v létě hostem MHF Letní slavnosti staré hudby, kde společně se souborem Collegium Marianum chystá operní soaré s hudbou M.-A. Charpentiera a F. C. de Blamonta. Zároveň v Praze povede mistrovské kurzy zaměřené na rétoriku a ornamentiku francouzské barokní opery. Při rozhovoru nezůstává nic dlužna své koncertní pověsti. Její odpovědi jsou upřímné, spontánní a otevřené, stejně jako její jevištní projev.

Stipendijní akademie MenART v roce 4

4. červenec 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Stipendijní akademie MenART v roce 4

Stipendijní akademie MenART již čtvrtým rokem propojuje významné umělce s těmi, kdo teprve stojí na prahu své umělecké kariéry. Nové inspirace a zkušenosti předávají špičky svých oborů žákům základních a středních uměleckých škol a jejich učitelům.

Ivana Leidlová a deset let Festivalu Jarmily Novotné

S ředitelkou neziskové organizace Zámek Liteň a současně Festivalu Jarmily Novotné Ivanou Leidlovou jsme se nejen ohlédly za uplynulými léty jejího působení v Litni, ale především bychom rády pozvaly na letošní slavnostní setkání v parku liteňského zámku na open-air představení Rusalky Antonína Dvořáka.

Karina Gauvin: Lidé si často neuvědomují, kolik toho jako umělci od publika získáváme

Hudbu musíte milovat, protože to je to, čemu sloužíte nade vše. Pokud jste na tomto poli jen pro slávu a okázalost, čeká vás nelibé probuzení.

Jean Rondeau: Když zrovna nehraju, těším se na to, až zase budu hrát

Popularita a renomé Francouze Jeana Rondeaua v posledních letech strmě rostou. Naštěstí za to nemůže ani tak chytrý marketing využívající jeho status „zlobivého kluka“ s funky účesem, jako spíš Rondeauova bezpodmínečná láska k cembalu, do kterého se beznadějně zamiloval ve svých pěti letech.

Matouš Zukal na prahu své pianistické dráhy

V pátek 14. května 2021 zažil třiadvacetiletý Matouš Zukal hvězdný okamžik své začínající pianistické dráhy: získal druhou cenu na prestižní Mezinárodní klavírní soutěži Pražského jara a zároveň Cenu Nadace Gideona Kleina pro nejúspěšnějšího českého účastníka. Aniž by měl možnost se z náročného pětikolového soutěžního maratonu trochu „otřepat“, odjel v neděli časně ráno do Lichtenštejnska na týdenní interpretační kurzy k paní profesorce Milaně Chernyavské. K rozhovoru jsme se mohli sejít až po jeho návratu do Prahy.

Petr Altrichter a jeho hudební svět

18. květen 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Petr Altrichter a jeho hudební svět

Je tomu bezmála půl století. Na jednom z koncertů mezinárodního sborového festivalu IFAS v Pardubicích bylo očekáváno v té době bezkonkurenčně nejlepší studentské sborové těleso – Brněnský akademický sbor, do té doby vedený Lubomírem Mátlem. Jaké bylo překvapení publika i zúčastněných sborů, když se před BASem ve stejné umělecké konstelaci objevil mladý dirigent, u nás zatím neznámý Petr Altrichter (* 24. května 1951).

Petr Václav: Josef Mysliveček nezapomněl, že byl Čechem

Hlavním hrdinou snímku režiséra Petra Václava Il Boemo je Josef Mysliveček, který proslul především coby skladatel oper. Filmař chce zachytit jeho posedlost hudbou, vzestup a pád, způsob myšlení a aspoň kus duše. Je dotočeno, snímek je v postprodukci. O termínu premiéry rozhodne postup dokončovacích prací a ty zase ovlivňují současná epidemická situace a mnohá omezení. Důležitý bude i zájem některých významných festivalů a forma jejich konání. Tohle všechno může s původně plánovaným podzimem letošního roku ještě zamíchat. Petr Václav nicméně o svém do značné míry hudebním projektu mluví s obrovskou láskou a zaujetím. Jak by také ne, je to jeho dítě, které nosí už hodně dlouho.

Václav Luks a životní smetanovská výzva

Cesta k zahajovacímu koncertu letošního Pražského jara bude napínavá a spletitá. A bude určitě připomínat okolnosti premiéry cyklu v roce 1882, záměrně a někdy možná i trochu bezděčně. Dirigovat bude Václav Luks, orchestrem je rozšířené Collegium 1704, rozšířené co do počtu hráčů i směrem k přítomnosti, pokud jde o nástrojové vybavení. Otázek je mnoho, na některé odpovídá přímo Václav Luks pro časopis Harmonie.

Kryštof Mařatka: Vědění jako kontrapunkt fantazie

Kryštof Mařatka, český skladatel žijící v Praze a v Paříži, jak sám sebe s hrdostí označuje, je důkazem toho, že česká současná hudba není provinční a marginální záležitostí. Jeho skladby tvoří fantaskní a originální zvukový svět, který dokáže pohltit a uhranout i ty, jež se jinak o aktuálně vznikající hudbu příliš nezajímají.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.