Státní opera uvede od 12. do 24. června v rámci cyklu Musica non grata čtyři představení opery Erwina Schulhoffa Plameny, a to v české verzi na zrekonstruované libreto Karla Josefa Beneše. Hudebního nastudování tohoto titulu se ujal dirigent Jiří Rožeň. Není to jeho první setkání s „entartete Musik“, v listopadu loňského roku na sebe upoutal pozornost provedením dvou operních jednoaktovek Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla a Očekávání Arnolda Schönberga. Do Státní opery se vrací po úspěšném debutu s BBC Symphony Orchestra v Londýně. O připravované inscenaci Plamenů jsme si spolu povídali těsně před zahájením prvních zkoušek.

Vedle hudby Antona Brucknera, o které byla řeč minule, patřily k základním kamenům repertoáru Bernarda Haitinka symfonie Gustava Mahlera. A není divu. Jeho rodný Amsterodam byl jedním z evropských mahlerovských měst.

Poslední desetiletí slyším u Janáčkovy filharmonie Ostrava růst zvukové kvality. Silnou vnější inspirací k dalšímu rozvoji je vize nového sálu. Jenže než se jej orchestr dočká, projde náročnou zkouškou, kdy bude hrát v provizoriu. U virtuálního mikrofonu byl ředitel JFO Jan Žemla.

Bez halasné pozornosti médií, navzdory pandemii covid-19 a mimo finanční zázemí tradičních uměleckých institucí došel svého naplnění v mnoha ohledech přelomový projekt. Dirigent Marek Štryncl a jeho soubor Musica Florea na sklonku roku 2021 vyslali do světa novou soubornou nahrávku Dvořákových symfonií. Tentokrát ve zvukovém hávu dobových nástrojů a s ambicemi oživit Dvořákovy partitury s respektem k dobové provozovací praxi a jejím psaným a nepsaným pravidlům. O nové kapitole v dějinách dvořákovské interpretace jsme rozprávěli s Markem Štrynclem.

Tvorba, výzkum, vzdělávání a hudební praxe jsou v hudebním světě Pola Valleji neustále propojeny: jedna oblast prostupuje druhou. Polo Vallejo je mezinárodně uznávanou osobností díky své experimentální práci na poli etnomuzikologie a hudebního vzdělávání. Je hostujícím přednášejícím na univerzitách, konzervatořích a v prestižních hudebních centrech. Jeho hudebních seminářů se účastní lidé z celého světa. Hudební kompozice Pola provádějí sólisté i soubory všech pěti kontinentů.

Jsme ve vesmíru sami? To je otázka, která asi mnohé z nás napadne při pohledu na noční oblohu plnou hvězd. To, že sonda Voyager, jež v roce 1998 vyrazila na svou cestu za hranice sluneční soustavy, nese s sebou vzkaz obsahující i díla J. S. Bacha a dalších skladatelů, je výrazem naší naděje, že tomu tak není. Těžko říct, jestli se někdy dozvíme na tuto otázku odpověď, ale brněnská Janáčkova opera NdB se rozhodla svým divákům už teď dát nahlédnout rovnou na cizí planetu. Zkouší se totiž Mozartova Kouzelná flétna a režisér Miroslav Krobot ji přenesl do vesmíru. Na začátku příběhu je totiž generační vesmírná loď, díky jejíž poruše se posádka pod vedením důstojníků Sarastra a Královny noci ocitne na cizí planetě.

Je introvert, tichý a nenápadný, ovšem pouze do chvíle, než vstoupí mezi herce. V ten moment se prostor zcela zaplní jeho představami. Přes touhu dostat ze všech to nejlepší zůstává stále laskavý a pozorný, byť budí spíše dojem, že se jeho mysl pohybuje v jiné časoprostorové dimenzi. Jako by neustále analyzoval situaci s vidinou dokonalého celku. Timofej Kuljabin. Tento vzácný talent připravil ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata mysteriózní operu Vzdálený zvuk Franze Schrekera (Představení: 26. a 29. března, 3. a 10. dubna 2022). Pod obrovským tlakem, kterému čelí všichni ruští občané, kteří se veřejně vyslovili proti ruské invazi na Ukrajinu. Následující řádky však nejsou ódou na lidskou statečnost, ale sondou do života člověka obdařeného mimořádným talentem, který citlivě vnímá svět, ve kterém dnes žijeme.

Janáčkova akademie múzických umění v Brně letos slaví 75. výročí od založení. Jedním z výstupů těchto oslav a bezesporu také jedním z dramaturgicky nejzajímavějších počinů probíhající brněnské operní sezóny je uvedení Dialogů karmelitek francouzského skladatele Francise Poulenca. Inscenaci připravuje Komorní opera Hudební fakulty JAMU, která představuje projekt nabízející studentům praktickou zkušenost z přípravy opery v reálném divadelním prostředí – režii, hudební nastudování, samotnou interpretaci i produkci zajišťují studenti napříč katedrami HF JAMU. Navzdory tomu, že Dialogy karmelitek jsou jedním z nejznámějších Poulencových děl, budou uvedeny v brněnské premiéře. Ty proběhnou o víkendu 19. a 20. března 2022 v Divadle na Orlí, reprízy jsou ohlášeny 22., 23. a 24. března tamtéž. Právě v prostorách tohoto divadla se uskutečnil dvojrozhovor s patrně nejdůležitějšími články realizačního týmu: režisérkou Kateřinou Křivánkovou a dirigentem Patrikem Červákem. Povídali jsme si nejen o samotných přípravách inscenace a přístupech obou zpovídaných, ale také o podstatě opery, okolnostech jejího vzniku a jejími přesahy do současnosti.