Rozhovory

Více je vždycky více. O rakousko-uherské hudbě neznámého právníka

Ke konci roku 2021 vydala firma Nibiru pozoruhodný profil skladatele, advokáta a učitele Václava Jindřicha (Wenzla Heinricha) Veita (1806–1864).

Václav Luks: Máme nekonečné tvůrčí možnosti, aniž bychom dílo mrzačili

Collegium 1704 chystá další scénické nastudování barokní opery. Po Händelově Rinaldovi (premiéra 2008), Myslivečkově Olympiadě (premiéra 2013) a Vivaldiho Arsildě (premiéra v Bratislavě 2017) se jeho vedoucí Václav Luks opět vrací k operní tvorbě G. F. Händela. Jeho opera Alcina, která měla premiéru 16. dubna 1735 v královské opeře v Covent Garden v Londýně, zazní v brněnském Janáčkově divadle poprvé 5. února. S Václavem Luksem jsme si nejen o provedení opery povídali na sklonku roku 2021, uprostřed probíhajících zkoušek na Alcinu.

Jiří Heřman: Každý se snaží následovat hlas svého srdce

Janáčkova opera v těchto dnech dokončuje přípravy vůbec prvního brněnského uvedení Händelovy Alciny. Inscenace opery, jejíž námět vychází z epické básně Ludovica Ariosta Zuřivý Roland (Orlando furioso), vzniká v koprodukci Národního divadla Brno, Théâtre de Caen a Opéra Royal de Versailles. Režijního zpracování se ujal umělecký šéf opery Jiří Heřman, hudební nastudování má na starosti Václav Luks, jehož ansámbl Collegium 1704 zároveň zasedne v orchestřišti. V titulní roli kouzelnice Alciny pak vystoupí kanadská sopranistka Karina Gauvin. Se třemi protagonisty brněnské inscenace, jejíž premiéra je naplánována na 5. února v Janáčkově divadle, jsme při této příležitosti pohovořili.

Javier Lupiáñez: Tajemství Kabinetu číslo II

„Prosím, pojďme si tykat!“ požádá mě Javier Lupiáñez okamžitě, jakmile se objeví jeho tvář na monitoru. Sympatický Španěl vystoupil v říjnu se svým Ensemble Scaramuccia na Lednicko-valtickém hudebním festivalu, kde prezentoval své vivaldiovské objevy z takzvané Pisendelovy sbírky, uložené přes dvě století v nenápadném Kabinetu č. II v Drážďanech.

Terezie Fialová a Jiří Bárta: Hudba našich předků je tu navěky s námi

„Je leden 2021 a Evropa i celý svět se nachází uprostřed druhé vlny pandemie… Prvotní soudržnost společnosti se vytratila a je cítit spíše chaos a negativní emoce. Jedni se snaží žít v pozitivní bublině, jiní propadají depresím. My usedáme k nástrojům a upřímnou radostí si začínáme plnit náš ‚covidový‘ sen… Tuto desku bychom chtěli věnovat všem, pro které je tato doba náročná, bolestná, kterým hodně vzala, ale třeba dokázala i něco nového dát…“ Slova hudebních a životních partnerů Terezie Fialové a Jiřího Bárty, klavíristky a violoncellisty, kteří vloni nahráli a u firmy Animal Music vydali pět sonát pro klavír a violoncello Ludwiga van Beethovena. Po důkladném proposlouchání jako byste poznali skladatelův život. Výsledek mě příjemně šokoval. Zrodil se artefakt mimořádného významu. Co mi k tomu poví sedmatřicetiletá pianistka a sedmapadesátiletý cellista?

Zemlinského kvarteto nemá jen 4plus

Uplynulý rok byl rokem 180. výročí narození Antonína Dvořáka a mimochodem i 150. výročí narození Alexandra Zemlinského. Stojí za pozornost, že jeden z nejvýraznějších dvořákovských projektů (nepočítáme-li Dvořákovu Prahu), a to kompletní provedení skladatelových smyčcových kvartetů, uspořádalo Zemlinského kvarteto. Zčásti online, zčásti živě. A v prostorách Městské knihovny. Soubor, který svůj cyklus 4plus nepořádá poprvé, je pravidelným hostem podobných projektů po celém světě. Jaký ale opravdu byl uplynulý rok pro jedno z našich nejúspěšnějších smyčcových kvartet? Více v rozhovoru s violistou Petrem Holmanem.

Christian Arming: Česká hudba hraje v mém repertoáru velmi důležitou roli

V roce 1999 byl vedle Petra Kotíka a Zsolta Nagye jedním z trojice dirigentů podepsaných na festivalu Pražské jaro pod nastudováním ikonického díla symfonické hudby 20. století – Gruppen Karlheinze Stockhausena. O dva roky později na festivalu opět hostoval s kompozicemi Edgarda Varèse a Torua Takemitsua. A v roce 2003 stanul před Českou filharmonií na dirigentském stupínku zahajovacího koncertu Pražského jara ve Smetanově Mé vlasti. Festivalové publikum se s ním opět setkalo v letech 2005 a 2008, kdy doprovodil se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK Sharon Isbin (2005) a s Českou filharmonií německo-slovenskou houslistku Julii Fischer (2008).

Radek Baborák: Čekal jsem, že se něco stane, a ono se nic nestalo

Jméno Radka Baboráka je v posledním roce spojeno s významnou pomocí nezávislým hudebníkům z oblasti klasické hudby. Pozornost vzbudily jarní a podzimní sbírka, které inicioval, a připravuje další – systematičtější – projekty, které by hudebníkům mohly ulevit v jejich existenčních starostech. Radek Baborák je ale především významný hornista, který ani v posledním roce nezahálel. Na podzim a v zimě natočil čtyři CD a chystá se spustit Baborák Music Space. Na této webové stránce budou za mírný poplatek ke stažení koncerty, lekce hry na hornu a další záznamy.

Bernhard Lang: Očekávejte neočekávané

8. listopad 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Bernhard Lang: Očekávejte neočekávané

Jestliže bylo vše řečeno, opakujte to! Tohoto hesla se jako mantry drží rakouský skladatel Bernhard Lang. Tento klavírista, nadžánrový umělec a improvizátor ve své nezaměnitelně pestré, nápadité hudbě integruje evropskou klasickou hudbu, avantgardu 20. století, jazz, free jazz, rock, punk, techno, EDM i pokročilé postupy elektronické a počítačové hudby. Ve své tvorbě využívá i rozmanitých filosofických konceptů včetně teorie diference a opakování Gillese Deleuze nebo monadologie G. W. Leibnize. Důležitou složku jeho tvorby tvoří série Monadologie, v níž reinterpretuje – či spíše znovu-komponuje – slavná díla z dějin klasické hudby. Kromě studia kompozice, jazzu a klasického klavíru si Lang prošel také vzděláním v oblasti filosofie a německé filologie.

Simona Šaturová: V srdci mám Mozarta i Myslivečka

Simona Houda Šaturová patří mezi nejvýznamnější sopranistky v oblasti klasického koloraturního repertoáru. Rodačka z Bratislavy nádherně ztvárnila především sopránové role v Mozartových operách. Její kultivovaný a jiskřivý hlas vyhledávají přední světoví dirigenti jako Christoph Eschenbach, Philippe Herreweghe, Herbert Blomstedt, Helmut Rilling, Neville Mariner a mnozí další. Často a ráda také spolupracuje s Václavem Luksem a Collegiem 1704, třeba při natáčení filmu o Josefu Myslivečkovi Il Boemo. Stejný název nese i koncert, na kterém zazní na počátku listopadu Myslivečkova a Mozartova hudba ve Dvořákově síni Rudolfina. Stejná noblesa a elegance, se kterou zvládá velmi náročné a vysoko položené koloratury, na vás zapůsobí i při osobním kontaktu.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.