Rozhovory

Hana, Poppea a umění, které nemá zušlechťovat

Před půl stoletím založil mladý britský student historie a dirigování sbor, se kterým chtěl zpívat hlavně svého milovaného Claudia Monteverdiho. Letos stojí John Eliot Gardiner se svým Monteverdi Choir za největšími oslavami výročí 450 let od Monteverdiho narození. Mezi pečlivě vybíranými sólisty, kteří pod Gardinerovým vedením během téměř celého letošního roku provádějí všechny tři Monteverdiho opery na scénách od Benátek až po New York, je i Hana Blažíková. Toho času Poppea, La Musica, Eurydice, Minerva i Fortuna zároveň.

Setkání s múzickým manažerem: Tomáš Netopil třikrát na Dvořákově Praze

Úterý 12. září 2017 bylo pro dirigenta, který od roku 2013 vede Essenský symfonický orchestr, v Praze náročné. Čekaly jej tři úkoly. Nejzásadnější přirozeně až večer, ve Dvořákově síni Rudolfina, kam „svůj“ orchestr přivezl poprvé. Přes den však zabraly většinu času toulky městem se skupinou věrných diváků z Essenu, kteří přicestovali na koncert i za poznáním „zlaté Prahy“. Tomáš Netopil se jim obětavě věnoval, putoval s nimi donekonečně uličkami a poté se v útrobách Rudolfina s nadsázkou svěřil s pocitem, že „dneska si vlastně půjdu na jeviště odpočinout...“

Renáta Spisarová: Můžeme jít do rizika, nebo to nedělat vůbec

Festival nové hudby Ostravské dny letos přinesl zásadní změnu v obsazení. Dosavadního partnera, tedy Janáčkovu filharmonii Ostrava, nahradilo zcela nové těleso nazvané Ostrava New Orchestra. Pětaosmdesát mladých hudebníků z celého světa se zde zhostilo hlavních bodů programu desetidenního maratonu soudobé hudby. O zrodu nového orchestru, potížích i výsledku celého riskantního podniku a zároveň o možné budoucnosti soudobé tvorby pohovořila výkonná ředitelka Ostravského centra nové hudby Renáta Spisarová. Tento rozhovor laskavě poskytla během posledního dne festivalu, ještě před závěrečným koncertem ONO. Již v tu chvíli, po dvou výtečných vystoupeních, však bylo jasné, že lze hovořit o úspěšném přelomovém ročníku.

Michal Nejtek ve světě, který (ne)funguje

Jeden z nejvšestrannějších českých hudebníků – tak je Michal Nejtek respektován v nonartificiálních hudebních kruzích jako člen různých jazzových, rockových a hudebně-experimentálních uskupení, v nichž funguje jako hráč na klávesy a skladatel, jehož doménou je přitom vážná hudba. Ve vážnohudebních kruzích je to zase nepřehlédnutelný autor, spjatý se všemi aktivními uměleckými ohnisky, v nichž to „kvasí“ (Agon, Berg, Divadlo Archa), s přesahy do nonartificiálních žánrů. Existenciální zakotvení na obou hudebních březích současně je zdrojem Michalovy „bezbariérové“ hudebně-zvukové představivosti, z níž se klube skladatelův osobitý styl a je atraktivní i pro tvůrce z jiných uměleckých oborů, zejména divadelníky. V září uvádí ND Brno v Redutě premiéru Nejtkovy nové opery Pravidla slušného chování v moderní společnosti – dobrá příležitost k setkání se skladatelem.

Andrej Bondarenko: představoval jsem si, že ze mě bude jazzman

Pozdní léto, pozdní romantismus a pozdní klasicismus se sejdou ve vrcholné podobě na zahajovacím koncertu sezony orchestru PKF – Prague Philharmonia 10. září 2017. Program jde jako proti proudu času od Weber­novy idyly Im Sommerwind přes Mahlero­vy Písně potulného tovaryše až k Beet­hovenově Pastorální symfonii. Putování krajinou i smutkem nad nešťastnou láskou sevřené do dvou přírodních obrazů bude mít kromě orchestru dva zásadní protagonisty – jsou jimi šéfdirigent PKF Emmanuel Villaume a ukrajinský barytonista Andrej Bondarenko. Oba již spolupracovali v opeře v Dallasu, ale v České republice vystoupí Andrej Bondarenko poprvé. Mladý pěvec si od svého vítězství v soutěži BBC Cardiff Singer buduje mezinárodní kariéru, která v této sezoně dospěje k dalšímu mezníku – debutu v londýnské Covent Garden. Rozhovor jsme spolu vedli na začátku července, přesto se týkal víc práce než divadelních prázdnin.

Joel Frederiksen: Pohnout s každou duší

16. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica zahájí letos německo-americký zpěvák a loutnista Joel Frederiksen. Do České Lípy přiveze se svým souborem Ensemble Phoenix Munich Requiem za růžový měsíc, které v sobě snoubí gregoriánskou mši, alžbětinské zpěvy i písně Beatles z pera Nicka Drakea.

Harmonický rozhovor s Igorem Františákem, ředitelem Svatováclavského hudebního festivalu

Původně regionální festivaly, které potvrdily svou stálost a jejichž význam časem přerostl v celostátní, ba mezinárodní, už nemusí úporně bojovat o své místo na slunci a naopak každoročně potvrzují (případně nepotvrzují) svoje renomé. A tak Concentus Moraviae se letos konal po dvaadvacáté, Letní slavnosti staré hudby po osmnácté, Lípa Musica oslaví šestnáctiny a Svatováclavský hudební festival proběhne po čtrnácté. Mezi 4. a 28. zářím nabídnete 35 koncertů. I když některé budou reprízy, přesto je to obdivuhodné číslo.

Monika Štreitová: Mám štěstí na lidi, kteří mne mají rádi a stále mne posouvají dopředu

Flétnistka a profesorka Monika Duarte Štreitová patří již dlouhou dobu mezi naše nejvýznamnější hráče na příčnou flétnu. S jejím jménem se však v České republice nyní nesetkáváme příliš často, což je zapříčiněno především dvěma vlivy. Tím prvním je její dlouhodobá specializace na soudobou hudební tvorbu, kterou u nás vyhledává především užší okruh zasvěcených a mezi širší publikum si nerazí cestu právě snadno. Druhou okolností potom je, že Monika žije již od roku 2006 v Portugalsku. Několik let před jejím odjezdem jsem měl to štěstí být studentem její flétnové třídy na konzervatoři a příprava tohoto rozhovoru pro mne byla radostným oživením našeho přátelského kontaktu.

Jakub Hrůša na BBC Proms

23. srpen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Jakub Hrůša na BBC Proms

V sobotu 26. srpna 2017 se uskuteční v Londýně jeden z nejvýznamnějších českých koncertů v cizině tohoto roku. Jakub Hrůša, šéfdirigent Bamberg Symphony, hlavní hostující dirigent Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra a také Philharmonia Orchestra, hostující dirigent České filharmonie, bude v rámci svého debutu na BBC Proms, dirigovat BBC Symphony Orchestra a nabídne auditoriu obrovité Royal Albert Hall ryze český program, který je svou dramaturgií mimořádný, možná do jeho rodné země nepřenosný. Pocta české hudbě bude mít mezinárodní publicitu, jakou má jen výjimečně. Před svým odletem do Londýna mi Jakub Hrůša odpověděl na několik otázek. 

Jan Bartoš: Klavír je nástroj transformace a je nutné překonávat jeho omezení

Jana Bartoše jsem poprvé slyšel někdy počátkem devadesátých let na školním koncertě v proslulé pražské hudební škole ve Voršilské ulici. Bylo mu takových deset jedenáct roků a už tehdy hrál na klavír tak osobitě a jeho hudební talent byl natolik nepřehlédnutelný, že mi dodnes zůstal v živé paměti. Dozvěděl jsem se o něm tenkrát, že se do Prahy přistěhoval odněkud ze severní Moravy. Vídal jsem ho potom na školních koncertech „Voršilské“ poměrně často, vím, že se úspěšně účastnil dětských klavírních soutěží, později přešel na hudební gymnázium, potom na AMU – a pak mi na delší čas zmizel z očí, protože studoval několik let v zahraničí. Dnes se Jan Bartoš řadí k našim nejzajímavějším pianistům, má na svém kontě vítězství v řadě významných interpretačních soutěží, koncertoval nejen v mnoha evropských zemích, ale také v USA, a vystupoval s proslulými orchestry a slavnými dirigenty. Vedle těchto svých uměleckých aktivit je Jan Bartoš znám jako zakladatel a umělecký ředitel prestižního festivalu a institutu Prague Music Performance. O tom, co prožil, i o tom, co ho čeká, jsme si povídali jednoho květnového pondělí v útulné hradčanské kavárničce Pointa.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.