Rozhovory

Jean-Guihen Queyras: Hudbou proti agresivitě dnešního světa

Violoncellista Jean-Guihen Queyras. Kanadsko-francouzský fenomén. Synonymum univerzality, ovšem při zachování hlubokého vhledu. Viz poslední dva snímky pro Harmonia Mundi: Vivaldiho cellové sonáty a sonáty Clauda Debussyho. Pravidelná spolupráce s Orchestre de Paris, NHK Symphony, Tonhalle Zürich, lipským Gewandhausem nebo Orchestre de la Suisse-Romande. Rovněž ale také s dirigenty a ansámbly tzv. staré hudby Philippem Herreweghem a Freiburg Baroque či Akademie für Alte Musik Berlin. Dále také nahrávky cellových koncertů Györgye Ligetiho a Henriho Dutilleux s Pierrem Boulezem a jeho Ensemble InterContemporain. Rozhovor vznikal po telefonu na konci října. Jean-Guihen volal z Londýna, kde zrovna měl ve Wigmore Hall recitál se svým dvorním klavíristou Alexandrem Tharaud. Mluvili jsme o limitech a toleranci, ale také o koncertech s Pražskými symfoniky 18. a 19. prosince s dirigentem Jac van Steenem a sólovém recitálu v kostele svatých Šimona a Judy 17. prosince. Pro ještě bližší představu: Jean-Guihen dorazí do Prahy z Madridu po provedení Beethovenova Trojkoncertu, kde jsou mu partnery Veronika Eberle a Alexander Melnikov.

Trio Catch: Respekt ke skladatelům, s nimiž pracujeme

V rámci druhého koncertu festival Contempuls vystoupí 1. prosince Trio Catch působící v Hamburku. S violoncellistkou souboru Evou Boesch jsem mluvila o programu, který do Prahy přivezou, o premiére Jakuba Rataje, která u této příležitosti zazní, ale také o rozdílech, které jako interpretka vidí mezi klasickou a soudobou hudbou.

Elisabeth Leonskaja: Každou frázi, kterou hraji, si nejdřív zazpívám

Proslulou klavíristku Elisabeth – či Jelizavetu Iljiničnu, jak nadšeně svolila, abych ji oslovoval – Leonskou čeká gró její letošní spolupráce s Filharmonií Brno a jejím šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem v prosinci, „v předvečer“ beethovenovského roku, kdy ve dvou týdnech provede v brněnském Besedním domě všech pět Beethovenových klavírních koncertů. My jsme si však povídali při příležitosti zářijového zahajovacího koncertu sezony brněnské filharmonie, kdy vůbec poprvé ve své dlouhé kariéře hrála třetí klavírní koncert Bély Bartóka. Bylo logické, že jsme rozhovor otevřeli právě tímto tématem.

Jak se rodí studentská opera? Na slovíčko s dirigentem Patrikem Červákem

Do pátku 29. listopadu mohou návštěvníci brněnského Divadla na Orlí zavítat na novou inscenaci studentů Janáčkovy akademie múzických umění – komické jevištní dílo Zkouška lásky (v originálním znění La pietra del paragone) italského hudebního skladatele Gioacchina Rossiniho. Absolvující režisérka Kateřina Křivánková však nezasadila děj opery do minulosti, nýbrž přenesla původní příběh Luigiho Romanelliho ze dvora hraběte Asdrubala do redakce lifestylového magazínu Štronzo! Zde se nešťastně zamilovaný šéf a vlastník řečeného plátku rozhodne z nedůvěry a opatrnosti lstí vyzkoušet objekt své lásky, a přitom odhalit, jaké charaktery si hřeje na prsou ve vlastní redakci. Inscenace vznikla na český překlad vyhotovený pedagogem operní režie Václavem Málkem. O radostech a strastech vzniku studentské opery na JAMU, operní dramaturgii, zásazích do partitury a interpretačních vizích jsem si pohovořil s dirigentem a studentem akademie Patrikem Červákem, jenž premiérový večer řídil, a dílo společně s Ľubomírem Zelenákem (asistent dirigenta), orchestrem a zpěváky nacvičil.

Doris Uhlich: Vizionářka těla

13. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Doris Uhlich: Vizionářka těla

Doris Uhlich je v dnešní době jednou z nejuznávanějších rakouských choreografek. Pořádá workshopy a představení po celém světě. Její domácí scénou zůstává mj. Tanz Quartier ve Vídni, kde mnoho let působí nejen jako lektorka v rámci festivalu ImPulsTanz, ale i jako performerka a choreografka. Její poslední představení nazvané Habitat bylo velmi rychle vyprodáno, a proto organizátoři pohotově přidali ještě jedno. Práce s nahým lidským tělem, které se věnuje již řadu let, zde prostřednictvím téměř 120 účinkujících nabývá nových, dá se říci až „boschovských“ rozměrů – v hale E vídeňské Tanzquartier, bez jakýchkoliv kulis, přesněji s kulisami tvořenými volně se pohybujícími diváky. Vznikl tak zajímavý obraz nahých a oblečených těl. 

Patricie Částková: Opera si svoje diváky musí vychovávat

V zářijovém vydání jsme započali cyklus rozhovorů s dramaturgy orchestrů či operních domů. Zůstáváme v moravské metropoli a z Filharmonie Brno se přesouváme na Moravské náměstí, kde sídlí Janáčkovo divadlo.  V čerstvě zrekonstruovaných prostorách jsme se zastavili za operní dramaturgyní Patricií Částkovou. Na úvod jsme předali dotaz od prvně zpovídaného Vítězslava Mikeše, dramaturga brněnského orchestru.

Osobní vklady Jany Semerádové

9. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Osobní vklady Jany Semerádové

Úvod k rozhovoru s Janou Semerádovou musí být trochu osobnější. Možná více než trochu. Přece jen jde o mou manželku. Mohlo by se díky tomu zdát, že příležitostí k rozhovoru o hudbě bude při společném soužití více než dost, ale napadá mne k tomu jen pořekadlo o kovářově kobyle. Setkání jsme dlouho plánovali, podobně jako u cestujících zahraničních hvězd, neboť společných chvil ke klidnému rozmlouvání je vskutku pomálu. Až konečně jednoho večera usnuly naše dcery trochu dříve, víno ještě také nějaké zbylo a já jsem se začal dovídat, co všechno vlastně Jana Semerádová a její Collegium Marianum v těchto dnech a týdnech dělá. Samozřejmě se náš hovor točil i kolem blížícího se koncertu pod FOK 12. listopadu, neboť se věnuje přímo hudbě u Milosrdných bratří. Snad se dozví cosi nového i laskavý čtenář, nejen zvídavý manžel…

Milník při řekách babylónských: O nové richterovské desce s Romanem Válkem

Čtvrtý Richterovský projekt Romana Válka vychází na CD. A tento richterovský nadšenec a umělecký vedoucí Czech Ensemble Baroque v rozhovoru vysvětluje, proč má právě Super Flumina Babylonis má v Richterově díle tak výlučné postavení.  „Jsem nesmírně rád, že se nám ho podařilo prosadit i na evropské turné do Anglie příští rok,“ řekl také. „Akce se potkala s kontratenoristou Andreasem Schollem, se kterým jsme už prováděli a pro rozhlas natočili Händelova Saula.“ V Anglii provedou příští rok Händelovy árie i Richterovo zřejmě nejvýznamnější dílo. Další informace o skladateli a o projektech v jeho rodném Holešově, Brně i Ostravě nabízí rozhovor Jindřicha Bálka s Romanem Válkem.

Miroslav Tóth: Improvizace a sny

4. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Miroslav Tóth: Improvizace a sny

Miroslav Tóth je skladatel, saxofonista, performer, který ve svém díle integruje různorodé, na první pohled vzájemně kontrastní tvůrčí principy. Je autorem několika pozoruhodných hudebně-scénických děl, z nichž operu Záhada tyče jsme mohli vidět v loňském roce i v Praze.

Christina Pluhar: Rozvíjení svobodného ducha, to je podstata uměleckého vedení

Zahájení letošního cyklu FOK Stará hudba obstaral soubor vskutku povolaný, do České republiky totiž poprvé zavítala legendární L’Arpeggiata se svou uměleckou vedoucí, theorbistkou Christinou Pluhar. L’Arpeggiata je souborem, který svými aktivitami má velký vliv na to, kam se celá scéna staré hudby ubírá. Plně to platí i o projektu Mediterraneo, s nímž projeli celý svět a jenž originálně spojuje hudbu z Itálie, Španělska, Řecka, Turecka a Makedonie. Kromě vlastní virtuozity má rodačka ze Štýrského Hradce Christina Pluhar také velký cit pro výběr svých spolupracovníků. V Praze s ní na jednom pódiu vystupovali belgická sopranistka Céline Scheen, italský altista a tanečník Vincenzo Capezzuto, americký hráč na cink Doron David Sherwin, italská tanečnice Anna Dego, španělský kytarista Josep Maria Martí Duran, kostarický gambista Rodney Prada, italský cembalista Francesco Turrisi a rakouský perkusista Tobias Steinberger.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.