Reportáže

S Danielem Gattim v Mnichově

9. květen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
S Danielem Gattim v Mnichově

Poté co vloni v prosinci Pražské jaro zveřejnilo program letošního ročníku a jména umělců, kteří do Prahy přijedou, jsem měla jasno: titulní tváří přílohy Pražského jara Týdeníku Rozhlas nemůže být nikdo jiný než italský dirigent a v pořadí teprve sedmý šéfdirigent Královského orchestru Concertgebouw Daniel Gatti, jedna z nejzajímavějších osobností současného hudebního světa. Našemu rozhovoru tváří v tvář předcházelo značné úsilí v kanceláři Pražského jara a musím poděkovat mluvčímu festivalu Pavlu Trojanovi, který neúnavně korespondoval s agentkou Daniela Gattiho, aby se v jednom ze dvou únorových dnů, kdy Maestro dirigoval Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, mohl v Mnichově rozhovor uskutečnit.

VI. ročník mezinárodní houslové soutěže PhDr. Josefa Micky pod záštitou Václava Hudečka

Uvedená jednokolová soutěž je určena pro mladé houslisty z celého světa do 16 let. Její šestý ročník právě proběhl v Koncertním sále Gymnasia a Hudební školy hl. m. Prahy. Vedle Kociánovy soutěže v Ústí nad Orlicí je po mém soudu nejvýznamnější soutěží tohoto typu u nás.

Česká filharmonie na ostrovech

21. únor 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Česká filharmonie na ostrovech

„Národní koncertní síň? Jak je kousek odsud? Tak tam je příjemná akustika,“ reaguje servírka v okamžiku, kdy se dozví, na jaký že koncert jdeme večer a kam. „Guinness už je na cestě. A co jste si tedy vybrali k jídlu?“ vrací se vzápětí ke své profesi a s pochopením přijímá objednávku – těžko jsme z jídelního lístku mohli vybrat něco jiného než „traditional stew“, když už jsme v Irsku…

Pestré obrazy z indických ulic

Už podruhé vyrážíme se zlínskou Filharmonií Bohuslava Martinů na koncertní turné do ještě před několika lety těžko uvěřitelné destinace. Do země se starobylou kulturou, ve které však neexistuje žádný profesionální symfonický orchestr. Do země plné barev i vůní, nádherné přírody i obrovských přelidněných megapolí. Do země plné kontrastů, chudoby i bohatství.

Miami: Vidět a být viděn, slyšet a být slyšen

Miami Beach, hlavní město mladých, krásných, nadaných, bohatých, úspěšných a odvážných. Mekka designérů, modelingu, filmařů a umělců, Miami je městem amerického snu.

O lidu, který ještě zpívá

26. leden 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
O lidu, který ještě zpívá

Projekt A Música Portuguesa a Gostar dela Própria (MPAGDP) založil před sedmi lety Tiago Pereira, režisér a dokumentarista působí­cí v portugalské metropoli. Záslužná iniciativa, jejíž název lze přeložit jako Portugalská hudba s láskou k sobě, reaguje především na potřebu zaznamenat živé portugalské hudební dědictví a oživit mnohdy již zapomenuté tradice. Náplň projektu nikdy nezahrnovala vědeckou činnost opírající se o badatelské metody etnomuzikologického, folkloristického nebo kulturněantropoligického výzkumu. I přes svůj nevědecký charakter mají předložené výsledky dosavadního úsilí organizace nedocenitelnou hodnotu. MPAGDP k dnešnímu dni eviduje přes 2800 videí volně přístupných ke zhlédnutí na internetových stránkách projektu. Za dobu existence instituce se podařilo nafilmovat tisíce hudebních nástrojů a nespočet ústních tradic (lidové písně, modlitby, říkanky, přísloví). Záznamy dokumentují amatérské i profesionální hudebníky, prostý lid ve věku od 8 do 100 let. Ve velkém počtu jsou na videích zastoupeny starší generace. Dříve si lidé v Portugalsku často zpívali při tvrdé práci na poli a velká část místního obyvatelstva narozená před rokem 1940 ve své paměti ještě udržuje živé vzpomínky na tyto časy. Někteří z nich tak stále umí nazpaměť 100 až 200 lidových písní. Nebýt MPAGDP řada melodií by nebyla nijak fixovaná a postupně by byla pravděpodobně zapomenuta. Svůj filmařský zájem Pereira nasměroval také na oblast různých forem tance, které se provozují na území Portugalska (A Dança Portuguesa a Gostar dela Própria). Od roku 2015 se věnuje etnografickému projektu zaměřenému na tradice portugalské gastronomie (Esporão & A Comida Portuguesa A Gostar Dela Própria).

Orchestr, který zabere celý vagon rychlovlaku

Do Xi‘anu, hlavního města provincie Shaanxi (neplést s provincií Shanxi, odkud právě odjíždíme), vyrážíme opět rychlovlakem. Jde vůbec o pohodlný způsob dopravy, rychlostí srovnatelný s leteckou dopravou, pokud k té přičtete cestu na letiště a z letiště i odbavovací procedury. Vlak je navíc prostorný, kontrola není tak přísná a co ocení především Číňané, můžete být neustále online! Máme vyzkoušeno, že Filharmonie Brno zabere se svými zavazadly a nástroji přibližně jeden celý vagon rychlovlaku, tak akorát, aby se do něj vešla i jedna sympatická rodinka s malým chlapečkem a jeho v rozkroku rozstřiženými kalhotami - tradiční to 

Příběh o pandách s dobrým koncem

Taiyuan je neuvěřitelné město, ještě před několika desítkami let to bylo nenápadné správní centrum chudé provincie Shanxi. „Na západ od hor“ zní doslovný název provincie…, tedy takoví Záhoráci z pohledu pekingských prominentů. Dnes je to ale neskutečná betonová džungle, kde raší ze země asi padesát megalomanských mrakodrapových sídlišť v jediný moment. V centru stojí několik obřích objektů skrývajících ve svých útrobách muzeum provincie, muzeum železnice, muzeum uhlí - a také náš koncertní sál shanxiského divadla. Na 1. ledna ale připadají v Číně jednodenní prázdniny a tak je sál poněkud opuštěný a příprava na koncert probíhá až do našeho příjezdu jen pozvolna. Pak to ale vezme do rukou náš technik Karel Soukal a sporá čínská obsluha sálu začíná kmitat: vyměnit imitaci harfy za skutečnou, dovézt ze sklepa tympány a dirigentský stupeň, rozbitý dirigentský pult vyrobit ze dvou běžných pultů a několika metrů kobercové lepící pásky. Číňané se většinu práci snaží vyřešit zpovzdálí jen pomocí telefonů a aplikací, ale před Karlem není úniku! Zanedlouho mají v rukou klíče a dotahují postupně všechny notové pulty. Přesně v okamžiku příjezdu orchestru je sál nachystaný a začíná krátké přezkoušení programu, který už jsme s panem dirigentem a Tony Shenem odehráli v Hohhotu.

Professeur Reicha - le compositeur, le théoricien et l'enseignant

Rejchovský festival v Benátkách skončil 4. listopadu (viz HARMONIE 2/2018), ale 10.-12. listopadu 2017 se konalo v Lucce, pod záštitou Centra Studi Opera Omnia Luigi Boccherini a Palazzetta Bru Zane, kolokvium rovněž věnované Rejchovi (i to obdrželo finanční podporu Palazzetta Bru Zane - Centre de musique romantique française). Kolokvium mělo několik témat: Rejchovy spisy, Rejcha a kontrapunkt, Rejchův odkaz, Rejchovi současníci, Komorní hudba a 

Stojíte na místě, kde se v roce 1989 nic nestalo

Dnes nás čeká největší koncertní událost celého turné pro šest tisíc posluchačů. Hrajeme v Paláci lidu ležícím přímo na nechvalně proslulém pekingském Náměstí Brány nebeského klidu. Palác lidu je centrální sněmovní budova Čínské lidové republiky. V pravidelných cyklech se zde schází nejvyšší zastupitelský orgán čínského lidu, Všečínské shromáždění lidových zástupců, loutkové divadlo plné zástupců etnických menšin v lidových krojích i popkulturních hvězd tipu basketbalisty Yao Minga či slavného herce Jackie Chana. Schází se tu ale také reálná mocenská elita, reprezentovaná vedením vládnoucí Komunistické strany Číny. Jen pár měsíců před Filharmonií Brno stál na stejném pódiu prezident Xi Jinping, který byl na 19. sjezdu Strany potvrzen na dalších pět let jako nejvyšší představitel režimu a navíc bylo jeho učení vloženo vedle myšlenek samotného Maa 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.