Reportáže

Mezinárodní letní škola staré hudby slaví 35 let

Již po 35. se letos v červenci uskutečnila Mezinárodní letní škola staré hudby. Po prvních čtyřech ročnících, které se konaly v Kroměříži, se ještě v předrevolučním létě 1989 škola přesunula do Valtic, s jejichž prázdninovou atmosférou je dodnes neodmyslitelně spjata. Od svého založení Společností pro starou hudbu, z popudu Miroslava Venhody, prošly tyto kurzy historicky poučené provozovací praxe staré hudby velkým vývojem, který odrážel vývoj na poli staré hudby v Československu a později České republice a zároveň do něj přímo zasahoval. Množství tamních studentů se pro specializaci ve staré hudbě rozhodlo právě díky valtické škole. Za všechny jmenujme například Janu Semerádovou, která na školu jezdila každoročně od dětství, a setkání s tamními lektory ji přivedlo k zájmu o barokní traverso. Později se vrátila také jako lektorka.

S Pražským jarem za Mou vlastí do Cardiffu

Je páteční dopoledne 27. ledna a na ruzyňském letišti se schází hrstka lidí. Není mocná, přesto někteří z nich druhý den přispějí na českém konzulátu v Londýně svým hlasem ke zvolení hlavy státu, jež určitě nenechá prezidentskou lóži během Pražského jara prázdnou. Naše skupina složená z vedení festivalu, mecenášů a tří novinářů míří do velšského Cardiffu, aby blíže poznala zázemí orchestru, který letos Pražské jaro zahájí.

Jubileum Milady Červenkové

21. listopad 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Jubileum Milady Červenkové

Houslistka, pianistka a nyní především skladatelka Milada Červenková právě oslavila svou pětasedmdesátku a Společnost českých skladatelů jí uspořádala 8. listopadu jubilantský koncert v Malém španělském sále v Praze 2. Jméno skladatelky bohužel není v širší veřejnosti mimo Olomouc příliš známé, což se ale nyní může brzy změnit. Musím na úvod konstatovat, že koncert byl všemi přítomnými – profesionály i laiky – přijat v podstatě s nadšením, které bylo plně zasloužené. Skromnou jubilantku znám desítky let, slyšel jsem několik jednotlivých děl a věděl, že je výborná skladatelka. Ovšem teprve až soubor pěti komorních skladeb pro smyčcové i dechové nástroje mi dal poznat skutečnou míru jejího talentu a jejích kvalit.

Ohlédnutí za Mezinárodní violoncellovou soutěží Jana Vychytila 2022

Ve dnech od 26. do 30. listopadu proběhl již 16. ročník Mezinárodní violoncellové soutěže Jana Vychytila. Do Prahy se nám každoročně sjíždí velký počet interpretů z mnoha států světa. Letos jich přijelo téměř devadesát, aby na pódiu Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy předvedli své výkony. Přehlídku mladých violoncellistů od pěti do devatenácti let pečlivě hodnotila šestičlenná porota v tomto složení: Michal Kaňka – předseda poroty, Věra Bartoníčková, Petra Malíšková, Jiří Hanousek, Tomáš Strašil a Tomáš Jamník.

Nezralé (lahodné) ovoce

19. září 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Nezralé (lahodné) ovoce

Nejctihodnější hudební soutěží pro velmi mladé hudebníky je v České republice Concertino Praga. Původně ji měl pod křídly Československý rozhlas, dnes ji společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby, pod níž spadá festival Dvořákova Praha, jež dala soutěži nový život, lesk a zachraňující ekonomickou a marketingovou podporu.

Vysoká škola pianistického umění. Masterclass Lukáše Vondráčka na Dvořákově Praze

Součástí letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha jsou tři velmi zajímavé masterclassy. Ten první (Sál Martinů, 13. září 2022) vedl světově proslulý klavírista Lukáš Vondráček. Přiučit se k němu přišli tři výborní mladí čeští pianisté: devatenáctiletá Veronika Jaklová, studentka 5. ročníku ze třídy Milana Langra na Pražské konzervatoři, dvacetiletá Eliška Tkadlčíková, studentka 2. ročníku ze třídy Ivo Kahánka na HAMU, a čtyřiadvacetiletý Matouš Zukal, který je ve 2. ročníku magisterského studia taktéž u Ivo Kahánka na HAMU.

Litomyšlí za současným uměním

Součástí Smetanovy Litomyšle je již několik let také její vizuální mladší sourozenec – festival Smetanova výtvarná Litomyšl. Na něm již třetí rok po sobě můžete navštívit plenérovou výstavu Plán B, jejíž první ročník 2020 vznikl jako reakce na kovidovou pandemii s cílem přivést umění k lidem i v době restrikcí a umělcům umožnit tvořit. A protože se výstava těšila nadmíru pozitivnímu přijetí, letos se opakuje již potřetí.

„Kocianka“ aneb transfuse mladé krve a radosti

Mezinárodní houslová soutěž Jaroslava Kociana je asi nejtrvalejším náročným hodnocením a měřením houslového umění dosaženého „profesionály“ do patnácti let věku. Tato soutěž je ve všech kategoriích značně obtížná, v těch vyšších se technickými i hudebními požadavky vyrovná i prestižním soutěžím dospělých profesionálů. Soutěž se uskutečňuje každoročně, a mnozí úspěšní účastníci z nižších věkových kategorií později soutěží i v kategoriích vyšších. To dává zajímavou příležitost k pozorování fází vývoje mimořádných talentů, z nichž se leckdy rodí i hvězdy hudebního nebe. V dlouhodobějším sledování jednotlivých ročníků lze zřetelně rozeznat současné aspekty a trendy vývoje houslové hry a pedagogiky jak doma, tak ve světě.

S Händelem do Francie

25. březen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
S Händelem do Francie

Koprodukční projekty mezi operními domy jsou v západní Evropě již řadu let běžnou záležitostí. V České republice se zatím jedná o ojedinělé příležitosti. Brněnský soubor Janáčkovy opery NdB se do této praxe zapojil poprvé vlastně již v rámci festivalu Janáček Brno 2016, kdy se podařilo získat pro divadlo světoznámou inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v režii Roberta Carsena se vzácnou výjimkou, mohl si totiž vyrobit svou scénu a inscenaci si ponechat v repertoáru. Tentokrát se situace obrátila a je to právě brněnský soubor, který do Francie vezl svoji vlastní inscenaci barokní opery, která vznikla v koprodukci tři vynikajících divadel – Národního divadla Brno, Royal Opéra de Versailles Spectacles a divadla v Caen v Normandii.

Labutí píseň české citery?

28. prosinec 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Labutí píseň české citery?

Když se v dnešní době řekne citera, většina lidí si představuje hudební nástroj s archaickým vzhledem, obvykle umístěný na stěně jako dekorace. Přitom je to poměrně moderní nástroj, který má své důležité místo v naší národní historii a je spojen s mnohými společenskými změnami odehrávajícími se zejména během posledního sta let. O tomto fenoménu jsme hovořili s dlouholetým sběratelem, propagátorem a znalcem citery v České republice Janem Folprechtem (*1945).

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.