Reportáže

Jednoznačný triumf korejského kvarteta na interpretační soutěži Pražského jara

Příprava letošního ročníku „pražskojarní“ soutěže nebyla vůbec jednoduchá. Přes všechna epidemiologická opatření, při kterých netušíte, co bude druhý den, se podařilo lidem z týmu sekretariátu soutěže Pražského jara uskutečnit téměř nemožné.

Hra jako víno jiskřivé i vyzrálé: finále klavírní soutěže Pražského jara

Od druhého kola pražskojarní soutěže, do kterého bylo z původních 142 přihlášených soutěžících nakonec vybráno pouhých 10 pianistů, se pro mne sledování soutěžních streamů stalo adrenalinovou záležitostí. Oněch deset soutěžících – sedm Korejců, jedna Japonka a dva Češi – podalo ve druhém kole tak neuvěřitelně vyrovnaný výkon, že bych opravdu nechtěl být v kůži porotců a vybírat do semifinále pět nejlepších. Je zajímavé, že v semifinálovém kole (jež proběhlo v kostele sv. Vavřince 12. května 2021) se výkony soutěžících pozoruhodně diferencovaly. Klavíristé se totiž tentokrát museli představit ne jako sólisté, ale jako komorní hráči, a to v jednom ze tří nejslavnějších romantických klavírních kvintetů: buď v Schumannově Es dur op. 44 nebo v Brahmsově f moll op. 34 nebo ve Dvořákově A dur op. 81. Se semifinálovými pianisty spoluúčinkovalo výborné Zemlinského kvarteto.

Klavírní soutěž Pražského jara uzavřela II. kolo a vstupuje do semifinále

Letošní Mezinárodní klavírní soutěž Pražského jara se sice musela přizpůsobit covidovým omezením, ale ani v nejmenším neztratila na atraktivitě. Do výběrového předkola se přihlásilo 142 mladých pianistů (věková hranice je 30 let) doslova z celého světa. Vysoce převažovali – podobně jako v minulém ročníku – zájemci z Jižní Koreje. Letos se jich připravilo na pražskojarní soutěž 77. Českých klavíristů bylo nepoměrně méně – „pouhých“ 19.

Rudolf Karel a jeho pankrácké skladby

Skladatelé tvoří svá díla nejčastěji s hudebním nástrojem v ruce, v klidu a naprostém soustředění. Rudolf Karel dokázal psát pozoruhodná hudební díla za křiku dozorců, o hladu, oslaben nemocí, v chladu a bez jakéhokoliv nástroje. Neměl k dispozici ani běžný notový papír, často psal kouskem uhlí na papír toaletní. Během svého nedobrovolného pobytu na Pankráci a v Terezíně složil řadu hudebních děl, z nichž některé se hrají dodnes.

Jak Simon Rattle tančil s Českou studentskou filharmonií: Don´t play like knedliky!

Když se letos v červnu k České filharmonii nečekaně vrátil sir Simon Rattle, bylo to hezké „covidové“ překvapení. Pak se ukázalo, že jeden z nejslavnějších dirigentů současnosti chce během svojí návštěvy dirigovat také „nějaký orchestr mladých lidí“, a když padla volba na Českou studentskou filharmonii, bylo to pro její hudebníky nejen překvapení, ale doslova zjevení. Výzvu jménem Rattle vnímali po několika měsících nečinnosti jako „dar seslaný přímo z nebe“ a „světlo ve tmě“.  Pro vystoupení České studentské filharmonie vybral Simon Rattle tři Slovanské tance – osmý, třináctý a šestnáctý. S Českou filharmonií pak vystoupení mladých hudebníků „doobložil“ Mahlerovými Rückert-Lieder a Beriovými úpravami evropských lidových písní (s Magdalenou Koženou) a několika dalšími Slovanskými tanci.

Každá krize je také příležitostí: ‚Covid fan tutte‘ zahájí podzimní sezonu ve Finské národní opeře

Finská republika je o něco starší než 100 let, zatímco Dánsko, Norsko a Švédsko jsou staleté monarchie. Nicméně předsedkyní vlády, tak jako v Dánsku a Norsku, je ve Finsku žena, sociální demokratka Sanna Marin. Ve věku 34 let je nejmladší předsedkyní vlády na světě; když nastoupila do pozice na začátku prosince 2019, nemohla předpokládat, s čím se její koaliční vláda (známá mimo jiné tím, že má ve vedoucích postaveních pět žen) bude muset potýkat jen o několik měsíců později.

Ševčíkova akademie v Horažďovicích: Všichni na jedné lodi

Za výjimečnými počiny hledejme entuziasty. Že je Tomáš Jamník výborný violoncellista, se všeobecně ví přinejmenším od jeho vítězství na soutěži Pražského jara v roce 2006. Své manažerské schopnosti rozvinul o několik let později. Stačí připomenout projekty Vážný zájem a domácí koncerty, Akademii komorní hudby a Akademii Otakara Ševčíka. Za všemi stojí Tomáš Jamník se skupinou spolehlivých spolupracovníků. Horažďovická akademie spojená se jménem tamějšího rodáka a nepřekonaného houslového pedagoga Ševčíka se letos konala v přívětivém městečku – centru Prácheňska – podruhé a od 3. do 13. srpna přilákala čtyřicet účastníků ve věku od čtyř do šestadvaceti let.

Klavír s královskou korunkou

28. červenec 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Klavír s královskou korunkou

Kousek za českými hranicemi, tak blízko od Varnsdorfu, že byste tam došli pěšky, leží městečko Seifhennersdorf. Samotným přechodem dnes projedete bez zastavení, ale hned za ním uhodí do očí čistota, úpravnost a pořádek, nenechávající na pochybách, na jaké straně hranice jste se ocitli. Seifhennersdorf, jehož obyvatelstvo po pádu železné opony kleslo na necelé čtyři tisíce, je sídlem manufaktury Bechstein. Odtud se klavíry světového renomé posílají do celého světa a zde se rozhodli ukázat mi, jakým způsobem přicházejí na svět. Na dvoře poměrně rozlehlého areálu parkuje kamion se známým logem s korunkou. Tu si přidal pan Bechstein do znaku, aby dal najevo, že jeho nástroje si objednávají korunované hlavy. K některému šťastlivci teď s největší opatrností poputuje nový nástroj, který jej velmi pravděpodobně přežije a udělá radost generacím jeho potomků.

Švédské orchestry opět vítají posluchače, dostatek prostoru je zajištěn

Na rozdíl od ostatních tří skandinávských zemí zvolilo Švédsko – mimo jiné jediný ze čtyř skandinávských států, kde je předsedou vlády muž, vůdce švédské sociálně demokratické strany Stefan Löfven – zcela jiný přístup k řešení koronavirové krize.

Všem malým a velkým bojovníkům aneb Jak přežívala norská kultura v uplynulých měsících

Sedmadvacátého května přiznala norská premiérka Erna Solberg v televizním projevu, že na začátku koronakrize propadla panice. „Řadu rozhodnutí jsem pravděpodobně přijala ze strachu,“ připustila. Celostátní karanténa byla vyhlášena 12. března a přijatá opatření byla, jak řekla premiérka, „ta nejrozsáhlejší, která obyvatelstvo země zažilo v době míru“.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.