Reportáže

Masterclassové „hlášky“ Andráse Schiffa

Rezidenční umělec festivalu Dvořákova Praha András Schiff není jen skvělý klavírista, ale umí o hudbě a o klavírní interpretaci také poutavě a zasvěceně mluvit. Lze se o tom mimo jiné lehce přesvědčit na YouTube, kde je k vidění nespočet jeho masterclassů. A v úterý 21. září 2021 měli festivaloví posluchači vzácnou příležitost vidět, jaký je András Schiff při svých masterclassech „naživo“. Zájem posluchačů byl tak veliký, že Sál Martinů na pražské HAMU, kde se klavíristův masterclass konal, byla zaplněný takřka do posledního místa.

Svár renesance a baroka: Velkolepé finále Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích

Již 33. ročník Mezinárodní letní školy staré hudby přivítal i letos, navzdory nepředvídatelné epidemiologické situaci před svým zahájením, více než tři stovky účastníků. Amatéři i profesionálové všech věkových skupin, nejen z České a Slovenské republiky, ale i z dalších koutů Evropy, započali svůj týdenní pobyt ve Valticích prvním červencovým víkendem. Lektorů, účastníkům již povětšinou známých tváří, se letos sešlo celkem dvacet devět. Na výběr byly třídy taneční, sedmnáct tříd instrumentálních a šest tříd pěveckých. Bylo možné navštěvovat třídu barokní gestiky a herectví a na své si přišli i ti nejmenší v podobě dětského orchestru či zpěvu. Letošní zastřešující téma si dalo za cíl vyobrazit přerod starého stylu ve styl nový, cestu od renesance k baroku. Lektoři spolu se svými studenty pojali toto zadání buď předvedením kontrastu mezi různými díly obou epoch, nebo prostřednictvím děl stojících na jejich pomezí a majících v sobě prvky obojího. Uplynulý ročník si zde připomeneme očima studentů Ústavu hudební vědy Univerzity Karlovy, kteří se aktivně účastnili několika tříd a pokusí se zpětně zachytit atmosféru celého města během konání.

Ohlédnutí za klavírní soutěží Pražského jara 2021

Ve dnech 9.–14. května letošního roku se opět konala mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, letos z velké části živě, a to v ostře sledovaných kategoriích klavír a smyčcové kvarteto. Vzhledem k velmi turbulentní a nevyzpytatelné situaci to byl ročník dosti dobrodružný a myslím, že právě nyní, s více než měsíčním odstupem, je ta pravá chvíle ohlédnout se zpět a podívat se, co se ve třech různých pražských sálech vlastně událo. Jakožto člen poroty klavírní soutěže se budu samozřejmě věnovat pouze jí.

Jednoznačný triumf korejského kvarteta na interpretační soutěži Pražského jara

Příprava letošního ročníku „pražskojarní“ soutěže nebyla vůbec jednoduchá. Přes všechna epidemiologická opatření, při kterých netušíte, co bude druhý den, se podařilo lidem z týmu sekretariátu soutěže Pražského jara uskutečnit téměř nemožné.

Hra jako víno jiskřivé i vyzrálé: finále klavírní soutěže Pražského jara

Od druhého kola pražskojarní soutěže, do kterého bylo z původních 142 přihlášených soutěžících nakonec vybráno pouhých 10 pianistů, se pro mne sledování soutěžních streamů stalo adrenalinovou záležitostí. Oněch deset soutěžících – sedm Korejců, jedna Japonka a dva Češi – podalo ve druhém kole tak neuvěřitelně vyrovnaný výkon, že bych opravdu nechtěl být v kůži porotců a vybírat do semifinále pět nejlepších. Je zajímavé, že v semifinálovém kole (jež proběhlo v kostele sv. Vavřince 12. května 2021) se výkony soutěžících pozoruhodně diferencovaly. Klavíristé se totiž tentokrát museli představit ne jako sólisté, ale jako komorní hráči, a to v jednom ze tří nejslavnějších romantických klavírních kvintetů: buď v Schumannově Es dur op. 44 nebo v Brahmsově f moll op. 34 nebo ve Dvořákově A dur op. 81. Se semifinálovými pianisty spoluúčinkovalo výborné Zemlinského kvarteto.

Klavírní soutěž Pražského jara uzavřela II. kolo a vstupuje do semifinále

Letošní Mezinárodní klavírní soutěž Pražského jara se sice musela přizpůsobit covidovým omezením, ale ani v nejmenším neztratila na atraktivitě. Do výběrového předkola se přihlásilo 142 mladých pianistů (věková hranice je 30 let) doslova z celého světa. Vysoce převažovali – podobně jako v minulém ročníku – zájemci z Jižní Koreje. Letos se jich připravilo na pražskojarní soutěž 77. Českých klavíristů bylo nepoměrně méně – „pouhých“ 19.

Rudolf Karel a jeho pankrácké skladby

Skladatelé tvoří svá díla nejčastěji s hudebním nástrojem v ruce, v klidu a naprostém soustředění. Rudolf Karel dokázal psát pozoruhodná hudební díla za křiku dozorců, o hladu, oslaben nemocí, v chladu a bez jakéhokoliv nástroje. Neměl k dispozici ani běžný notový papír, často psal kouskem uhlí na papír toaletní. Během svého nedobrovolného pobytu na Pankráci a v Terezíně složil řadu hudebních děl, z nichž některé se hrají dodnes.

Jak Simon Rattle tančil s Českou studentskou filharmonií: Don´t play like knedliky!

Když se letos v červnu k České filharmonii nečekaně vrátil sir Simon Rattle, bylo to hezké „covidové“ překvapení. Pak se ukázalo, že jeden z nejslavnějších dirigentů současnosti chce během svojí návštěvy dirigovat také „nějaký orchestr mladých lidí“, a když padla volba na Českou studentskou filharmonii, bylo to pro její hudebníky nejen překvapení, ale doslova zjevení. Výzvu jménem Rattle vnímali po několika měsících nečinnosti jako „dar seslaný přímo z nebe“ a „světlo ve tmě“.  Pro vystoupení České studentské filharmonie vybral Simon Rattle tři Slovanské tance – osmý, třináctý a šestnáctý. S Českou filharmonií pak vystoupení mladých hudebníků „doobložil“ Mahlerovými Rückert-Lieder a Beriovými úpravami evropských lidových písní (s Magdalenou Koženou) a několika dalšími Slovanskými tanci.

Každá krize je také příležitostí: ‚Covid fan tutte‘ zahájí podzimní sezonu ve Finské národní opeře

Finská republika je o něco starší než 100 let, zatímco Dánsko, Norsko a Švédsko jsou staleté monarchie. Nicméně předsedkyní vlády, tak jako v Dánsku a Norsku, je ve Finsku žena, sociální demokratka Sanna Marin. Ve věku 34 let je nejmladší předsedkyní vlády na světě; když nastoupila do pozice na začátku prosince 2019, nemohla předpokládat, s čím se její koaliční vláda (známá mimo jiné tím, že má ve vedoucích postaveních pět žen) bude muset potýkat jen o několik měsíců později.

Ševčíkova akademie v Horažďovicích: Všichni na jedné lodi

Za výjimečnými počiny hledejme entuziasty. Že je Tomáš Jamník výborný violoncellista, se všeobecně ví přinejmenším od jeho vítězství na soutěži Pražského jara v roce 2006. Své manažerské schopnosti rozvinul o několik let později. Stačí připomenout projekty Vážný zájem a domácí koncerty, Akademii komorní hudby a Akademii Otakara Ševčíka. Za všemi stojí Tomáš Jamník se skupinou spolehlivých spolupracovníků. Horažďovická akademie spojená se jménem tamějšího rodáka a nepřekonaného houslového pedagoga Ševčíka se letos konala v přívětivém městečku – centru Prácheňska – podruhé a od 3. do 13. srpna přilákala čtyřicet účastníků ve věku od čtyř do šestadvaceti let.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.