Reportáže

Jeden den v dánské Opeře aneb Jak zní hudba z javorového jádra

Pokud patříte mezi milovníky opery a zároveň rádi cestujete, možná jste již zavítali do dánské metropole a zamířili přímo do monumentální nové budovy zdejší Královské opery v Kodani. Ta si už čtrnáct let od svého vzniku zasluhuje právem pozornost díky svým architektonickým, potažmo akustickým kvalitám. Je jedním z těch míst, kde se vyplatí na cestě do hlediště k vašemu sedadlu zpomalit a pokochat se podívanou předcházející vašemu opernímu výběru (a že je z čeho vybírat i v Kodani!).

Dvacátý ročník Konvergencie oslavil třicet let svobody a prozkoumal možnosti hudební terapie

Mezinárodní hudební festival komorní hudby Konvergencie existuje na slovenské hudební scéně již dvacet let. Vznikl jako generační výpověď uměleckého ředitele festivalu violoncellisty Jozefa Luptáka a jeho přátel hudebníků jako platforma komorní hudby, která v této podobě tehdy na Slovensku neexistovala. Mottem přehlídky je setkávání hudebníků a posluchačů, různých kultur, budování nových přátelství a rozvíjení respektu a etiky ve společnosti. Dramaturgie letošního ročníku (11. – 24. 9. 2019) měla podtitul „Svoboda – přátelství – hudba“ a odkazovala nejen ke dvacetiletému jubileu, ale také k třicetiletému výročí sametové revoluce.

Bez jediného škrtu

20. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Bez jediného škrtu

Jen něco přes padesát hodin chybělo v úterý 17. září odpoledne do premiéry koncertního provedení Dvořákovy opery Král a uhlíř, když se úvodem tiskové konference rozhovořil umělecký ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon: „Svoji druhou operu zkomponoval Dvořák, jak známo, vlastně dvakrát. A její první, náročnější verze byla s výjimkou koncertního provedení, které zaznělo na jevišti Národního divadla před devadesáti lety, odsunuta do zapomnění. Připadá mi logické, že ji právě dvořákovský festival obnovuje, a navíc ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Kdo jiný než veřejnoprávní médium má péči o kulturní dědictví v popisu práce?“

Järviovský festival u Baltu

16. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Järviovský festival u Baltu

Cesta na festival v estonském Pärnu vznikla náhodou. Rozhovor s Neemem Järvim, o který jsem od jara usilovala, bylo možné osobně uskutečnit buď v Japonsku, nebo v USA, nebo v Estonsku. Nezaváhala jsem. A neprohloupila jsem. Vedle setkání s hlavou muzikantské rodiny jsem v Pärnu strávila týden, během něhož jsem hodně uvažovala o poslání a náplni hudebních festivalů.

Z Dobřan až k Amazonce: Brentnerovské masterclass ve jménu přátelství

Ani v létě hudebníci nezaháleli a pracovali na sebezdokonalování v rámci letních hudebních škol a masterclass. V České republice bylo během prázdnin takových příležitostí hned několik: největší koncentrace se zdála být na Moravě, kde se každoročně otevírají dílny zaměřující se především na starou hudbu, ovšem ani Čechy nejsou příliš pozadu. Nově vznikající destinací otevřenou zájemcům o barokní hudbu je Plzeň. Zde již druhým rokem vzniká projekt, který je ve srovnání s podobnými mistrovskými kurzy ojedinělý – kloubí se v něm princip vokálně-instrumentálního masterclass zaměřeného na jedno konkrétní dílo a následné propojení s krátkou, benefičně pojatou koncertní šňůrou.

Bartók Plus: Operní festival postavený na troskách těžkého průmyslu

Šestnáct představení hlavního programu a bezmála sedmdesát malých doprovodných akcí obsáhlo deset dní operního festivalu Bartók Plus v maďarském Miskolci. Festival je nedílnou součástí proměny bývalého průmyslového centra na green & smart city.

Terezín ožívá festivalem a konferencemi

Ačkoliv se mezi zdmi města stále plíží skličující duch minulosti, v posledních několika dnech bylo v severočeském Terezíně až nezvykle živo. Druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje byl – stejně jako minulý rok – obohacen setkáním badatelů zaměřujících se na hudební život terezínského ghetta. International Youth Encounters in Terezín. Music & Lectures Sessions je akce, kterou pořádá a spravuje Institut terezínských skladatelů. Setkání vak mělo nečekanou konkurenci ve studentské konferenci, která se konala ve stejných dnech v Magdeburgských kasárnách. Oba projekty nicméně byly na jisté úrovni provázané a vědečtí matadoři nezřídka navštěvovali i své mladší kolegy a naopak.

Na cestě k Vejvanovskému: Holešovské kurzy chtějí mírnit předsudky a plnit poslání

Od minulého pátku se na pomezí Hané a Valašska, ve dvanáctitisícovém Holešově, potkávají mladí muzikanti na sedmnáctém ročníku Letní školy barokní hudby. V centru dění se letos ocitá skladatel, jehož jméno všichni znají, ale hudbu slyšel málokdo. „Za šestnáct let existence holešovských kurzů jsme poměrně důkladně prošli velký oratorní repertoár a myslíme, že přišla doba, aby se studenti začali zabývat také spartacemi nevydaných skladeb a vůbec základním posláním, které by každý muzikant staré hudby měl naplňovat – snahou o obnovu a restauraci děl. A tentokrát nám půjde o Pavla Josefa Vejvanovského,“ říkají pořadatelé kurzů Tereza a Roman Válkovi.

„Nadechni se, naznač tempo…“ Ohlédnutí za Letním seminářem Klubu sbormistrů 2019

„Je tam příliš mnoho pohybu, zbytečného pohybu… Soustřeď se raději na gesta rukou, to pohupování jen všechny rozptyluje, pěkně se k tomu postav, abys měla stabilitu… tak, ano, a jedem… ne ne ne, stop, nadechni se s nimi, naznač tempo, ať přesně vědí, kdy tedy začít zpívat… tak, daleko lepší!“ V prostorné, prosluněné učebně Spolkového domu Kutná Hora v samém srdci historického centra diriguje mladá žena více než padesátičlenný sbor pod laskavým, ale přísným dohledem lektora – předního českého sbormistra Jaroslava Brycha. Po zhruba dvaceti minutách nácviku se žena vrátí do zpěváckých řad a její místo v čele sboru zaujme další z přítomných, který doposud pilně zpíval v tenorové sekci. I jej Brych bedlivě pozoruje, místy zastavuje, upozorňuje na nedostatky a předvádí, jak se postarat o nápravu.

MenART: Zkušení vedou mladé

2. červen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
MenART: Zkušení vedou mladé

Již třetím rokem se poslední květnový a první červnový den konal celostátní happening ZUŠ Open. Právě před třemi roky totiž založila mezzosopranistka Magdalena Kožená nadační fond s cílem podpořit světový unikát – české základní umělecké školství. A v jeho rámci se 31. května v Anežském klášteře představili nadaní žáci základních uměleckých škol, kteří během roku spolupracovali se svými mentory – předními umělci v projektu MenART. Koncert uspořádalo Pražské jaro a tím se tento významný festival přihlásil k podpoře mladých talentů, z nichž o řadě jistě v budoucnu uslyšíme.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.