V předvečer svatováclavského svátku v pondělí 27. září uspořádal institut Prague Music Performance ve spolupráci s Českou filharmonií mistrovský kurz legendárního klavíristy, esejisty a básníka Alfreda Brendela, jemuž tímto pořadatelé vzdali hold k 90. narozeninám. Akce se konala v Sukově síni Rudolfina a kromě mistrovského kurzu zde organizátoři pokřtili české vydání Brendelových spisů Když dozněl potlesk (vydal Volvox Globator) a nově vydané DVD My Musical Life (vydal Supraphon). DVD obsahuje přednášky a masterclass zaznamenané v letech 2019 a 2020.

Rezidenční umělec festivalu Dvořákova Praha András Schiff není jen skvělý klavírista, ale umí o hudbě a o klavírní interpretaci také poutavě a zasvěceně mluvit. Lze se o tom mimo jiné lehce přesvědčit na YouTube, kde je k vidění nespočet jeho masterclassů. A v úterý 21. září 2021 měli festivaloví posluchači vzácnou příležitost vidět, jaký je András Schiff při svých masterclassech „naživo“. Zájem posluchačů byl tak veliký, že Sál Martinů na pražské HAMU, kde se klavíristův masterclass konal, byla zaplněný takřka do posledního místa.

Již 33. ročník Mezinárodní letní školy staré hudby přivítal i letos, navzdory nepředvídatelné epidemiologické situaci před svým zahájením, více než tři stovky účastníků. Amatéři i profesionálové všech věkových skupin, nejen z České a Slovenské republiky, ale i z dalších koutů Evropy, započali svůj týdenní pobyt ve Valticích prvním červencovým víkendem. Lektorů, účastníkům již povětšinou známých tváří, se letos sešlo celkem dvacet devět. Na výběr byly třídy taneční, sedmnáct tříd instrumentálních a šest tříd pěveckých. Bylo možné navštěvovat třídu barokní gestiky a herectví a na své si přišli i ti nejmenší v podobě dětského orchestru či zpěvu. Letošní zastřešující téma si dalo za cíl vyobrazit přerod starého stylu ve styl nový, cestu od renesance k baroku. Lektoři spolu se svými studenty pojali toto zadání buď předvedením kontrastu mezi různými díly obou epoch, nebo prostřednictvím děl stojících na jejich pomezí a majících v sobě prvky obojího. Uplynulý ročník si zde připomeneme očima studentů Ústavu hudební vědy Univerzity Karlovy, kteří se aktivně účastnili několika tříd a pokusí se zpětně zachytit atmosféru celého města během konání.

Příprava letošního ročníku „pražskojarní“ soutěže nebyla vůbec jednoduchá. Přes všechna epidemiologická opatření, při kterých netušíte, co bude druhý den, se podařilo lidem z týmu sekretariátu soutěže Pražského jara uskutečnit téměř nemožné.

Od druhého kola pražskojarní soutěže, do kterého bylo z původních 142 přihlášených soutěžících nakonec vybráno pouhých 10 pianistů, se pro mne sledování soutěžních streamů stalo adrenalinovou záležitostí. Oněch deset soutěžících – sedm Korejců, jedna Japonka a dva Češi – podalo ve druhém kole tak neuvěřitelně vyrovnaný výkon, že bych opravdu nechtěl být v kůži porotců a vybírat do semifinále pět nejlepších. Je zajímavé, že v semifinálovém kole (jež proběhlo v kostele sv. Vavřince 12. května 2021) se výkony soutěžících pozoruhodně diferencovaly. Klavíristé se totiž tentokrát museli představit ne jako sólisté, ale jako komorní hráči, a to v jednom ze tří nejslavnějších romantických klavírních kvintetů: buď v Schumannově Es dur op. 44 nebo v Brahmsově f moll op. 34 nebo ve Dvořákově A dur op. 81. Se semifinálovými pianisty spoluúčinkovalo výborné Zemlinského kvarteto.

Letošní Mezinárodní klavírní soutěž Pražského jara se sice musela přizpůsobit covidovým omezením, ale ani v nejmenším neztratila na atraktivitě. Do výběrového předkola se přihlásilo 142 mladých pianistů (věková hranice je 30 let) doslova z celého světa. Vysoce převažovali – podobně jako v minulém ročníku – zájemci z Jižní Koreje. Letos se jich připravilo na pražskojarní soutěž 77. Českých klavíristů bylo nepoměrně méně – „pouhých“ 19.

Skladatelé tvoří svá díla nejčastěji s hudebním nástrojem v ruce, v klidu a naprostém soustředění. Rudolf Karel dokázal psát pozoruhodná hudební díla za křiku dozorců, o hladu, oslaben nemocí, v chladu a bez jakéhokoliv nástroje. Neměl k dispozici ani běžný notový papír, často psal kouskem uhlí na papír toaletní. Během svého nedobrovolného pobytu na Pankráci a v Terezíně složil řadu hudebních děl, z nichž některé se hrají dodnes.