Reportáže

Operní svět Signory Muti. Ohlédnutí za podzimní festivalovou trilogií v Ravenně

Povahu operních trilogií, které se v Ravenně konají každoročně od roku 2011, definují zejména dvě hlavní charakteristiky. První je vysoká kvalita hlasů (mezi mladými sólisty jsem letos na podzim neslyšela jediný průměrný hlas), druhou pak důsledná podpora publika. A nejsou to jen místní, kteří se účastní téměř vždy vyprodaných představení v pěkném divadle Alighieri z roku 1852 (kapacita 900 míst). Během oper uvedených v tomto roce (Norma a Aida, a poprvé byla zařazena také francouzská opera, Carmen) sedělo nalevo ode mne 18 Norů (jejich skupina byla na operním zájezdě po různých italských divadlech) a napravo několik Holanďanů. Bylo slyšet němčinu i francouzštinu, o přestávkách jsem hovořila s mladou Číňankou, která v Ravenně studovala restaurátorské techniky, i s dalšími cizinci. V publiku jsou nejen starší diváci, ale mnoho mladších, kteří o představeních dychtivě diskutují.

Za Mozartem jezděte do Brna

15. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Za Mozartem jezděte do Brna

Letošní hudební podzim se vyrojilo několik klavírních soutěží, z nichž některé jsou zcela nové, nebo se konají s odstupem dvou a více let, jiné patří k těm tradičním, ví se o nich, předpokládá se již určitá úroveň hry soutěžících a představují pro zájemce jistotu kvality organizace, poroty a hodnocení. Mezi ty druhé patří brněnská klavírní soutěž Amadeus. Oproti jiným zahraničním soutěžím podobného zaměření má jednu velkou přednost – zatím zde nepřevládají účastníci z Asie, o nichž se ví, že jsou velice pilní, hrají v dětském věku programy, jež se běžně hrají až na konzervatoři nebo i na vysoké škole, a když už letí na soutěž přes půl zeměkoule, předpokládá se, že něco vyhrají.

Operní sezona napříč Evropou

5. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Operní sezona napříč Evropou

Francois Mitterrand a Helmut Kohl před třiceti lety společně stáli u nápadu vybudovat kulturní kanál, který propojí celou Evropu. Dnes díky téhle utopické myšlence můžeme sledovat přenosy oper z Paříže, Barcelony nebo Amsterdamu.

Wachstum aneb Růst Wien Modern

5. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Wachstum aneb Růst Wien Modern

Poslední říjnový den zahájil slavnostním koncertem ve velkém sále vídeňského Konzerthausu svůj 32. ročník festival Wien Modern. Jednu z největších přehlídek soudobé hudby vede od roku 2016 muzikolog Bernhard Günther, který už od prvního ročníku radikálně změnil koncepci festivalu, jeho grafickou podobu, rozšířil jeho působnost díky novým prostorám takřka po celém městě, a především zvýšil posluchačskou základnu. Podařilo se to díky do posledního detailu promyšlené dramaturgii, která nabízí pestrou paletu hudby od klasiků Nové hudby, přes žánrový crossover až k experimentu. S festivalem spolupracují kromě tradičních hudebních institucí už mnoho let i vídeňská hudební univerzita, hudební školy, divadla, taneční scény. Letos je festival tematicky sjednocen pojmem Wachstum – Růst. A tento lze mj. pozorovat i v narůstajícím počtu uváděných skladatelek, kterým byla letos věnována speciální přednášková řada nazvaná Fifty-Fifty na půdě vídeňské hudební univerzity.

Archaion Kallos: Plný kostel návštěvníků a skladby, které dosud nikdo neslyšel

I jubilejní, desátý ročník mezinárodního festivalu pravoslavné duchovní hudby zůstal věrný svému názvu. Archaion Kallos v překladu znamená „starobylá krása“. Šestici koncertů si v Praze ve dnech 2.–20. října nenechaly ujít stovky návštěvníků. Nejenže je do duchovních výšin pozvedly nadpozemské tóny, ale odnesli si i exkluzivní pocit z hned několika světových premiér.

Slunce a moře: Litevská opera bije na poplach mezi vybledlými korály a plážovými osuškami

Klimatické změny, kterými naše planeta dlouhodobě prochází, se pomalu vkrádají i do našich běžných konverzací a každodenních konzumních návyků. Právě na ně s údernou satiričností reaguje litevská opera Sun & Sea (Marina) divadelní a filmové režisérky Rugilė Barzdžiukaitė, spisovatelky Vaivy Grainytė a skladatelky Liny Lapelytė, která reprezentovala pobaltskou zemi na právě skončivším 58. mezinárodním bienále umění v Benátkách. V rámci letošní přehlídky, na kterou Česká republika vyslala retrospektivu Stanislava Kolíbala, zaujala litevská site-specific opera jak široké publikum, kterému nevadily ani hodinové fronty před vstupem, tak odbornou kritiku, jež projektu udělila prestižního Zlatého lva za nejlepší národní instalaci. Zpívá se totiž vleže, na pláži.

Jeden den v dánské Opeře aneb Jak zní hudba z javorového jádra

Pokud patříte mezi milovníky opery a zároveň rádi cestujete, možná jste již zavítali do dánské metropole a zamířili přímo do monumentální nové budovy zdejší Královské opery v Kodani. Ta si už čtrnáct let od svého vzniku zasluhuje právem pozornost díky svým architektonickým, potažmo akustickým kvalitám. Je jedním z těch míst, kde se vyplatí na cestě do hlediště k vašemu sedadlu zpomalit a pokochat se podívanou předcházející vašemu opernímu výběru (a že je z čeho vybírat i v Kodani!).

Dvacátý ročník Konvergencie oslavil třicet let svobody a prozkoumal možnosti hudební terapie

Mezinárodní hudební festival komorní hudby Konvergencie existuje na slovenské hudební scéně již dvacet let. Vznikl jako generační výpověď uměleckého ředitele festivalu violoncellisty Jozefa Luptáka a jeho přátel hudebníků jako platforma komorní hudby, která v této podobě tehdy na Slovensku neexistovala. Mottem přehlídky je setkávání hudebníků a posluchačů, různých kultur, budování nových přátelství a rozvíjení respektu a etiky ve společnosti. Dramaturgie letošního ročníku (11. – 24. 9. 2019) měla podtitul „Svoboda – přátelství – hudba“ a odkazovala nejen ke dvacetiletému jubileu, ale také k třicetiletému výročí sametové revoluce.

Bez jediného škrtu

20. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Bez jediného škrtu

Jen něco přes padesát hodin chybělo v úterý 17. září odpoledne do premiéry koncertního provedení Dvořákovy opery Král a uhlíř, když se úvodem tiskové konference rozhovořil umělecký ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon: „Svoji druhou operu zkomponoval Dvořák, jak známo, vlastně dvakrát. A její první, náročnější verze byla s výjimkou koncertního provedení, které zaznělo na jevišti Národního divadla před devadesáti lety, odsunuta do zapomnění. Připadá mi logické, že ji právě dvořákovský festival obnovuje, a navíc ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu. Kdo jiný než veřejnoprávní médium má péči o kulturní dědictví v popisu práce?“

Järviovský festival u Baltu

16. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Reportáže
Järviovský festival u Baltu

Cesta na festival v estonském Pärnu vznikla náhodou. Rozhovor s Neemem Järvim, o který jsem od jara usilovala, bylo možné osobně uskutečnit buď v Japonsku, nebo v USA, nebo v Estonsku. Nezaváhala jsem. A neprohloupila jsem. Vedle setkání s hlavou muzikantské rodiny jsem v Pärnu strávila týden, během něhož jsem hodně uvažovala o poslání a náplni hudebních festivalů.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.