Recenze

Život. Osobní výpověď Igora Levita

Igor Levit (nar. 1987) vydal po třech letech nové dvojalbum s jednoduchým názvem Life. Podnětem k jeho vzniku se stala tragická událost, smrt pianistova nejlepšího přítele, umělce Hannese Malte Mahlera při autonehodě v roce 2016. Levit věnoval snímek přítelově památce a doprovodil svůj úmysl dlouhým poetickým vyznáním v bookletu, jež zakončil slovy: „Každou notu, každou frázi, každou myšlenku tohoto programu věnuji Tobě.“ Současně s tím zdůraznil, že se nejedná o nahrávku terapeutickou, ale o momentální, hluboce osobní výpověď. Právě tak je dobré ji vnímat. Jako pozvání vydat se spolu s klavíristou na cestu do nejhlubších míst duše, kam chodíváme jen zřídka nebo raději vůbec, protože tam na nás číhají otázky až příliš existenciální. Je to cesta intenzivní, ne nepodobná lkaní biblických žalmů, v nichž po bouři upřímných emocí přichází často pokoj v srdci, radost a chvála. Tak velký oblouk sice Levit nedělá, přesto však postupně dochází k vnitřnímu smíření. Výběr skladeb je těmto myšlenkám zcela podřízen. Můžeme je vnímat třeba jako vyprávění ztrápené duše hledající klid, epický příběh nebo meditaci. Sám interpret je označuje jako „hymnus na život v mnoha různých obměnách“.

K čemu je hudba aneb Moje třetí láska – Josef Koutecký et al.

Když měla být zahájena činnost nově založeného ústavu Maxe Plancka, nositele Nobelovy ceny za fyziku, geniálního spolutvůrce kvantové teorie, vyvstal úkol zadat instituci nosné pilotní téma. Pověřená komise prý navrhla, aby se ústav prioritně věnoval problému hudby.

Úcta, oddanost a vroucnost Písně písní v podání Cappelly Mariana

Vokální soubor Cappella Mariana vydal u příležitosti svého desátého výročí nahrávku na téma starozákonní Písně písní. Umělecký vedoucí souboru Vojtěch Semerád nakombinoval pro tuto příležitost program, v němž vedle sebe stojí Palestrinova vycizelovaná polyfonně-homofonní technika, myšlenkové bohatství Josquina Despreze a moteta burgundských autorů, kteří v návaznosti na Josquina připravili palestrinovské syntéze ideální zdroj inspirace. Nutno říci, že dramaturgie snímku je velmi zdařilá, uvádí například dvě odlišná zpracování textu Quam pulchra est (od Palestriny a Nicolase Gomberta), a především postupně krásně graduje až ke slavnému Josquinovu motetu Ave Maria…Virgo serena a Gombertově kompozičně košatému Magnificat Sexti et Primi Toni.

What's Next: Najponkovo nahlédnutí do jazzových kronik

Čtyři roky po velmi povedeném sólovém albu A Child Is Born vydává pianista Najponk další studiovou nahrávku. Z dvanácti položek na albu nahrál dvě sólově, tři v kvartetu (s hostujícím kytaristou Barneym Kantorem) a sedm v triu, které vedle něj tentokrát tvoří český bubeník Jiří Slavíček a švédský kontraba­sista Hans Backenroth. Ten se může chlubit hezkou řádkou mezinárodních spoluprací – vedle Clarka Terryho, Tootse Thielemanse nebo Kennyho Barrona doprovázel například amerického pianistu Horace Parlana, v jehož skladbě Return Engagement exceluje právě na novém Najponkově albu.

Lednový Tip Harmonie: Čistá architektura i cit Bachovy hudby v rukou Víkingura Ólafssona

O čtyřiatřicetiletém islandském klavíristovi Víkinguru Ólafssonovi toho u nás zatím moc nevíme. V jeho životopise se lze dočíst, že na klavír ho učila hrát jeho matka a že svá klavírní studia uzavřel u Jeroma Lowenthala na slavné newyorské Juilliard School. Na Islandu se těší velké oblibě, a o tom, že se nejedná o pianistu jen tak ledajakého, svědčí mimo jiné skutečnost, že s ním v roce 2016 uzavřela exkluzívní smlouvu Deutsche Grammophon. Hned první CD se skladbami Philipa Glasse, které klavírista u tohoto proslulého labelu vydal v následujícím roce, vzbudilo velkou pozornost. A nepochybuji o tom, že nemenší pozornosti se dostane i Ólafssonově nahrávce skladeb J. S. Bacha, kterou uvedla Deutsche Grammophon na trh v září 2018.

Concept Art Orchestra a vánoční písně s přidanou jazzovou hodnotou

Natočení vánočního alba je v hudebním světě téměř povinnou disciplínou a několik zajímavých pokusů známe i z českého jazzového rybníčku (z poslední doby např. Jan Smigmator, Beata Hlavenková, Noční optika). Nyní k této pestré směsi více či méně povedených pohledů na Vánoce a vánoční hudbu přibyla novinka progresivního bigbandu Concept Art Orchestra v čele s trumpetistkou Štěpánkou Balcarovou. Album, na kterém hostují mimo jiné Dan Bárta a Markéta Foukalová a na němž se autorsky či aranžérsky podílela opět kompletní skladatelská skupina Pražská šestka, zaujme v první řadě svou přístupností. Orchestr sice neslevil ze svého „uměleckého konceptu“ a na své si přijdou i milovníci kvalitních jazzových sól, základem „dospělého“ vánočního alba jsou však písně.

Prosincový Tip Harmonie: Winterreise Jana Martiníka

Pokud jste otevřeli minulé vydání HARMONIE, zřejmě vám neunikl rozhovor s Janem Martiníkem a Davidem Marečkem o jejich (a samozřejmě především Schubertově) Winterreise. Záměrně jsem si mezi dokončením rozhovoru a prvním poslechem nahrávky naordinovala několik týdnů bez Zimní cesty. Ucho někdy slyší, co mu radí mozek a obzvlášť po rozhovoru, který je pro novináře lidsky příjemný a informačně i názorově obohacující, není od věci vytvořit si odstup. Ale po několikerém poslechu se mi čím dál víc vybavovalo Martiníkovo „Uniká nám, jak jsme zrychlili čas“. Právě práce s časem si totiž zaslouží pozornost při poslechu jedné z mnoha nahrávek Schubertova cyklu za poslední roky.

Listopadový Tip Harmonie: Bachovy koncerty pro hoboj a kantáty s Collegiem 1704

Hlavní postavou nového snímku Collegia 1704 je pro mě jednoznačně hobojistka Xenia Löffler, dlouholetá členka a sólistka Akademie für Alte Musik Berlin. Ve spolupráci s Václavem Luksem připravila a nastudovala tři koncerty Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) v nových verzích: Koncert f moll BWV 1056, Koncert pro cembalo A dur BWV 1055, Koncert pro dvě cembala a smyčce C dur BWV 1061. Východiskem se stal interpretce Koncert A dur, jenž zrekonstruovala pro – možná původní – obsazení s hobojem. K němu připojila novou verzi Koncertu f moll, který byl zřejmě zamýšlen pro nějaký melodický nástroj, a ve spolupráci s houslistou a violistou Timem Willisem změnila instrumentaci cembalového dvojkoncertu pro obsazení se čtyřmi koncertantními nástroji a smyčcovým ripienem. Výsledkem jsou tři fascinující tváře Bachovy hudby, v nichž není žádných vad na kráse.

Říjnový Tip Harmonie: Píseň o Zemi Magdaleny Kožené a Simona Rattla

Troufnu si tvrdit, že nahrávek tak překrásné kompozice, jakou je bezesporu Mahlerova Píseň o Zemi, nebude nikdy dostatek. Britský dirigent Simon Rattle by tuto myšlenku jistě potvrdil, vždyť nový snímek tohoto díla, který právě vydává mnichovské vydavatelství BR KLASSIK, je již v pořadí druhým, jenž realizoval. Návrat a touha k záznamu již jednou uskutečněných projektů je přirozenou součástí uměleckého vývoje a dozajista souvisí i s interprety. Měl-li v roce 1995 Rattle v Birminghamu k dispozici tak ikonická jména, jakými dodnes jsou tenorista Peter Seiffert a barytonista Thomas Hampson, nutně již tenkrát musel vzniknout počin, který dodnes sice patří k těm nejvýznamnějším, ale na který je též možno navázat.

Únorový Tip Harmonie: Tiburtina Ensemble a její Hildegard von Bingen

O hudbě Hildegard von Bingen rozhodně nelze říci, že by byla interprety staré hudby přehlížena, ba naopak. Důvodů je hned několik. Tvorba zakladatelky a první abatyše ženského benediktinského kláštera v Rupertsbergu je na svou dobu výborně doložena v hudebních i historických pramenech. To je spolu s jedinečností její osobnosti a díla v kontextu 12. století základem pro úctu, které se tato výjimečná žena těší i dnes. I proto je její hudba hojně nahrávána a provozována.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.