Recenze

Jan Blahoslav: Více lingvista a hymnograf než teolog

Sedmdesáté výročí založení Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro uctili jeho pořadatelé tím nejlepším možným způsobem – ve spolupráci s Nadací pro dějiny kultury ve střední Evropě a Národním muzeem v Praze podpořili podnět předního českého muzikologa Petra Daňka a pomohli na svět skvostnému faksimilovému vydání prvního českého kompendia o teorii hudby. Festival klasické hudby se tak přihlásil k hlubokým kořenům hudební kultury a teorie a zpřístupnil dílo, které zůstává jak v muzikologii, tak i v obecných kulturních dějinách stále ještě nedoceněno.

Prileteu pták. A Iva Bittová nazpívala Bartókovy Slovenské spevy

Díky slovenskému vydavatelství Pavian Records vydala Iva Bittová další ze svých folklórních alb, a opět ve spojení se smyčcovým kvartetem. Tentokrát jde o slovenské lidové písně z nesmírně bohatých etnomuzikologických sbírek Bély Bartóka a místo Škampova kvarteta, který zpěvačku doprovodil na albu s moravskými lidovými písněmi (Moravská lidová poezie v písních 2004), stanul před mikrofony sice mladý, ale již mezinárodně ostřílený Mucha Quartet. Vzniklo tak mimořádně výpravné CD pod všeříkajícím názvem Béla Bartók: Slovenské spevy. Jde zároveň o další úzkou spolupráci Bittové se skladatelem Vladimírem Godárem

Letní Tip Harmonie: Martinů, klavír a orchestr

Bohuslav Martinů má letos mimořádné štěstí na zajímavé souborné nahrávky. Po skvělém supraphonském kompletu jeho klavírních trií v podání Smetanova tria (Harmonie 2016/5) vydal v nevelkém časovém odstupu Radioservis všech pět skladatelových klavírních koncertů, k nimž připojil ještě Concertino pro klavír a orchestrKoncert pro dva klavíry a orchestr. Sólových partů se v těchto dílech ujalo osm našich

O Dvořákových Ouverturách v podání Jakuba Hrůši a PKF

Dvořákovská diskografie Jakuba Hrůši se rozrůstá pozvolna, zato systematicky. Ke starším snímkům Dvořákových serenád Es dur a d moll, České svity, Valčíků v Burghauserově instrumentaci a americké Svity A dur, kterou jsem dosud považoval za nejpovedenější z Hrůšových dvořákovských kreací (Supraphon SU 3867-2, 3882-2, 3932-2), přibyla v lednu 2015 nahrávka pětice skladatelových koncertních předeher.

Chamber Music: Druhý pól Miroslava Srnky

Skladatel Miroslav Srnka má dobrý rok. Na jeho počátku se z jeho opery South Pole stala událost mezinárodního významu a nyní mu vychází CD s komorní hudbou. Posluchači si tak mohou porovnat dva póly jeho hudby: v opeře jako součást spektáklu zahrnujícího děj i vizuální stránku a na komorním poli, kde nic neodvádí pozornost od hudby samotné. Ačkoliv – i sem si vnější svět nachází cestu. Srnkova hudba

Monteverdi Magdaleny Kožené, promyšlený, ale s otazníky

V produkci hudebního nakladatelství Deutsche Grammophon vyšlo počátkem letošního roku nové sólové album přední české mezzosopranistky Magdaleny Kožené. Záběr jejího repertoáru je velmi široký a v zaměření této nahrávky se obrací k hudbě raného baroka, konkrétně k dílům Claudia Monteverdiho. Na natáčení se kromě Kožené podíleli také další pozvaní sólisté a barokní orchestr La

Skvostný Dvořák Bennewitzova kvarteta: Březnový Tip Harmonie

Za dva roky tomu bude již dvacet let, co je stále ještě mladé Bennewitzovo kvarteto, aktuálně vystupující ve složení Jakub Fišer, Štěpán Ježek, Jiří Pinkas a Štěpán Doležal, aktivní na koncertních pódiích. Spíše těch zahraničních než domácích, jak je tomu již po generace (ne)dobrým zvykem v životě českých kvartetních souborů. Hledá-li český posluchač komerční nahrávky tohoto souboru, musí se

Slimáčkové Přehled skladatelů varhanní hudby

Hudební  fakulta JAMU v Brně vydala na sklonku minulého roku knihu své pedagožky Jany Michálkové Slimáčkové „Přehled skladatelů varhanní hudby“. Je to teprve podruhé, co u nás vznikla práce na podobné téma po učebním textu AMU „Dějiny varhan a varhanní hudby“ Milana Šlechty z roku 1985. K nim můžeme ještě přiřadit i obsáhlou práci Ferdinanda Klindy z roku 2000 „Organ v kultúre dvoch tisícročí“.,vydanou v Bratislavě. Jinak naši studenti i další zájemci o varhanní hudbu byli odkázáni výhradně na cizojazyčnou literaturu s pochopitelně menším důrazem na varhanní skladby, vytvořené v českých zemích.

Potemnělý mariánský středověk na nové desce Hany Blažíkové a Barbory Kabátkové

Sebelepší nahrávka hudby tohoto druhu se nedostane na vrchol nejvíce prodávaných CD. Cantigas de Santa Maria by si to určitě zasloužila, jenže popularita středověké hudby je přece jen omezená. Většině dnešních posluchačů připadají písně z 13. století příliš monotónní, melodicky chudé a harmonicky jednoduché. Přestože je okruh milovníků této hudby omezený, pevně doufám, že Cantigas de Santa Maria najde dostatečný počet zájemců už jen proto, že interpreti jsou ze tří čtvrtin čeští.

Missa Transfigurationis, o níž by se mělo vědět

Musique en Wallonie (MEW) je malý label, vydávaný valonskou částí belgického království, přesto by mohl být vzorem mnohem větším vydavatelským firmám. Již předchozí alba se skladateli jako de la Rue, Binchois, Dufay, de Orto, Desprez nebo Lassus dávají tušit, že akcent v dramaturgii MEW leží v dávné hudební minulosti jižního území dnešní Belgie. Kromě originálního výběru skladeb – vydavatel spolupracuje s univerzitou v Lutychu – upoutá luxusní obal ve formě malé vázané knížky,

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.