Recenze

Prosincový Tip Harmonie: Winterreise Jana Martiníka

Pokud jste otevřeli minulé vydání HARMONIE, zřejmě vám neunikl rozhovor s Janem Martiníkem a Davidem Marečkem o jejich (a samozřejmě především Schubertově) Winterreise. Záměrně jsem si mezi dokončením rozhovoru a prvním poslechem nahrávky naordinovala několik týdnů bez Zimní cesty. Ucho někdy slyší, co mu radí mozek a obzvlášť po rozhovoru, který je pro novináře lidsky příjemný a informačně i názorově obohacující, není od věci vytvořit si odstup. Ale po několikerém poslechu se mi čím dál víc vybavovalo Martiníkovo „Uniká nám, jak jsme zrychlili čas“. Právě práce s časem si totiž zaslouží pozornost při poslechu jedné z mnoha nahrávek Schubertova cyklu za poslední roky.

Listopadový Tip Harmonie: Bachovy koncerty pro hoboj a kantáty s Collegiem 1704

Hlavní postavou nového snímku Collegia 1704 je pro mě jednoznačně hobojistka Xenia Löffler, dlouholetá členka a sólistka Akademie für Alte Musik Berlin. Ve spolupráci s Václavem Luksem připravila a nastudovala tři koncerty Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) v nových verzích: Koncert f moll BWV 1056, Koncert pro cembalo A dur BWV 1055, Koncert pro dvě cembala a smyčce C dur BWV 1061. Východiskem se stal interpretce Koncert A dur, jenž zrekonstruovala pro – možná původní – obsazení s hobojem. K němu připojila novou verzi Koncertu f moll, který byl zřejmě zamýšlen pro nějaký melodický nástroj, a ve spolupráci s houslistou a violistou Timem Willisem změnila instrumentaci cembalového dvojkoncertu pro obsazení se čtyřmi koncertantními nástroji a smyčcovým ripienem. Výsledkem jsou tři fascinující tváře Bachovy hudby, v nichž není žádných vad na kráse.

Říjnový Tip Harmonie: Píseň o Zemi Magdaleny Kožené a Simona Rattla

Troufnu si tvrdit, že nahrávek tak překrásné kompozice, jakou je bezesporu Mahlerova Píseň o Zemi, nebude nikdy dostatek. Britský dirigent Simon Rattle by tuto myšlenku jistě potvrdil, vždyť nový snímek tohoto díla, který právě vydává mnichovské vydavatelství BR KLASSIK, je již v pořadí druhým, jenž realizoval. Návrat a touha k záznamu již jednou uskutečněných projektů je přirozenou součástí uměleckého vývoje a dozajista souvisí i s interprety. Měl-li v roce 1995 Rattle v Birminghamu k dispozici tak ikonická jména, jakými dodnes jsou tenorista Peter Seiffert a barytonista Thomas Hampson, nutně již tenkrát musel vzniknout počin, který dodnes sice patří k těm nejvýznamnějším, ale na který je též možno navázat.

Únorový Tip Harmonie: Tiburtina Ensemble a její Hildegard von Bingen

O hudbě Hildegard von Bingen rozhodně nelze říci, že by byla interprety staré hudby přehlížena, ba naopak. Důvodů je hned několik. Tvorba zakladatelky a první abatyše ženského benediktinského kláštera v Rupertsbergu je na svou dobu výborně doložena v hudebních i historických pramenech. To je spolu s jedinečností její osobnosti a díla v kontextu 12. století základem pro úctu, které se tato výjimečná žena těší i dnes. I proto je její hudba hojně nahrávána a provozována.

Třetí a poslední Stabat Mater Jiřího Bělohlávka

O historii sekvence Stabat Mater psát nebudu, protože vše podstatné lze najít na internetu. „Obraz matky, která ztrácí své dítě a s bolestí, avšak v pevné víře v Boha se vyrovnává se svým těžkým údělem“, byl vždy vnímán nejen v pašijovém období hodně intenzivně. A býval poměrně často inspirací pro skladatele. Text sekvence zpracovali Giovanni Pierluigi da Palestrina, Giovanni Battista Pergolesi, Gioacchino Rossini, Karol Szymanowsky, Giuseppe Verdi, Ferenc Liszt i Krzysztof Penderecki… Bez patriotismu a meritorně musím konstatovat, že nejen nejrozsáhlejší, ale hlavně nejkvalitnější je zpracování Antonína Dvořáka. Jestliže nahrávek jeho Deváté symfonie jsou desítky, záznamů neméně geniální Stabat Mater jsem napočítal jedenáct. U nás byl dosud nejznámějším snímek z roku 1987, kdy Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a pozoruhodný sólo­vý kvartet (Běňačková-Čápová, Wenkel, Dvorský, Rootering) řídil v Rudolfinu Wolfgang Sawallisch. Dodnes tato nahrávka patří mezi nejhodnotnější tituly Supraphonu.

Zářijový Tip Harmonie: Františákův Mozart a Brahms

Ostravský klarinetista Igor Františák (1974) je všestranný umělec, řeklo by se. Absolvent Ostravské konzervatoře a univerzity v klarinetových třídách Valtera Vítka, zahraničních kurzů u koryfejů dobově poučené interpretace klarinetové hry Hoepricha, Neidiche či Leitherera, sólista řady domácích i zahraničních orchestrálních těles, vyhledávaný a respektovaný komorní hráč a zakladatel Stadlerova klarinetového kvarteta (1994). Dnes je Igor Františák sám respektovaným pedagogem klarinetové hry Fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě a ředitelem Svatováclavského hudebního festivalu (2004), největších domácích hudebních slavností 

Wohin, Zoltán Jeney?

28. srpen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Wohin, Zoltán Jeney?

Je tomu už třicet let, kdy jsem v Maďarské kultuře na Národní třídě v Praze objevil soudobou vážnou hudbu tehdejších našich jižních sousedů. Státní vydavatelství Hungaroton v časech, kdy se za sympatie k minimalismu u nás i vyhazovalo z konzervatoře, vydalo také LP Zoltána Jeneye. Pamatuji si, jak mi tehdy jeho hudba doslova vyrazila dech. Šlo o kompozice Arupa (pro lodní zvony, tabla a trvalý tón) Fantasia su una nota (pro rozdělený komorní soubor) z let 1981 a 1984 a vycházely z raného mi­nimalististického pojetí LaMonte Younga. S neobyčejným vzrušením jsem se proto jal poslouchat nejnovější album tohoto maďarského skladatele. Nazývá se Wohin? a vyšlo letos díky BMC Records, labelu Budapešťského hudebního centra.

Srpnový Tip Harmonie: Debut Belfiato Quintetu ve správnou dobu

I po 25 letech, co detailně sleduji produkci vydavatelství Supraphon, mě tento vedoucí český label dokáže občas překvapit. Příkladem je i nahrávka mladého kvinteta Belfiato, která je dramaturgicky vyhraněná a vyzařuje nadšení instrumentalistů.

Kateřina Chroboková mezi Messiaenem a Bachem

KATT je umělecké jméno cembalistky a varhanice Kateřiny Chrobokové (na svém webu si říká Katta), výtečné a dnes již zkušené interpretky, o jejímž velkém hudebním nadání a silné intuici nemůže být pochyb. Všechny podněty, které nashromáždila během svých studií (Janáčkova konzervatoř Ostrava, JAMU Brno, Utrecht School of the Arts, Lammeninstitut Leuven, Schola Cantorum Basiliensis), přetavila do svébytného uměleckého programu, jímž se stala kromě interpretace také snaha přiblížit klasickou hudbu a zvuk královského nástroje publiku mimo standardní koncertní okruhy. Jak se zdá, produkce KATT jsou zároveň vítaným osvěžením pro pořadatele klasických koncertních řad a festivalů, neboť také oni by rádi své publikum rozšířili o nové abonenty. Pro mnohé posluchače se tedy stávají její vystoupení pomyslným žánrovým mostem.

Svatební košile z Vídně jsou audiofilským zážitkem. Díky Plachetkovi, Šaturové, Breslikovi a Meisterovi

Začátkem června 2016 zazněla ve Vídni – vůbec poprvé ve více než stoletých dějinách Koncertního domu – kantáta Antonína Dvořáka na slova Karla Jaromíra Erbena Svatební košile op. 69, B 135 (1884). Slyšet ji na českých koncertních pódiích je vždy svátkem, v zahraničí pak zcela mimořádnou událostí, kterou si ve dvou vyprodaných koncertech nenechalo ujít ani vídeňské publikum, ani dramaturgové veřejnoprávní rozhlasové stanice ORF 1, která v koprodukci s rakouskou nahrávací firmou Capriccio vydala ani ne po roce živý záznam, vzešlý ze sestřihu dvou vídeňských koncertů. Autor hudebního nastudování a šéfdirigent Rozhlasového 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.