Emil Gilels – klavír. Produkce: neuvedeno. Text: A, N, F. Nahráno: 1972-1985. Vydáno: 1996. TT: 79:39, 72:52, 67:03, 75:23, 61:17, 74:39, 79:23, 74:53, 70:25. AAD, DDD. 9 CD Deutsche Grammophon 4776360 (Universal Music).
Ludwig van Beethoven byl pro Emila Gilelse (1916-1985) jedním z erbovních autorů. S realizací kompletní nahrávky jeho klavírních sonát pro Deutsche Grammophon začal tento legendární sovětský pianista v lednu roku 1972. Bohužel zemřel dřív, než stačil svůj životní projekt dokončit (z 32 Beethovenových sonát chybí sonáty č. 1, 9, 22, 24 a 32). Poslední nahrávky pořídil Gilels v září 1985, jen několik týdnů před tím, než zemřel. Je trochu přízračné, že to byly dvě z posledních Beethovenových sonát (č. 30 a 31) a spolu s nimi dvě ze tří Beethovenových raných sonát, zvaných „kurfiřtské“ (Es dur a f moll , WoO 47 ). O Gilelsově interpretaci Beethovena mluvily dobové kritiky vždy s nadšením a nutno dodat, že čas neubral Gilelsovu Beethovenovi ani v nejmenším. Gilelsova hra je zvláštním způsobem „přímočará“, pianistova sympatická sebejistota dodává Beethovenově hudbě mimořádnou přesvědčivost a sílu. Jeho technika je fantastická a některá místa znějí až neuvěřitelně („glissandové“ oktávy v závěru finální věty „Valdštejnské“ ). Pověstný Gilelsův znělý „kovový“ zvuk jeho klavíru má nespočet dynamických a barevných valérů, zvlášť okouzlujících ve zvonkovém pianissimu. Pevný rytmus působí v některých rychlých větách mnohdy až urputně. Gilels pracuje velmi střídmě s agogikou. Pokud ovšem někdy uplatní rubato, nemáme nejmenších pochyb, že to tak „musí být.“ Obdivuhodná je Gilelsova schopnost rozlišit podstatné od nepodstatného a s tím souvisící suverénní výstavba velkých celků. Beethovenova hudba tak získává zřetelné obrysy, její architektura je pro posluchače vždy dokonale přehledná (což oceníme především v nádherně podaných posledních sonátách č. 28, 29, 30, 31). Zatímco rychlé věty jsou nabité energií, z volných vět (mnohdy hraných v tempech pomalejších, než je zvykem) dýchá nadzemský klid. Gilels jako by v nich nalezl ideální rovnováhu mezi „romantickou citovostí“ a „klasickou uměřeností“. Přestože Beethovenovy klavírní sonáty jsou dnes k dispozici v řadě nových vynikajících nahrávek, není pochyb o tom, že ke Gilelsovi se budeme vždycky rádi a s obdivem vracet.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie
