sobota, 29. listopad 2003

Hector Berlioz: Romantic Spirit. A 200th Anniversary Celebration

Napsal(a) 

booklet booklet
Kompilace snímků tří firem připravila malou hudební monografii, jež by samotnou ideou i provedením mohla být příkladem k dalším podobným počinům. Námitka, že se tímto způsobem pouze znovu vytěžují a prodávají archivy, že rozkouskované skladby netvoří celistvou dramaturgii (již sama v podobných případech uplatňuji), tentokrát padá. Nápad je totiž doveden do zdárného konce včetně balení. Ve vynikající přiložené studii Andrewa Hutha je pojednán život a dílo, s výborným výtvarným doprovodem jak reprodukčně, tak svým výběrem. Dvě CD obsahují úryvky ze sedmnácti děl, jež zároveň výstižně i zajímavě charakterizují Berliozův kompoziční vývoj: je zde předehra Fémoví soudci op. 3 , lyrická scéna Herminie , Vězeňkyně op. 12 , Messe solenelle , část Fantastické symfonie a Lélia , Requiem , scény z Benvenuta Celliniho , Tristia op. 18 , Faustovo prokletí , Trójané , Harold v Itálii , Letní noci , Romeo a Julie , Dětství Ježíšovo , Te Deum , Blažena a Beneš (jak se u nás uvádívala opera Béatrice a Bénédict ). Interprety jsou Anna Sophie von Otter , John Vickers , Pinchas Zuckermann , vynikající dirigenti a orchestry. Není sice textová příloha vokálních děl, ale pro vposlouchání se do Berliozovy hudby, pro pochopení, proč instrumentace 19. a koneckonců i 20. století vycházela právě z něj a pro proniknutí do hudební historie první poloviny 19. století vůbec není nezbytná a můžeme ji postrádat. Snímek by neměl sloužit jen školám a hudebním knihovnám, ale všem, kdo se ještě dají a chtějí poučit. Čerstvý příklad jednoho dosud zapřísáhlého odpůrce Berlioze z blízkého okolí mi to právě potvrdil. Není pravdou, že jsou vhodné malé dávky a postupné přivykání. Velká porce Berlioze se určitě vyplatí, aby mohlo nastoupit seznámení s dalším snímkem, na němž již je dílo celé.

Vydavatel: Decca, DG, Philips / Universal Music

Stopáž: 80:14, 72:24

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.