Claude Debussy: Smyčcový kvartet g moll op. 10; Alexander Zemlinsky: Smyčcový kvartet č. 2 op. 15

Cuarteto Casals: Vera Martínez Mehner – 1. housle, Abel Tomas Realp – 2. housle, Jonathan Brown – viola, Arnau Tomas Realp – violoncello. Produkce: Miquel Roger y Pere Casas. Text: Š, F, A. Nahráno: 6, 7/2004, „L'Auditorium“ de Anacrusi s.l., Girona. Vydáno: 2005. TT: 60:53. DDD. 1 CD Harmonia mundi HMI 987057 (distribuce Classic).

Těleso, které si pro svůj název zvolilo příjmení slavného katalánského violoncellisty Pabla Casalse, nabízí na svém nejnovějším CD zajímavou kombinaci dvou komorních děl vzniklých ve francouzském a rakouském prostředí na přelomu 19. a 20. století. Hráči Cuarteta Casals sledovali rozdíly mezi spíše odlehčeným Smyčcovým kvartetem g moll op. 10 Clauda Debussyho a hlubokomyslným a formálně komplikovaným kvartetem Alexandra Zemlinského a na jejich vzájemném kontrastu vystavěli dramaturgickou strategii disku. Oceňuji především to, s jakou citlivostí a důsledností kvarteto respektovalo notový záznam – tempové a přednesové předpisy i dynamická znaménka jako by přešla interpretům do krve a při naplňování vnitřního sdělení díla se jimi již vůbec nemuseli zabývat. V Debussyho kvartetu se brilantně vyrovnali s attacca přechodem mezi volnou a finální větou (motivický plán tomuto kroku ostatně hudebně velmi napomohl). Těleso své kvality potvrdilo i v díle o dvacet let mladším – v Zemlinského Smyčcovém kvartetu D dur op. 15 vzniklém v předválečné Vídni. Důmyslně pracovalo s hudební logikou ve struktuře díla, čímž se mu podařilo udržet napětí uvnitř jednolité plochy, trvající téměř třicet šest minut. Posluchač se zvědavostí očekává, co bude v proměnlivém předivu kvartetu následovat. A Cuarteto Casals mu ve svém kontemplativním pojetí nachystalo skutečné lahůdky, žádný přemýšlivý a hledající milovník komorní hudby určitě nebude zklamán. Tematicky výrazné a důležité vrstvy se plasticky vynořují a opět mizí, nikoli však pouze řemeslně a technicky, aby vše mělo své místo, nýbrž nadto s vysoce muzikálním a citlivým zasazením do formového cyklu. Nemá smysl zde zdůrazňovat přínos jednotlivých hráčů, žádný z nich se totiž nesnaží mezi ostatními exhibovat, což by ostatně zejména Zemlinského hudbě mohlo jenom ublížit. A tak je tu další z předností tělesa, to jest jakési absolutní splynutí Very Martínez Mehner , Abela Tomase Realpa , Jonathana Browna a Arnaua Tomase Realpa v jeden hudebně uvažující tým, který ví, co a jak chce svým posluchačům předat a přitom myslí nikoli na sebe, ale na autory hudby. Dovolila bych si závěrem pochválit také vybavení bookletu, v němž se pečlivý čtenář tentokrát dozví i takové informace, jako jsou původ, respektive výrobci nástrojů, na něž interpreti obě díla hrají.

Vydavatel: Cuarteto Casals

Stopáž: 60:53

Body: 5 z 6

Sdílet článek: