Recenze

Jean-Efflam Bavouzet v novém kompletu Beethovenových klavírních koncertů nachází optimismus

Jean-Efflam Bavouzet náleží k nejuznávanějším světovým klavíristům a těší se velké přízni jak publika, tak kritiků. O tom, že se jedná o umělce opravdu mimořádného, svědčí mj. i množství prestižních ocenění, kterých se dostalo jeho nahrávkám. Jsou mezi nimi mj. tři Gramophone Awards, BBC Music Magazine Award, Diapason d’Or, Choc de l’année a International Piano Award.

Stále věrný tradici i otevřen nové tvorbě. VENI Ensemble se ohlíží za třiceti lety existence

Ansámblů, které se ve středoevropském prostoru dlouhodobě a koncepčně věnují interpretaci současné hudby (tedy té aktuálně vznikající) není mnoho a těch, které přežily nejrůznější tlaky a protivenství, ještě méně. Slovenský VENI Ensemble, založený skladatelem a dirigentem Danielem Matejem, slavil roku 2018 neuvěřitelných 30 let existence a při té příležitosti vydal 2CD vybraných živých nahrávek.

Anglický, nikoli francouzský Händlův Mesiáš Justina Doyla a RIAS Kammerchoru

Aby posluchač sáhl po další z dlouhé řady nahrávek Händelova Mesiáše, musí k tomu mít pádný důvod. Jednak je to dílo velmi komplexní, u kterého jen málokdy všechny složky přispívají ke stoprocentnímu posluchačskému zážitku, zároveň každý z nás má již někde uloženou „tu svoji“ verzi, která mu ve střízlivém a nezaujatém hodnocení této novinky může překážet. Pár důvodů by se pro tuto nahrávku, která vznikla v lednu 2020, jistě našlo.

Sofia Gubajdulina na Wien Modern: Na čem skutečně záleží, je vnitřní pravda mé hudby

Dramaturgie koncertu pro Maestra Claudia Abbada v rámci festivalu Wien Modern byla v letošním roce sestavena výhradně z děl Sofie Gubaiduliny, pro mě osobně největší skladatelky století. O rok dříve uspořádal vídeňský Konzerthaus pod názvem „Portrét Sofie Gubajduliny“ třídenní přehlídku z jejího díla za osobní účasti skladatelky. Doufám, že posluchači nejen ve Vídni, ale i v Čechách budou mít příležitost seznámit se s uměním této mimořádné skladatelky častěji.

Vilém Veverka na novém albu hledá atraktivní fusion, překvapit ale nedokáže

Hobojista Vilém Veverka je muž mnoha tváří. Úspěšně zdolává horské štíty, fotografuje, rád se ukazuje s krásnými automobily zvučných jmen a také hraje na hoboj. V poslední činnosti dokonce vyniká vysoko nad obvyklý průměr, což nejdůrazněji potvrdil před dvěma lety na dvojalbu s triovými sonátami Jana Dismase Zelenky. Tuto nahrávku dodnes považuji za jeden z nejpřínosnějších a nejpozoruhodnějších českých počinů desetiletí. Vilém Veverka se však neomezuje pouze na poučenou interpretaci barokní hudby. S podobnou vitalitou si dává soudobou hudbu např. na festivalu Ostravské dny a nyní zabrousil do vod zvaných fusion. Nahrávka Next Horizon je novým projektem Veverky v kooperaci s houslistou Pavlem Šporclem, pianistou Martinem Hyblerem a skladatelem Zdeňkem Mertou. Na albu hraje Ultimate W Band, jehož členy jsou Jana Kubánková, David Pokorný, Karel Untermüller, Lukáš Polák, Ondřej Štajnochr, Lukáš Vendl a Martin Novák. A jaké nové horizonty Veverka na svém albu našel?

René Jacobs pokračuje v cestách za baroko, tentokrát s mladým Schubertem

Franz Schubert je autorem osmi symfonií, které vznikly v letech 1813 až 1828 pod silným vlivem Ludwiga van Beethovena. K osobitějšímu stylu se Schubert dopracoval v předposlední dvouvěté Symfonii h moll a poslední Symfonii C dur (Velké). Tyto dvě také patří suverénně k jeho nejčastěji hraným orchestrálním kompozicím. Jenže je to u řady nahrávek pouhé nošení dříví do lesa. O to víc lze pochválit iniciativu orchestru s delikátním názvem B´Rock Orchestra, který pod taktovkou dirigenta René Jacobse, pořídil album s ranými orchestrálními díly Schuberta. Na CD se nachází Symfonie č. 2 B dur, D 125 a Symfonie č. 3 D dur, D 200.

Nikol Bóková na desce Unravel rozmotává a znovu elegantně skládá vážné předlohy v jazzový crossover

Zatímco prvotinu Inner Space (2019) pojala klavíristka Nikol Bóková autorsky a natočila v obsazení jazzového pianového tria, byť s žánrovými přesahy k postupům klasicizujícím i popovým, druhá deska Unravel představuje hybrid. Povedený hybrid. Bóková tu střídá interpretaci klasické hudby, ve které se pohybuje odmalička, s vlastními crossoverovými hříčkami. Koncepce desky je zdánlivě jednoduchá. Zazní například klasická skladba pro sólové piano a po ní kompozice Bókové pro trio, inspirovaná dílem, které právě doznělo. Kvůli zajímavější dramaturgii není však řazení skladeb vždy tak stereotypní a dvě skladby soudobého česko-amerického skladatele Tomáše Svobody se obešly bez variací, do jedné z nich pouze Nikol doaranžovala basový part. Zdaleka však není jednoduché zařídit, aby toto přepínání mezi žánrovými kánony, jakkoliv volně pojatými, nepůsobilo jako mišmaš.

Staniž se!

16. říjen 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Staniž se!

Podzimní sezona sotva začala a hudební život – tedy náš život – zasáhla další omezení. Jeden z posledních koncertů před novým totálním zákazem se uskutečnil v pondělí 5. 10. v pražském kostele sv. Šimona a Judy. I v této perspektivě lze říci, že kdo tehdy váhal, jestli zůstat doma nebo se vyzbrojit kvalitní rouškou, spíše prodělal. Živý koncert Collegia Mariana je vždy krásným zážitkem a pro vstřícného posluchače se obvykle nabízí pouze otázka, jestli bude odcházet spokojen, pohlazen na duši anebo přímo elektrizován a nadšen. Volba programu, přeloženého z jarního cyklu Barokních podvečerů, vybízela spíše k introspekci. V centru dramaturgie bylo Stabat 

Ondřej Vrabec na novém CD představuje přívětivou britskou modernu pro lesní roh

Radek Baborák, Kateřina Javůrková, Přemysl Vojta a Ondřej Vrabec – to jsou nejznámější jména současné české hornové scény, řazeno abecedně. Zatímco kreace Radka Baboráka a Kateřiny Javůrkové mohou diskofilové obdivovat především v nahrávkách komorních ansámblů, Přemysl Vojta (Supraphon SU 4125-2) a Ondřej Vrabec (Artesmon) mají na svých kontech i nahrávky, které bychom v podstatě mohli nazvat sólovými či recitálovými. Rozhodně je tomu tak v případě recenzovaného snímku menšího britského vydavatelství Sheva Contemporary, které v první polovině roku 2020 vydalo album s premiérovými nahrávkami kompozic žijících britských skladatelů Robina Hollowaye (*1943) a Petera Seabourna (*1960).

Luboš Andršt v nové knize Ondřeje Bezra ještě hraje vestoje

Název knihy rozhovorů Ještě hraju vestoje má určitý symbolický přesah. Kytarista Luboš Andršt totiž nikdy nedělal výraznější kompromisy: neskláněl se před politickými tlaky ani před lákadly ze světa showbusinessu. V knize sice vůbec nenaznačuje, že by se ošklíbal nad jazzmany, kteří z nutnosti obživy doprovázeli popové zpěváky, ale pro něj samotného to jednoduše nebylo myslitelné. I v nejtěžších dobách první poloviny sedmdesátých let, kdy se potýkal se zákazy, nevzal nabídku do doprovodné skupiny Evy Pilarové, později odmítl hrát na desce Heleny Vondráčkové. V roce 1990 spolupracoval s Martou Kubišovou, ale i tento slibně rozjetý projekt brzy opustil, protože se chtěl věnovat výhradně hudbě, která je mu zcela vlastní.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.