Recenze

Akrobatický let Karla Dohnala

9. květen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Akrobatický let Karla Dohnala

Karel Dohnal patří mezi přední české klarinetisty a tuzemským příznivcům artificiální hudby zřejmě není potřeba tohoto umělce dlouze představovat. Přesto je namístě uvést několik základních faktů. Dohnal je především velmi činorodý sólový hráč, který si své renomé získal jak uměleckými aktivitami spojenými s významnými českými a zahra­ničními ansámbly, tak díky svým úspěchům s uváděním zcela nových či nepříliš často interpretovaných skladeb soudobé klarinetové literatury. Jedním z jeho nejvýraznějších počinů na poli sólové produkce je

Zemlinského kvarteto: Souborná nahrávka smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka

Většina mediální pozornosti byla v roce České hudby 2014 v souvislosti s novými nahrávkami českého kánonu artificiální hudby 19. a 20. století věnována nové souborné nahrávce Dvořákových symfonií a koncertů s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem (Decca 2012–2014). Byla to mediální pozornost tak soustředěná, že upozadila nejen (doufejme, že zatím nedokončený) projekt Dvořákových symfonií s tímtéž orchestrem a jeho bývalým uměleckým šéfem Zdeňkem Mácalem (Octavia Records), ale i další zajímavé nahrávací počiny, mezi nimiž zatím

Lotz Trio   Friends a jejich Mozart

Už na prvý pohľad elegantný, mierne nápadný zlato-modrý obal CD má vysokú šancu upútať v obchode už len svojím vzhľadom. Najnovšie CD zoskupenia Lotz Trio vyšlo pod hlavičkou vydavateľstva Hevhetia v roku 2014. Názov Lotz Trio and Friends prezdrádza, že k spolupráci si niekoho prizvali, a to spevácke trio: Jolantu Kowalsku Pawlikowsku, Teréziu Kružliakovú a Tomáša Šelca. Zároveň napovedá, že ide o „zmesku“ Mozartovej hudby pre basetové rohy v spojení s hlasom. Hneď po otvorení bookletu sa poslucháč dokáže dobre zorientovať...

Autorská Savana! Lukáše Sommera

29. březen 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Autorská Savana! Lukáše Sommera

Lukáš Sommer patří k nejpozoruhodnějším klasickým kytaristům mladé generace v Česku. Pozornost si však nezískal sbíráním vavřínů z kytarových soutěží, nýbrž rozvíjením vlastního kompozičního stylu a cizelováním inovativních kytarových technik. Výsledkem jeho úsilí je sólový debut Savana!, jenž představuje Sommerovy autorské skladby. Pokud máte rádi podnebí sa­vany, jste na tom pravém místě. Můžete pocítit vlhko, sucho, můžete se dotknout trnů… a to nejpravděpodobnější: můžete být touto hudbou zcela zaplaveni. Jako na Savaně!

Vehemence Romana Válka a hudební intelekt Markéty Cukrové vévodí premiérové nahrávce Richterova Requiem

Náhravka Requiem, žalmu De profundis a orchestrální sinfonie od Františka Xavera Richtera mě příjemně překvapila. Ať už nespornou dramaturgickou zajímavostí, převážně přesvědčivým výkonem hudebníků nebo zvukovou kvalitou nahrávky. Považuji za velmi důležité, že se díla klasicistních skladatelů ujímají lidé, kteří mají velké interpretační zkušenosti s hudbou barokní. Ovšem nálepka „klasicistní skladatel“ zde asi není přesná. Kdyby zde prezentovaná Richterova vokální díla vznikla o 40 let dříve, patřila by mezi špičku vrcholné barokní tvorby. Jsou

Stylově a technicky bravurní Jitka Hosprová v Hindemithových sonátách

Instrumentální hudba Paula Hindemitha nepatří k pilířům repertoáru našich sólistů, což je škoda, protože je to hudba vzrušující, strukturálně zajímavá a melodická. A navíc nástrojově vděčná. Jsa ctitelem velkých mistrů minulosti, používal skladatel nejčastěji formový základ sonáty. Ten pak využíval ke kompozicím pro nezvykle bohaté spektrum nástrojů. Housle, klavír, flétna, klarinet, trubka, hoboj, lesní roh jsou běžné, obecně méně časté jsou altsaxofon, althorn, varhany, harfa, anglický roh a tuba. Nejvíce sonát – osm – však věnoval své milované viole...

Jitka Čechová a její mimořádný Bedřich Smetana

V roce 2005 vydala Jitka Čechová první disk své souborné nahrávky klavírního díla Bedřicha Smetany. A letos, symbolicky v Roce české hudby, završila tento svůj velkolepý smetanovský projekt závěrečným dvojdiskem. Slavnostní křest tohoto dvojdisku se uskutečnil za účasti interpretky 10. 11. 2014 v Muzeu B. Smetany. (O tom, že si je naše hudební veřejnost vědoma výjimečnosti tohoto vydavatelského počinu, svědčí mimo jiné i skutečnost, že muzejní sál, kde křest proběhl, byl zaplněný do posledního místa, ba dokonce bylo zapotřebí...

Radek Baborák a jeho Orquestrina

14. leden 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Radek Baborák a jeho Orquestrina

Pražská firma Petra Ostrouchova Animal Music nevydává sice mnoho titulů, zato každý je osobitý, ve všech úrovních vycizelovaný a nepřeslechnutelný. Přibližně před rokem vyslal pan vydavatel do světa mimořádně povedenou desku Apokalypsis (Tiburtina Ensemble, David Dorůžka Trio, ANI 041-2). Na konci roku 2014 jsme o tři opusy dále a o přízeň publika se uchází další originální titul, jehož tavicí pecí, hybatelem, sjednotitelem a leaderem je hornista, dirigent a příležitostný aranžér Radek Baborák. Odchod z Berlínské filharmonie mu...

Jana Koubková: Smrt standardizmu

3. prosinec 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Jana Koubková: Smrt standardizmu

„První dáma českého jazzu“ boří klišé celým svým životem a celým svým repertoárem. V roce svých sedmdesátých narozenin se však rozhodla natočit album, které bude přímo manifestem jejího „nestandardního“ postavení na české scéně, nikoli pouze jazzové. „Kam vlezu / vrazim do standardního jazzu / kam vlezu tvrdě narazim / Že prý už nejsem / co bejvala sem v jazzu / tak lezu jak umim / než se zarazim,“ zpívá v titulní písni alba, aby o pár veršů dál zvolala naprosto bez servítků: „Tenhleten jazz / ten mě teda nudí.“ Svou představu...

Houslové novinky Šporcla i Batiashvili

25. listopad 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Houslové novinky Šporcla i Batiashvili

Když se probírám katalogem nahrávek Bielefelder Classic, často mě napadne, že houslová produkce za poslední půlstoletí je tak bohatá a hlavní díla byla už tolikrát nahrána, že je trochu zbytečné navyšovat metráky hudby o další. Je to sice provokativní myšlenka, ale doporučuji se podívat například na fonotéku koncertů Mozarta, Beethovena, Brucha, Mendelssohna, Brahmse, Čajkovského, Sibelia, ba i Prokofjeva… Nepochybuji, že i v dalším půlstoletí přibude řada snímků, snad i něčím inovativních, ale přece jsou věčným obehráváním...

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.