V sobotu 20. října se ve Dvořákově síni Rudolfina uskutečnil třetí abonentní koncert rozhlasových symfoniků se zajímavou dramaturgií. Vedle velikánů Beethovena a Brahmse zde zazněl Trigon – Koncert pro housle, dva smyčcové orchestry, dechy a bicí Lukáše Hurníka, ve které vzdává hold právě těmto dvěma skladatelům. Lukáš Hurník zastává mezi žijícími českými skladateli jedinečné postavení. Je tomu tak už vzhledem k spektru jeho pracovních aktivit: vede stanici ČRo 3 – Vltava, je známým moderátorem, autorem mnoha rozhlasových pořadů a článků v periodikách, vydává popularizační knihy, vede sbor Gaudium. V neposlední řadě je to i kompoziční styl, který Lukáše Hurníka vyděluje do zvláštního, dalo by se říci osamoceného postavení. Vyšel totiž z rockové hudby, kde byl jeho velkým vzorem Frank Zappa. Postupně však Hurníkovy tvůrčí „choutky“ přeskočily k takzvané vážné hudbě, i když mnohé prvky rockové hudby v jeho kompozičním jazyce zůstaly. Jimi je právě charakteristický a v českém kontextu i jedinečný.
Koncert pro housle a orchestr nazvaný Trigon je typicky hurníkovskou kombinací mnoha inspiračních podnětů. Již podtitul „věnováno třem velkým B německé hudby“ – Bachovi, Beethovenovi a Brahmsovi – navede posluchače konkrétním směrem.
Hurník ovšem nechtěl napsat jen oslavné dílo na zmiňované veličiny. Ty mezi sebou ve skladatelově vědomí pomyslně soupeří a jejich souboj je prostřednictvím hudební řeči přenesen i na posluchače. Jak sám skladatel píše: Symbol trojúhelníku /Trigonu/ má ve skladbě několik významů. Housle jako by stály na vrcholu pomyslného trojúhelníku a dva smyčcové orchestry tvoří jeho základnu. Trojice vět Trigonu (Alfa, Beta, Gama) má jakýsi symbolický význam. První věta evokuje nostalgii po „starých dobrých časech“, kdy hudba skladatelů přirozeně komunikovala s publikem, druhá věta ukazuje grotesknost „hudebního starožitnictví“, které panuje v dnešních koncertních sálech, a finále symbolizuje rychlost moderního života, který převálcuje lecjakou hodnotu, včetně Bachovy hudby.
Dílo mělo svou velmi úspěšnou premiéru v únoru 2008 v německém Detmoldu, sólo tehdy přednesl známý houslista Lucas David. V jeho provedení mohli slyšet dílo o dva měsíce později i Pražané v rámci cyklu „Pražské premiéry“. Na sobotním koncertě se sólového partu tentokrát ujal mladý houslista Roman Patočka , který patří mezi výjimečné osobnosti nastupující generace sólistů. Sólový nástroj rozehrál s elánem a jasnou jistotou, posluchače přesvědčil svým výrazovým cítěním a kultivovaným tónem. Celý večer vládl orchestru rozhlasových symfoniků rukou pevnou a neomylnou jeho dlouholetý šéf, nyní čestný šéfdirigent, Vladimír Válek . Vynikající technická připravenost sólisty a skvělá souhra s orchestrem učinily z provedení Hurníkovy skladby v Rudolfinu opravdovou lahůdku.
