Kritiky

Vídeňský Vyhnanec k jubileu Olgy Neuwirth a italská hudba bez hranic

Nejslavnější rakouská skladatelka současnosti Olga Neuwirth patří k festivalu Wien Modern už jaksi automaticky. V letošním roce svého významného životního jubilea snad ještě více. Festival ve spolupráci s vídeňským Konzerthausem připravil na 14. listopadu vskutku opulentní oslavu skladatelčiných padesátin. Sedm sólistů, dva vypravěči, Mnichovský chlapecký sbor, soubor Company of Music a ORF Radio-Symphonieorchestr pod taktovkou Ilana Volkova provedli revidovanou verzi scénické opery The Outcast (2012) na motivy románu Hermana Melvilla Moby-Dick. Scéna, kostýmy a video byly dílem Netii Jones – britské režisérky, designérky a videoumělkyně.

Neokázale slavnostní polský koncert

19. listopad 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Neokázale slavnostní polský koncert

Státní svátek obnovení samostatnosti Polska připadá na 11. listopad a letošní 100. výročí je provázeno desítkami koncertů po celém Polsku, ale například také polským týdnem v Elbphilharmonie v Hamburku. A v Praze, kromě bohatého programu Polského institutu, se naskytla příležitost slyšet v pátek 16. 11. Poznaňskou filharmonii pod taktovkou Łukásze Borowicze. Orchestr je spojen hned se dvěma významnými polskými soutěžemi – nejvíce s houslovou soutěží Henryka Wieniawského, která probíhá právě v Poznani, po válce se orchestr podílel i na znovuobnovení Chopinovské soutěže ve Varšavě. A právě dvě laureátky zmíněných soutěží byly hlavním lákadlem koncertu v Obecním domě.

Stipendisté Akademie komorní hudby live v Praze

V době mého mládí, tedy dědků kolem sedmdesátky, nebyla na koncertních pódiích zdaleka taková tlačenice zajímavých a dokonalých interpretů, jakou se dnes musí prodírat dnešní o generaci či dvě mladší umělci. Nejen u nás doma, ale v celém světě. Je to jak vlivem např. stále většího množství skvěle připravených asijských talentů, tak i otevřením možností v dříve uzamčeném světě, včetně českého. Technická dokonalost dříve dostačující k dosažení pozornosti a úspěchu je dnes banální samozřejmostí, která už neudivuje. Každý se tak musí snažit se vydělit a zaujmout osobitostí projevu a přesvědčivým nasměrováním svého cíle. Ne všem se toto daří, snaha o originalitu dostává někdy až křečovitou podobu. Umět se těmto nástrahám vyhnout není vůbec snadné.

Sólo pro princeznu s Janou Semerádovou a Collegiem Marianum

Druhý večer z 18. ročníku koncertního cyklu Barokní podvečery přinesl program, který ve své dramaturgii poutavě spojil díla dvou barokních autorů působících na dvoře princezny Anny Oranžské: Jeana-Marie Leclaira a Georga Friedricha Händela. Ve zcela vyprodané Zrcadlové kapli pražského Klementina vystoupili 14. listopadu 2018 členové Collegia Mariana: Jana Semerádová (flauto traverso, umělecká vedoucí), Lenka Torgersen (barokní housle), Petr Hamouz (barokní violoncello) a rakouský cembalista Erich Traxler, a to s programem nazvaným Sólo pro princeznu.

S Annou Netrebko si člověk může vychutnat hudbu plnými doušky. Do poslední kapky.

Operní diva Anna Netrebko přijela do Prahy. Potřetí a zase trochu jinak. Po Čajkovského Jolantě v roce 2012 a koncertu čtyř pěvkyň před třemi lety zahájila 15. listopadu v Obecním domě své písňové turné s převážně ruskými autory. Partnerem se jí stal vyhlášený doprovazeč Malcolm Martineau, který spolupracoval mimo jiné s Magdalenou Koženou, Anne Sofie von Otter, Brynem Terfelem nebo Simonem Keenlysidem. Pakliže vokální recitály s orchestrem nabízejí často mnoho instrumentálních vstupů a jakoby za odměnu i trochu operních árií, nyní jsme dostali téměř dvouhodinovou intenzivní dávku zpěvu a hlavní protagonistku jsme při tom doslova viděli i slyšeli ze všech stran.

Mrtvý dům v americké věznici

14. listopad 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Mrtvý dům v americké věznici

Leoš Janáček je v Belgii jako doma. Flanderský Symfonický Orchestr s Pražským filharmonickým sborem nedávno představil v největších belgických sálech Glagolskou mši. Na Janáčkově festivalu v Brně budou dokonce dva belgické soubory: Opera Flandry uvede Věc Makropulos a komorní opera Transparant jevištní adaptaci Zápisníku zmizelého. Robert Carsen se stal slavný mimo jiné zásluhou svých režií skvělého cyklu Janáčkových oper před mnoha léty v Antverpách a Gentu. Bruselská královská opera programovala v posledních osmi sezonách čtyři Janáčkova díla. Současná inscenace poslední opery skladatele Z mrtvého domu v režii Krzysztofa Warlikowského je na programu opery právě teď. Janáček tak zůstává 90 let po svém úmrtí jedním z nejvíce uváděných autorů své doby.

Dvořákovo kvarteto dělá čest svému názvu

Webové stránky hudebního festivalu Novofest, který probíhá ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice od 28. srpna do 4. prosince 2018, avizovaly na čtvrtek 8. listopadu mimořádný koncert, na němž mělo Dvořákovo kvarteto pokřtít své dvořákovské CD, které v těchto dnech vydává Supraphon, a poté zahrát dva stěžejní české klavírní kvartety: a moll op. 1 Josefa Suka a D dur op. 23 Antonína Dvořáka. O koncert byl zjevně mezi posluchači velký zájem: radniční sál byl zaplněný do posledního místa, ba dokonce bylo potřeba přistavovat židle.

Laptopový chorál pater atria

12. listopad 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Laptopový chorál pater atria

Třetí koncert olomouckého festivalu soudobé hudby Opera Schrattenbach přinesl skladbu s nezvyklým názvem EUOUAE skladatele Víta Zouhara. Hudební produkci tematicky předcházel křest knihy Hudba na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha zdejší muzikoložky a někdejší Zouharovy žákyně Jany Spáčilové.

Ohňostroj zvuků, barev a virtuozity

8. listopad 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Ohňostroj zvuků, barev a virtuozity

Francouzský klavírista Pierre-Laurent Aimard patří k těm výstředníkům, kteří své interpretační umění z většího dílu zasvětili soudobé hudbě. Ta jej, jak uvedl v rozhovoru pro časopis Harmonie 10/2017, přitahovala už od malička. V devíti letech přesvědčil svého otce, aby jej vzal na koncert Pierra Bouleze, se kterým se o deset let později setkal osobně u příležitosti předehrávky pro Ensemble Intercontemporaine, jehož byl po dlouhou dobu členem.

Hudba pro výstavní síň

7. listopad 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Hudba pro výstavní síň

Hudební těleso typu Orchestru Berg je svého druhu živým organismem. Aby se jím stalo, musí aktivně působit už nějaký čas (Berg přes dvacet let) a komunikovat svou existenci prostřednictvím nějakého rozpoznatelného postoje = estetiky. Organismus zraje, dospívá, podstupuje zkušenosti, formuje se hudbou, kterou hraje, a spoluformuje umělce, s nimiž spolupracuje – hudební tvůrce, zvukové designéry, výtvarníky, choreografy, performery.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.