Ačkoliv se rok 2018 nese především v duchu oslav stoletého výročí založení republiky, milovníci vážné hudby po celém světě mají ještě jeden významný důvod k radovánkám – před stejnými sto lety se totiž 25. srpna narodil jeden z nejvýznamnějších amerických dirigentů, skladatelů a popularizátorů hudby Leonard Bernstein. Podobně jako další hudební tělesa se i Filharmonie Brno rozhodla oslavit toto jubileum a vzdát tak hold interpretační legendě světového formátu.

A jsou tu zase. Hrdinové z dávných staletí vybavení moderními puškami, kravatami, nátělníky, vojenskými uniformami. „Povinné“ atributy současné operní režie se tentokrát sešly v Rossiniho Vilému Tellovi, kterého uvedla vídeňské scéna Theater an der Wien.

Říjnová premiéra letošní sezony baletu Národního divadla, Mosty času, je zároveň metaforou svého názvu. Čtyři choreografie, pomyslné mosty z děl Jiřího Kyliána, choreografa českého původu a světového významu, byly nastudovány v rámci oslav 100. výročí republiky a zároveň jako pocta – vícedílné ohlédnutí za umělcovou tvorbou. Jedenasedmdesátiletý tvůrce slaví padesát let choreografické kariéry, během které vytvořil více než stovku choreografií i projektů různého typu. Jeho choreografie jsou specifické tanečním slovníkem, osobitým cítěním a vnímáním prostoru, neotřelou interpretací i vícevýznamovostí se širokým spektrem vyjádření i pojetí témat, myšlenek a dějů. Kompozici složeného večera si Kylián vytvořil sám, jednotlivá samostatná díla reprezentují průřez jeho tvorbou od osmdesátých let minulého století po rok 1995, tedy období jeho působení v Nizozemském tanečním divadle.

Festival Wien Modern, jeden z největších festivalů hudby 20. a 21. století v Evropě, začal v neděli 28. října koncertem ve vídeňském Konzerthausu. Na otevíracím koncertu zazněla díla Johna Cage, Arnolda Schönberga a v premiéře jsme slyšeli skladbu rakouského autora Johannesa Marii Stauda. Hrála Vídeňská filharmonie, bez dirigenta.

Setkání se Schönbergovou operou Moses und Aron (Mojžíš a Áron), k níž si skladatel sám napsal libreto, je mimořádnou událostí už proto, že se tato dvanáctitónová opera hraje pro svou náročnost jen velmi zřídka. Pro svou interpretaci potřebuje dva vynikající pěvce, pro Mojžíše basistu, pro Árona tenoristu a kromě velmi kvalitního orchestru stejně kvalitní bohatě obsazený sbor. V drážďanské Semperově opeře se nám podařilo zastihnout poslední reprízu Mojžíše a Árona v této sezóně. Konala se od třinácti hodin a byla určena pro seniory.

Zatímco loňský koncert v karlínském Foru konaný téměř před rokem, osobami interpretů i tematicky spřízněný s tím dnešním, přinesl hodnotný večer jak dramaturgicky, tak především úrovní pěveckých výkonů, druhý díl tohoto seriálu se již tak nevydařil. Oproti pilotnímu dílu je zde zřetelný ústup či skluz k efektní show ve stylu koncertů Tří tenorů. Již letmý pohled na program večera vyvolává pochybnosti. Fascinace Wagnerem. Tento rádoby sugestivní programový titul třeba přečíst tak, že tu jde o soukromé fascinace tvůrců, jež si na Wagnerově hudbě – opravdu to po absolvování celého tříhodinového večera neváhám takto říci – chtějí přihřívat svoji polívčičku.

V pošmourném podzimním večeru, ve stále populárnějším prostředí komorního sálu Atria na Žižkově, představil ambiciózní soubor Pavel Bořkovec Quartet reprezentativní program složený z vrcholných prací Ludwiga van Beethovena, Pavla Bořkovce a Johannese Brahmse pro smyčcové kvarteto.

Zahajovací koncerty festivalů bývají povýtce také společenskou záležitostí. Do sedadel usedají sponzoři i politikové, umělci i lidé z branže, hlavně však také běžné publikum. Nejinak tomu bylo na zahajovacím koncertu 27. ročníku festivalu Svátky hudby, který je spojen se jménem Václava Hudečka. A v průběhu večera bylo znát, že publikum, které se vypravilo 23. října do Dvořákovy síně Rudolfina, tvoří z valné části fanoušci významného českého houslisty, pedagoga a především vytrvalého podporovatele mladých talentů.

Závěrečný koncert desátého ročníku festivalu soudobé hudby MusicOlomouc v podání Orchestru BERG nesl zároveň podtitul slavnostního koncertu ke stému výročí založení Československé republiky. Přední český novohudební soubor v čele s dirigentem Peterem Vrábelem a programem čtyř skladeb současných českých autorů se představil v atriu Uměleckého centra Univerzity Palackého.