Kritiky

Státní opera zahájila sezonu bez opery. Ale vydařeně.

Státní opera otevřela 30. srpna 2020 novou divadelní sezonu značně netradičně: orchestrálním koncertem, jímž zároveň zahájila čtyřletý cyklus, nazvaný Musica non grata (s podtitulem „... a přece zní dál“). Tento velkoryse koncipovaný projekt, věnovaný tvorbě českých a německých skladatelů, jejichž život a dílo osudově poznamenal totalitní nacistický režim, je realizován s podporou velvyslanectví Spolkové republiky Německo. O tom, že se jedná o záležitost opravdu mimořádného významu, vypovídá mimo jiné i skutečnost, že v úvodu slavnostního večera, který moderoval ředitel Národního divadla Jan Burian, vystoupili s pozdravnými projevy ministr kultury Lubomír Zaorálek, starosta Hamburku (partnerského města Prahy) Peter Tschentscher a Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v České republice.

Mladá generace zpěváků o sobě opět dala výrazně vědět na kurzech v Litni

Letošní devátý ročník Festivalu Jarmily Novotné sice výrazně poznamenala jarní pandemie, ale tradiční pěvecké kurzy, zakončené 27. srpna v sále Čechovny liteňského zámku přehlídkou vybraných účastníků, potvrdily stále stoupající úroveň nastupující generace operních pěvců. Kurzy zaměřené na hlasovou a dechovou techniku zpěvu vedla mezzosopranistka Markéta Cukrová, která je nejen výbornou pěvkyní s repertoárem od renesance po současnost, ale její tvůrčí a pedagogické vlohy ji přímo předurčují k mimořádným projektům, kterými mladým pěvcům otevírá nové obzory. Spolu se sopranistkou Helenou Kaupovou, zkušenou a oceňovanou sólistkou, jež léta vychovává na pražské HAMU i na brněnské JAMU nové talenty, představily obě lektorky nádherný večer věnovaný italskému belcantu – tedy tomu nejlepšímu a také nejobtížnějšímu, s čím se nastupující sólisté budou ve své praxi setkávat.

Smrt královny ve Freskovém sále

Předposlední koncert Olomouckých barokních slavností zavedl posluchače 21. srpna do majestátních prostor nově zrekonstruovaného freskového sálu ZŠ Komenium. V rámci programu nazvaného Smrt královny představil český pedagog a přední varhaník Jaroslav Tůma společně s mezzosopranistkou Dagmar Šaškovou tvorbu klasicistních skladatelů spjatých především s francouzskou kulturní sférou.

Odvážná plzeňská Poppea korunována bezchybnou hudbou

Plzeňská opera uvedla 15. srpna v Divadle J. K. Tyla opožděnou premiéru opery Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, barokní operu, kterou skladatel zkomponoval na libreto Giovanniho Francesca Busenella roku 1642. Navázala tím na svou inscenaci skladatelovy operní prvotiny Orfeo (1607), jíž zazářila před dvěma lety. Tehdejší tým inscenátorů nevstoupil do téže řeky, postoupil o pořádný krok dál. Ostatně stejně jako autor opery, který tuto svou poslední ze snad osmnácti oper (z nichž se dochovaly tři) vytvořil za pomoci zdatného libretisty právníka Giovanniho Francesca Busenella první „dramma giocoso“ v operní oblasti. Monteverdi byl tehdy už na samotném konci své skladatelské i životní kariéry a kromě svých operních prací měl za sebou bezpočet motet a madrigalů i madrigalových komedií plných vzrušených citů i komických detailů. Po dvorním kapelnictví v Mantově (od 1601) byl zajisté hluboce poctěn postavením dvorního kapelníka v chrámu sv. Marka v Benátkách. V tektonice jeho tehdejších sborových skladeb se mimo jiné odráží členění prostor tohoto chrámu umožňující jejich akusticky působivé vícesborové řešení.

Lilium mezi trním: Mariánský program Collegia Marianum

Na erbovním koncertu letošních Letních slavností staré hudby bylo 6. srpna v Kostele sv. Šimona a Judy vyprodáno – a měl velkou atmosféru. Program v sobě spojoval objevnost, a zároveň velmi důvěrnou blízkost. Pocit, že tady jsme doma, nakonec asi převládal. I když se Michnovy písně z České mariánské muziky v první polovině programu vázaly k narození Panny Marie a jiným mariánským svátkům, charakteristické harmonie si stejně spojujeme se  svátky vánočními. Jeho charakteristické skladby byly ale vhodně doplněny italskými a instrumentálními hudebními čísly.

Letní slavnosti v Tróji a v Itálii jako doma

Kvůli počasí se pondělní koncert Letních slavností staré hudby 3. srpna nekonal v zahradách, ale v hlavním sále Trójského zámečku. A měl jsem dojem, že to bylo jednoznačně lepší – asi ne kvůli rouškám, ale kvůli mnoha zvukovým a akustickým zajímavostem, které vystoupení souboru Concerto Aventino provázely.

Večer pro Claru Schumann a hudba Visegrádské čtyřky na Olomouckých barokních slavnostech

Velké změny posledních měsíců zasáhly také osmý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti a oblíbená operní dramaturgie musela být pro rok 2020 zrušena. Místo ní však organizátoři festivalu vystavěli novou koncertní řadu, která ve čtyřech večerech a jednom odpoledni představí nejen pilíře barokní hudební literatury, ale také pozoruhodné, avšak opomíjené skladatele baroka, klasicismu i romantismu.

Program pro náročné k poctě Květiny milosti

„Co mi přinesla omezení spojená s koronavirem?“ Pro dvě stovky posluchačů má odpověď na tuto otázku od včerejška novou položku: nevšední zážitek z koncertu Hany Blažíkové v rámci Letních slavností staré hudby, nazvaného „Květina milosti“. Jako všechny kulturní akce tohoto léta musel festival zásadním způsobem překopat dlouho plánovanou dramaturgii, termíny i výběr zahraničních umělců. Posluchači koncertu 30. července 2020 v pražském kostele sv. Martina ve zdi však ze všech těch změn čerpali pouze výhody.

Sny Haydna, Goldflama a Vizváryho: Hrůzné, humorné a ve Znojmě vzkříšené

Sny a jejich tematizace dávají tvůrcům – ať již se jedná o skladatele, spisovatele, malíře, sochaře či režiséry – nevídané pole působnosti na hranici možného a nemožného a v některých případech i daleko za ní. A do jisté míry by se dalo říct, že se v operní pantomimě Der Traum, kterou uvedl Hudební festival Znojmo, setkaly „sny“ hned několika zúčastněných: skladatele Michaela Haydna, mladšího bratra proslulého Josepha Haydna, spisovatele, dramatika a herce Arnošta Goldflama, jehož vzpomínky a povídky se staly základem nového pojetí, scénáristy a dramaturga Ondřeje Hučína a režiséra, mima a choreografa Radima Vizváryho, kteří společnými silami nahradili původní scénář Floriana Reichssiegla svým vlastním, a v neposlední řadě sny a hudební představy dirigenta Romana Válka, který s orchestrem Czech Ensemble Baroque celé dílo nastudoval. Předtím, než se však scéna Marka Cpina mohla zaplnit vypravěčem Goldflamem, jeho ztělesněnými sny Valérií Daňhelovou, Annou Kukczkovou, Matějem Petrákem, Jindřichem Panským, Markem Zelinkou a zpěváky Markétou Böhmovou, Štefanem Kocánem a Thomasem Lichteneckerem, zahájila večer Symfonie č. 26 „Lamentatione“ staršího z bratrů Haydnových.

Na závěr Smetanovy Litomyšle: Kde je vůle, tam se dějí velké věci

Zatímco ještě nedávno jsme netušili, zda se kterýkoliv z milovaných hudebních festivalů bude moci odehrát, dnes máme důvodů k radosti hned několik – nejenže léto skutečně nebude tak suché (a to nejen hudebně), jak jsme se mohli obávat, ale kvalita produkce i uměleckých výkonů zůstala i za této nestandardní situace na vysoké úrovni. Snahu organizátorů festivalu Smetanova Litomyšl korunoval vítězným úspěchem závěrečný víkend 11.–12. července.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.