Kritiky

Nezapomenutelný večer s Hrůšou, Martinů a Severáčkem

Koncert 123. sezony České filharmonie 19. 12. 2018 naplnil všechny posluchače ve Dvořákově síni Rudolfina energií a radostí. Dal by se nazvat koncertem tisíců - hned v první skladbě, Dvořákově Te Deum, se na podium nahrnul takový dav interpretů, že nebýt rezervovaných míst pro dirigenta a sólisty neměli by si kam stoupnout…

Poctivá kvalita

19. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Poctivá kvalita

Varhanní emporu Dvořákovy síně Rudolfina zdobila 17. prosince vlajka s heslem „My jsme SOČR“. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pořádal pod  vedením svého uměleckého šéfa Alexandera Liebreicha svůj adventní koncert. Sólistou večera byla houslistka Alina Pogostkina, dosud u nás známá hlavně jako rezidenční umělec 60. sezony Filharmonie Brno (2015/16). Program plné hlediště uspokojil. Nejdříve předehra k Rossiniho opeře Lazebník sevillský, poté Mendessohnův Houslový koncert  e moll, dramaturgickou i interpretační dominantou byla Šestá symfonie Antonína Dvořáka.

Pastorkyňa v Olomouci s panenkou Marií

19. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Pastorkyňa v Olomouci s panenkou Marií

Janáčkova Pastorkyňa se údajně „režíruje sama“, pokud inscenátoři nezatouží po výrazné stylizaci a vyjdou z realistického dramatu, které je spolu s Janáčkovou hudbou jaksi samonosné. Ale to bychom vše viděli opravdu velmi zjednodušeně…

Lukáš Vasilek opět překvapil

19. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Lukáš Vasilek opět překvapil

Umělecký šéf Pražského filharmonického sboru, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky, Lukáš Vasilek má skutečně mimořádný cit pro překvapení. Pražské sborové koncerty, které několik let společně s ředitelkou PFS Evou Sedlákovou tvrdohlavě prosazuje,  jsou objevnou cestou do sborového repertoáru. Někdy jsou to skladby zapomenuté, opomíjené nebo  zcela nové, jindy skladby sice známé, ale interpretované s osobitými akcenty na nejvyšší světové úrovni. Sborový cyklus PFS patří k tomu nejpřínosnějšímu, co lze v koncertní sezoně slyšet na české hudební scéně. Nejinak tomu bylo 15. prosince v komorním prostoru Symfonického orchestru hl. m. Prahy, kostelu sv. Šimona a Judy.

Pucciniho Triptych poprvé v Ostravě

19. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Pucciniho Triptych poprvé v Ostravě

Pucciniho operní Triptych by měl být na skladatelovo výslovné přání uváděn vždy jako celek, a navíc v takovém sledu jednotlivých oper, jaký mu skladatel určil. První skladatelův požadavek poměrně často dodržován nebývá a inscenace Triptychu, již vytvořilo Národní divadlo moravskoslezské Ostrava v koprodukci se Státním národním divadlem Bratislava, změnilo původní pořadí oper: Plášť, Sestra Angelika a Gianni Schicchi tím, že Sestru Angeliku zařadilo jako první v pořadí. Po stránce dramaturgické nepřináší tato změna žádnou převratnou kvalitu, spíš naopak. Nicméně Pucciniho Triptych uvádí ostravské divadlo poprvé.

Brilantní i bizarní: Giovanni Antonini s Českou filharmonií

Ještě před několika lety bych si zaťukal na čelo, kdyby se mi někdo snažil namluvit, že u České filharmonie bude hostovat hráč na historickou zobcovou a příčnou flétnu, dirigent Giovanni Antonini. S Vladimírem Darjaninem a Václavem Riedlbauchem vzala za své pravidelná hostování Sira Johna Eliota Gardinera, a tak se první český orchestr musel na několik dlouhých let obejít bez soustavné spolupráce s výraznou osobností tzv. poučené interpretace staré hudby. Buďme upřímní, šéfovská léta a estetické preference Jiřího Bělohlávka podobným projektům nepřály. Takřka v předvečer Štědrého dne 2018 vystoupí ještě letos s Českou filharmonií v Rudolfinu legendární německý interpret Reinhard Goebel (22. 12. 2018). Ale již ve dnech 13. – 15. prosince 2018 účinkoval s filharmoniky ve Dvořákově síni charizmatický třiapadesátiletý Ital Antonini, a to v programu z děl vídeňských klasiků. Vedle Basilejského komorního orchestru a souboru dobových nástrojů Il Giardino Armonico vystupuje Antonini i v programech Berlínských filharmoniků, lipského Orchestru Gewandhaus nebo Královského orchestru Concertgebouw. Česká filharmonie tak jeho hostováním dohání rezervy v oblasti autentičtější, když ne rovnou autentické interpretace repertoáru z přelomu 18. a 19. století, jemuž se v posledních letech s orchestrem věnoval především hostující rakouský dirigent Manfred Honeck.

Vánoční dárek bruselské opery

14. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Vánoční dárek bruselské opery

Pro své stálé návštěvníky připravila Královská opera v Bruselu ideální dárek k Vánocům a novému roku. Inspiraci našla ve Francii, kde byla v prvních lednových dnech roku 1843 v Italském divadle v Paříži uvedena opera Gaetana Donizettiho Don Pasquale. Tato ‚commedia dell’arte‘ pojednává o komických příbězích bohatého starého mládence Dona Pasquale, který na stará kolena hledá nevěstu. Vše skončí tak, jak se dalo čekat a mladá vdova Norina uzavírá příběh moudrými slovy: „Blázen je ten, kdo se chce ve stáří ženit!“

Padesátiny Panochova kvarteta

13. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Padesátiny Panochova kvarteta

Pondělní večer 10. prosince 2018 náležel v takřka zaplněné Dvořákově síni Rudolfina mimořádnému koncertu, jakých se v životě lidském odehraje nemnoho. Panochovo kvarteto, služebně nejspíše nejstarší kvartetní soubor v České republice, slavilo v přítomnosti mnoha kolegů a žáků padesátileté jubileum, po osmačtyřiceti letech v nezměněném personálním složení. Seznam odehraných koncertů a soupis diskografie Panochova kvarteta budí respekt napříč kontinenty, vždyť po dlouhá desetiletí byli Panochovci jako nástupci Smetanova, Vlachova, Janáčkova kvarteta a Kvarteta hlavního města Prahy nejpřednějšími reprezentanty české kvartetní tradice. Jejich pondělní koncert v rámci abonentní řady Českého spolku pro komorní hudbu měl daleko ke vší slávě a pompě, na podiu spíše připomínal jeden z tisíců koncertů Panochova kvarteta. Snad jen nervozity bylo u brzy sedmdesátníků z Panochova kvarteta o něco více, než tomu obvykle bývalo v minulosti. Fandové Panochova kvarteta mu však přišli pogratulovat a poděkovat, a tak je to od recenzenta spíše projevem drzosti, když připomene nějakou tu intonační nečistotu, které se během večera objevily.

K čemu je smrt dobrá? Viklického opera nově v Olomouci

Olomoucký festival Opera Schrattenbach 2018 dospěl v neděli 9. prosince zdárně ke svému závěru. V rámci posledního desátého koncertu zazněla v prostoru Husova sboru komorní opera „o lásce a posledních věcech člověka“ Oráč a Smrt olomouckého rodáka, předního jazzového klavíristy a všestranného skladatele Emila Viklického.

František Emmert a jeho žáci v provedení Opera Trio

Vzrůstající zájem o pozoruhodné dílo brněnského skladatele a pedagoga Františka Gregora Emmerta se v pondělí 10. prosince v Křišťálovém sálu staré brněnské radnice spojil s touhou hudebníků pokračovat ve skladatelově uměleckém a duchovním odkazu. Soubor Opera Trio sestávající z klavíristy Ondreje Olose, violoncellisty Štěpána Filípka a hobojistky Barbory Šteflové oslovil tři Emmertovy bývalé žáky a ti speciálně pro účel večera zkomponovali díla využívající toto netradiční nástrojové obsazení. Autory nových skladeb se stali Vojtěch Dlask, Lenka Nota a Adrián Demoč, kromě jejich děl zazněly také dvě kompozice samotného Emmerta. Koncert pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.