Kritiky

Andělé bez Andělů, avšak s Kurtem Schwertsikem

Přestože skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského autora Giji Kančeliho, která dvojici posledních koncertů Filharmonie Brno (1. a 2. října) dala jméno, nakonec z preventivních důvodů nezazněla, podařilo se organizátorům nahradit dílo tak, aby zbytek programu nejen že neutrpěl, ale dokonce nabídnul i jiné, neméně zajímavé dramaturgické sdělení. Místo Kančeliho skladby totiž Filharmonie Brno zařadila Symfonii č. 32 G dur Wolfganga Amadea Mozarta, a tak se dvojice koncertů stala přehlídkou rakouského příspěvku k jedné z nejvýznamnějších forem artificiální hudby – k symfonii. Kromě Mozartova díla zazněla Symfonie č. 49 f moll „La Passione“ Josepha Haydna a ve světové premiéře také prodloužená verze skladby Herr K. entdeckt Amerika (Pan K. objevuje Ameriku) skladatele Kurta Schwertsika, jednoho z čelních představitelů soudobé rakouské hudby. Jako česká premiéra zazněla také Schwertiskova miniatura Schrumpf-Symphonie (Scvrklá symfonie). Orchestr brněnské filharmonie řídil šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Prostor, čas, a mnohem víc. Skladatelé HAMU v Anežském klášteře.

Tři skladatelé, tři premiéry a tři naplno využité dimenze. Takový byl koncert s výstižným titulem „Prostor v prostoru“, který se uskutečnil 30. září v Anežském klášteře. Jak už napovídá název, autoři uváděných skladeb se rozhodli zkoumat fenomén prostorové kompozice, přičemž stěžejným prvkem byla také elektronika a, i z hlediska technologie, reproduktorový systém Acousmonium HAMU. Skladatelé Slavomír Hořínka, Michal Rataj a Jan Trojan uvedli posluchače do různých nevšedních poslechových situací. Partnery jim přitom byli sólisté Roman Zabelov (bajan), Tomáš Jamník (violoncello), Jiří Hodina (zpěv) a Jan Jirucha (pozoun). Koncert vzniknul jako výstup ze stejnojmenného projektu, jež probíhá na pražské HAMU.

Jakobín a la muzikál

27. září 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Jakobín a la muzikál

Novou inscenaci opery Antonína Dvořáka Jakobín přivítalo liberecké publikum v Divadle F. X. Šaldy při její premiéře 25. září s velkou spokojeností. Není divu – je to opera, která dokáže pohladit a patří ke skladatelovým nejpovedenějším operním dílům. Idylické městečko za končící francouzské revoluce a jeho vznešené i prosté obyvatelstvo. Stárnoucí učitel Benda, jeho skromná a milá dcera Terinka, Jiří, který ji miluje, Bendovi zpívající žáčci, směšný, ale nebezpečný Purkrabí Filip, pohledná rodinka Bohuše z Harasova, který se s ženou Julií a s dětmi vrací z Francie k otci do Čech a Bohušův intrikánský bratranec Adolf.

Italské milostné baroko s Markétou Cukrovou na středověkém Pernštejně

Letošní 25. ročník festivalu Concentus Moraviae nakonec nabídl dramaturgyni Barbaře Marii Willi vytvoření nového programu v novém termínu, dnešní situace nejen přivřela hranice, ale i vše změnila. S tématem „Domov můj“ tedy Barbara Maria Willi připravila posluchačům báječný program věnovaný především staré hudbě v podání našich vynikajících hudebníků.

Démonický Trifonov otevřel sezonu České filharmonie

Přestože covid kulturním aktivitám nijak zvlášť nepřeje, bylo Rudolfinum při zahajovacím koncertu 125. sezóny České filharmonie (23. září 2020) zaplněné více než obdivuhodně. Sólistou večera byl totiž Daniil Trifonov, jeden z nejslavnějších a nejosobitějších současných pianistů.

Silný start olomouckého Podzimního festivalu s komorní mší

Zahajovací koncert letošní edice Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci v neděli 20. září nabídl v chrámu sv. Václava dílo Petite Messe Solennelle Gioacchina Rossiniho z roku 1863. Skladatel proslulý zejména svým operním dílem se ve svých sedmatřiceti letech náhle přeorientoval na komorní, písňovou a klavírní tvorbu. V případě této slavnostní mše, jeho pozdního díla, se pak dostává ke slovu snaha o skutečné duchovní vyjádření. Malá slavnostní mše zde byla uvedena v původní verzi pro sóla, sbor, dva klavíry a harmonium. Obvykle se uvádí s orchestrálním aranžmá, v tomto provedení pak měla až nezvykle komorní charakter – a to jak v kontextu mešní tvorby, tak tváří v tváří okázalému prostoru katedrály.

B3 Ensemble na festivalu Concentus Moraviae: Mládí, které stojí za pozornost

Trojice hudebníků (housle Vojtěch Jakl, viola da gamba Michal Raitmajer, cembalo Filip Hrubý) vystupující pod jménem B3 Ensemble si letošní téma festivalu Concentus Moraviae – Domov můj – vzala opravdu k srdci. Úterní program v kostele sv. Petra a Pavla v Řeznovicích totiž uvedl díla autorů, kteří buďto přímo patřili mezi významné české a moravské skladatele své doby, nebo je jejich životy do českých zemí alespoň zavedly.

Zázrak v době covidové: Dvořákovský maraton

Festival Dvořákova Praha nabídl letos posluchačům něco naprosto mimořádného: kompletní provedení všech Dvořákových kompozic pro sólový klavír a pro klavír na čtyři ruce. Jedná se o počin značně odvážný, protože Dvořákovy klavírní skladby se – na rozdíl od jeho symfonií a komorních děl – prakticky nehrají, takže nebylo možné odhadnout, nakolik budou pro publikum atraktivní, nemluvě o tom, že bylo nutné sehnat interprety, kteří by se Dvořákových skladeb ujali (jedná se o cca 650 stran notového textu!).

Neplánovaná poetika na závěr Dvořákovy Prahy

Že mají koncerty v tomto čase výjimečnou atmosféru, potvrdil i závěrečný koncert festivalu Dvořákova Praha. Všechno působí jaksi méně samozřejmým dojmem, publikum v rouškách sedí pozorně a nikdo ani nezakašle. A všichni hudebníci jsou evidentně rádi, že mohou vystoupit. Ředitel Jan Simon v krátké úvodní promluvě poděkoval nejen sponzorům, ale právě také publiku, protože i přes změny programu a nekomfortní roušky byl o koncerty živý a srdečný zájem.

Kterak jsem došel k pochopení Maxe Richtera

Je 19. září 2020. Centrum Prahy osvítily tisíce pouličních světel, Pražský hrad září, jak má, svítí dokonce rozhledna na Petříně. Na unikátní plovoucí scéně přímo na hladině Vltavy mezi mostem Legií a Slovanským ostrovem, vedle Národního divadla a panoramatem Pražského hradu v pozadí, jež vždy pohladí, je vše připraveno pro mimořádný večer festivalu Struny podzimu. Sedících diváků je epidemiology schválený počet, na mostě a nábřeží je snad více lidí, než při čekání na setkání se zesnulým Karlem Gottem, což je pro klasiku dobrá zpráva. Naplňuje se přání pořadatele, že „prostřednictvím televize ARTE, která v koprodukci s Českou televizí koncert streamuje i zaznamenává, zazní z Prahy vzkaz, že Praha opět zní hudbou“. To ostatně avizuje velký headline nad pódiem – „Prague Sounds“. (Že by anticipace budoucí změny názvu festivalu?) Vltava kolem tiše šumí, občas se zvlní lodička či šlapadlo a do příjemně chladného večera zazní v podání Epoque Orchestra amplifikovaná premiéra skladby Vltava na Vltavě Jiřího Slavíka, jenž si ji oddirigoval (možná spíše odmával).

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.