Symfonický orchestr českého rozhlasu si pro svůj koncert v Rudolfinu 17. února 2020 připravil různorodý a značně atraktivní program. Své vystoupení zahájil symfonickou legendou Kouzelný les op. 8 (1878) francouzského romantického skladatele Vincenta dʼIndyho. Autor se v tomto díle inspiroval baladou německého romantického básníka Johanna Ludwiga Uhlanda o udatném hrdinovi Haraldovi, jenž se při návratu z vítězného tažení napil v kouzelném lese pramenité vody a navěky usnul. V rafinované, nápaditě instrumentované kompozici uslyšíme řadu míst, která jako by chtěla naznačovat cestu dalšímu vývoji francouzské hudby.

Dvořákovo klavírní kvarteto na sebe upozornilo debutovou nahrávkou obou Dvořákových klavírních kvartetů. Na svém zatím posledním koncertě v rámci Břevnovských hudebních setkání 11. února ale soubor potěšil Beethovenem a strhnul Brahmsem.

Koncerty v sále Novoměstské radnice bývají drobnými skvosty. Drobnými ve smyslu komorního prostoru, nikoli výkony vystupujících umělců. V úterý 11. února se spolu na pódiu poprvé setkali harfistka Jana Boušková a tenorista Petr Nekoranec. Ve volném cyklu Spolku přátel hudebních talentů zazněly písně a drobnější skladby pro harfu, v nichž se oba umělci ukázali v tom nejlepším světle.

Nevšedním a pro mnohé české posluchače bezpochyby zcela nečekaným zážitkem bylo uvedení nejslavnějšího oratoria Alessandra Stradelly, San Giovanni Battista, ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Zásluhu na tom má Václav Luks a Collegium 1704, kteří skladbu již dříve uvedli s úspěchem v Salcburku a – spolu Marcem Minkowskim a dalšími – přispívají k obnovenému zájmu o toto vynikající dílo.

Na svém abonentním koncertě C2 uvedla Česká filharmonie skladby Steva Reicha, Bély Bartóka a Ludwiga van Beethovena. Sólistou byl francouzský violista Anotine Tamestit.

Pro první únorový koncert probíhající sezóny si zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů přichystala program s názvem „Elgar versus česká moderna“. Ve čtvrtek 6. února se tak v tamějším Kongresovém centru společně s orchestrem představil přední český violoncellista Michal Kaňka, přičemž celý večer řídil šéfdirigent filharmonie Tomáš Brauner. Součástí večera bylo taktéž předkoncertní povídání o hudbě, které moderoval brněnský muzikolog Martin Flašar.

„Vyprodáno“, hlásila cedule nad pokladnou ve Vídeňské státní opeře. Hrála se Dvořákova Rusalka, a tak našince potěšilo, že je o ni v rakouské metropoli zájem. Obsazení slibovalo v hlavních rolích Piotra Beczału a Olgu Bezsmertnu.

Dramaturgové těles provádějících klasickou hudbu mají v roce 2020 o jeden zásadní úkol navíc. Připomenout si 250 let od narození Ludwiga van Beethovena co nejzajímavěji a nejuctivěji, tak, aby přitom svůj ansámbl ukázali v co nejlepším světle. Hned zkraje „Beethovenova“ roku, 5. a 6. února, oslavuje toto výročí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK – koncertem s velkolepým podtitulem Absolutní pocta Beethovenovi.

Filharmonie Brno připravila k 250. výročí narození pražského rodáka a ve Francii naturalizovaného skladatele Antonína Rejchy (1770-1836) rozsáhlé vokálně-instrumentální dílo Lenora. K novodobé premiéře skladby došlo zřejmě v 80. letech 20. století, teprve teď se ale díky podnětu dramaturga orchestru Vítězslava Mikeše dočká opakovaného uvedení, televizního a rozhlasového přenosu, doufejme i vstupu na zahraniční pódia. Po prvním zaznění 5. 2. v Besedním domě je zřejmé, že si to jak autor, tak dílo zaslouží.

Tradiční Martinské slavnosti klavíru, datované od 11. 11. 2011 recitálem Martina Kasíka, uzavřel v jejich 9. ročníku koncert tohoto výsostného umělce 22. ledna v Barokním refektáři Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malostranském náměstí. Kasík si vybral tři německé mistry zcela odlišných hudebních období a projevil se opět jako klavírista s mimořádným vkladem pro autentickou interpretaci v nejlepším slova smyslu.