Savonlinna – Bludný Holanďan

Wagnerův Bludný Holanďan se v podobě, v jaké měl (20. 7.) obnovenou premiéru, hraje na letním operním festivalu v Savonlinně na jihovýchodě Finska v součtu už řadu sezon přesahující desítku. Je tam vedle Aidy a Kouzelné flétny vůbec nejoblíbenějším dílem. Letní festivaly v netradičních prostorách a na čerstvém vzduchu nebývají místem, kde by se odehrávaly velké režijní experimenty nebo excesy. Není tomu v Litomyšli, v Lokti ani v Savonlinně. Kdo chce vidět klasickou operu takříkajíc normálně, ne postmoderně přesazenou do úplně jiného prostředí, měl by jet právě tam. Auditorium pro 2200 lidí na nádvoří kamenného hradu z 15. století je dnes pro několikatýdenní přehlídku už zcela zakryto. Na scéně postavené před vysokou zdí to umožňuje používat světelný park, protože zastřešení vytváří téměř přítmí. Genius loci tohoto místa na kouzelném jezeře proto působí hlavně venku, nikoli při představení – při něm je naopak divák vtažen do atmosféry blízké stálému divadlu. Wagnerův Bludný Holanďan je tu v režii Ilkky Bäckmana a pod taktovkou Philippa Auguina hrán jako jedna z nejkrásnějších, nejromantičtějších oper, jako syrově působivá středověká balada. Samozřejmě tomu nahrává celkově temná zšeřelá atmosféra, ale také široká scéna, na kterou se vejde obrovitý sbor. Akustické poměry jsou tu velmi dobré. Dílo tedy ohromuje i zvukově jako symfonický kolos. Sbory byly velice dobře sezpívané, orchestr zněl velkolepě a sebejistě a scéna s hlasy z tajemné lodi, to byl skutečný horor, jednoduše a sugestivně inscenovaný, dávající vyniknout Wagnerem geniálně napsané hudbě. Bludný Holanďan je operou, vedle sboru, především pro tři nebo čtyři hlavní sólisty – a zde to byly velmi pěkné výkony, zejména mezinárodně působící příslušník mladší generace Juha Uusitalo v titulní roli (trochu handicapovaný dřívějším zraněním) a legendární Matti Salminen v rozšafně pojaté úloze Dahlanda. Avšak přiměřeně se dařilo i dramatické sopranistce Amber Wagner a tenoristovi Coreymu Bixovi . Byla to opera pro letní publikum, ale nikoli jako turistický program – daří se vyvážit jednoduchou prvoplánovou působivost a diváckou přístupnost na jedné straně s uměleckou náročností a ambicí mít inscenaci hudebně na světové úrovni na straně druhé.

Sdílet článek: