sobota, 19. červen 2010

Jak filharmonie slavila Chopina

Napsal(a) 

Zcela polský program hrála Česká filharmonie u příležitosti Chopinových narozenin 18. února. Přijel zkušený polský dirigent Tadeusz Strugala , který často doprovázel i finalisty Chopinovy soutěže ve Varšavě, z nichž jeden byl sólistou tohoto koncertu. Klavírista Thai Son Dang vyhrál jednu z nejprestižnějších klavírních soutěží v roce 1980, na ročníku, který nejvíc proslul vyřazením Ivo Pogoreliče z okruhu finalistů a následným rozkolem v porotě. Vietnamský klavírista tehdy zapůsobil jemnou noblesou a kultivovaným úhozem a lze říct, že mu tento rys v interpretaci zůstal. Dang Son je opravdu naprostým protipólem provokativního a nevyzpytatelného Pogoreliče, vystupuje skromně a nabízí ušlechtilého romantického Chopina. Nic méně ani nic více.

V programu s oběma klavírními koncerty, které svádějí k určité jednotvárnosti, by bylo lepší buď slyšet konfrontaci dvou přístupů, anebo pozvat výraznější osobnost interpreta. Je bohužel pravda, že ze všech šesti dodnes koncertujících laureátů Chopinovy soutěže ve Varšavě u nás pravidelně vystupuje jenom ten relativně nejméně zajímavý, tedy Garrick Ohlsson. A na ty tři nejvýraznější, tedy Marthu Argerich, Maurizia Polliniho a Krystiana Zimermana, v Praze dlouhá léta marně čekáme. Že se nikoho z těchto tří nepodařilo získat ani pro velkou sérii chopinovských narozeninových koncertů ve Varšavě, to je jen částečná útěcha. Atmosféře koncertu v Rudolfinu nepomohla ani doprovázející Česká filharmonie, hrála hrubě a bez napětí. Není to technicky nejtěžší doprovod, ale při takto nezúčastněném provedení působí opravdu jednotvárně.

Romantické koncerty byly obloženy polskou hudbou 20. století. Program tedy začínal Lutoslawského Knihou pro orchestr , následoval Chopinův Koncert č. 2 f moll , po pauze Koncert č. 1 e moll – a končilo se slavnostní skladbou Sinfonia sacra polského emigranta A. Panufnika. Tedy prakticky dvouhodinový předimenzovaný program, kdy část publika odcházela už po Chopinově Koncertu e moll a nečekala na žádného Panufnika. Jeho Sinfonia sacra nemá, na rozdíl od nenapodobitelného Lutoslawského, tak originální rukopis, je to spíše tradicionalistická kompozice s odkazy na polskou duchovní tradici. V jinak postaveném programu by šlo o zajímavý objev, ale takto dramaturgie jenom podtrhla rozpaky z koncertu, který byl ústřední akcí k velkému chopinovskému výročí.

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.