Kritiky

NODO 2022, část druhá: Zvukové intervence v přírodě, kamiony a další momenty slyšení

Úterý 28. června v Divadle Antonína Dvořáka přineslo pásmo světových premiér stručných děl (okolo třiceti minut) mladších autorů. Večer otevřela „experimentální scénická opera“ Lucie Páchové Approximate, dle doprovodného slova vznikající v procesu kolektivní tvorby a metodou „sdíleného divadla“ na základě společného brainstormingu a smazání hranic mezi jednotlivými rolemi a specializacemi v procesu tvorby hudebního divadla.

Dvě ninfy

5. srpen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Dvě ninfy

Festival Letní slavnosti staré hudby hostil od roku 2000 řadu špičkových pěvců, mimo jiné Mariu Skibu, Veronique Gens, dvakrát Philippa Jarousského a opakovaně Hanu Blažíkovou. K nim se pokusila 4. srpna 2022 přiřadit italská sopranistka Roberta Mameli. Partnerem jí byl soubor Collegium Marianum, jenž vede Jana Semerádová.

Znojmo pod křídly andělů

2. srpen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Znojmo pod křídly andělů

Město Znojmo nabídlo v prostředí svých i okolních historických památek ve dnech 8.–24. července již osmnáctý ročník hudebního festivalu. I letos byl věnován několika žánrům, při čemž zásadním hlediskem výběru byla umělecká kvalita. A tak tu kromě klasiky, zejména staré hudby, zněl v různých podobách jazz i cimbálová muzika.

Dvořákova Lužanská mše ke svátku sv. Jakuba

Oblíbená Mše D dur, op. 86 „Lužanská“ Antonína Dvořáka letos opět zazněla v bazilice sv. Jakuba Většího na Starém Městě pražském k poctě tohoto světce v pondělí 25. července. Dirigent Jan Rezek nastudoval tuto mši s mistrovským varhaníkem Vladimírem Roubalem, výtečnými sólisty sopranistkou Lucií Silkenovou, altistkou Veronikou Hajnovou, tenoristou Tomášem Černým a basistou Martinem Vodrážkou. Bohatý zvuk zdejších nádherných varhan vyvážilo bohaté sborové obsazení Svatojakubského sboru spojeného se sborem Karlovarským, Strahovským chrámovým i členy Vysokoškolského uměleckého sboru.

Svoboda svědomí. 90 let Marka Kopelenta

13. červenec 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Svoboda svědomí. 90 let Marka Kopelenta

V pátek 17. června se k příležitosti letošních devadesátých narozenin profesora Marka Kopelenta konal koncert v prostorách Anežského kláštera v Praze. Na programu byly jeho komorní a sólové skladby. Navzdory Kopelentově respektované pozici na scéně české soudobé hudby se o organizaci tohoto koncertu nezasloužila žádná významná instituce. Akce vznikla v zásadě svépomocí Kopelenta a jeho blízkých přátel a známých, zvláště pak zásluhou paní Jarmily Tauerové.

Dva dny na Janáčkově festivalu

9. červenec 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Dva dny na Janáčkově festivalu

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se uskutečnil ve dnech 29. května až 1. července v Ostravě a Moravskoslezském kraji. Po obtížných pandemických předchozích dvou letech konečně v plánovaném rozsahu. Je třeba říci, že již řadu let – jak je dnes zvykem – neobsahuje festival jen vážnou hudbu, která samozřejmě výrazně dominuje, ale i folklór, jazz či crossover. Stejně tak je pro festival příznačné, že se vyznačuje promyšlenou dramaturgií a vysokou kvalitou uměleckou kvalitou svých koncertních či operních programů. Navíc rozšíření nabídky o hukvaldský přírodní amfiteátr před několika lety ještě více akcentuje genia loci originálního tvůrčího zjevu světoznámého českého skladatele.

Leningradská a Mystérium času v Litomyšli

O prvním prázdninovém víkendu (2.–3. 7. 2022) vyvrcholil hudební festival Smetanova Litomyšl. Na rozdíl od pátečního koncertu 1. 7. 2022 k zahájení předsednictví České republiky Radě Evropské unie přálo o víkendu festivalovému publiku i účinkujícím počasí. A také festivalová dramaturgie, která se rozhodla zařadit do programu druhého z dvojice koncertů hostující České filharmonie s dirigentem Jakubem Hrůšou dvě reprezentativní díla české a světové hudby 20. století – Kabeláčovu passacaglii Mystérium času a Šostakovičovu Leningradskou symfonii.

NODO 2022, část první: Lekce v naslouchání hudbě i lidem

Letošní Dny nové opery Ostrava nabídly mezi 25. a 30. červnem v pěti dnech celkem osm rozličných osm produkcí ve světových nebo přinejmenším českých premiérách. Jak se ukázalo, prezentovaná díla se různými způsoby – některá skrytě, jiná otevřeněji – potýkala s tématem naslouchání či poslechu – mezi sebou navzájem, hudbě, slovům, vzpomínkám, emocím i vlastnímu naslouchání.

Vivat Benda. Letošní ročník Klášterních hudebních slavností se nese v duchu odvahy

Od narození Jiřího Antonína Bendy uplynulo 300 let. Bendovo výročí slaví také Klášterní hudební slavnosti, které jsou již 16 let pevnou součástí kulturního života Olomouckého kraje (s přesahem do dalších krajů). Letošní ročník nese podtitul „Odvaha“, která se odráží v dramaturgicky „odvážných“ hudebních počinech festivalu a celkově rezonuje se současnými potřebami naší společnosti.

Sergej a Lusine Chačatrjan – arménská hudba na interpretačním vrcholu

Zatímco některé koncerty v rámci festivalových šnůr mnohdy jen tak tak odkazují na motta konkrétních ročníků, komorní večer s názvem Naše kořeny nemohl do tématu letošního Concentu Moraviae – Cestou od kořenů k budoucnosti – zapadnout lépe. V rámci koncertu se ve čtvrtek 23. června v jízdárně zámku Valtice představilo arménské sourozenecké duo Sergeje Chačatrjana (housle) a Lusine Chačatrjan (klavír) s ryze arménskou hudbou. Na programu se objevila nejen díla českému publiku známých skladatelů – Píseň poéma Arama Chačaturjana či Čtyři lidové tance pro klavír Komitase (vlastním jménem Soghomon Soghomonjan) – ale také skladby u nás málo uváděných autorů, mezi které patří například Eduard Bagdasarjan, Eduard Mirzojan či Arno Babadžanjan.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.