Při cestách s mými malými dětmi do parků v pražských Vršovicích jsem v 80. let občas šel kolem Kina Vzlet. Vždy mě napadlo, jak tristní je to pohled a kam došlo vyvlastnění sokolského biografu z roku 1921 ve stylu art deco, jeden z dokladů bolševického ničení architektury.

Poslední dny letošních Ostravských dnů nabídly kromě jiného i další dvojici orchestrálních programů již tradičně v prostoru Trojhalí Karolina. Druhý program pro komornější obsazení Ostravské bandy proběhl ve čtvrtek 26. srpna.

V sobotu 28. srpna vyvrcholily oslavy 10. výročí neziskové organizace Zámek Liteň a Festivalu Jarmily Novotné, věnované péči o odkaz světoznámé pěvkyně, kdysi majitelky zámku v Litni. Zakladatelka organizace i festivalu Ivana Leidlová za desetiletí svého působení prokázala mnohokrát mimořádné schopnosti k propojování odvážných projektů s nadšením velkých uměleckých osobností a pro letošní rok připravila nevšední a po všech stránkách velkorysé setkání s Rusalkou, v níž sklízela úspěchy také Jarmila Novotná. Poslední opera Antonína Dvořáka byla poprvé uvedena právě před sto dvaceti lety a od skladatelova narození uplyne 8. září již 180 let – letošní rok je skutečně výjimečný na jubilea a jejich spojení nabízelo i výjimečný počin.

Ohniskem obsáhlého programu Ostravských dnů jsou již tradičně orchestrální koncerty. Nedělní večer nazvaný „Orchestra opening“ byl, slovy Petra Kotíka, „vyvrcholením zahájení festivalu.“ Tradiční bod programu konaný v prostoru Trojhalí Karolina je již od roku 2017 svěřen souboru Ostrava New Orchestra vzniklému přímo pro potřeby festivalu, dle potřeby doplněnému hráči Ostravské bandy a vybranými sólisty. I tentokrát byl sestaven z větší části ze světových premiér skladeb současných tvůrců. Jakýmsi nevyřčeným, ale nakonec zjevným společným jmenovatelem tohoto večera i následujícího vystoupení Ostravské bandy byl samotný fenomén zvuku – jeho charakter, barva či síla.

„Interpreti sedí na židlích a před nimi jsou pouze notové stojany s party, účinkující pak…“ Jedenácté bienále současné hudby Ostravské dny odstartovalo 19. srpna již tradičně v areálu Dolní oblasti Vítkovice. Desetidenní festival odstartovala Trace for Orchestra (1964) amerického avantgardisty Roberta Wattse (1923–1988). Hráči Ostravské bandy a Ostrava New Orchestra sedící venku před prostorem starých koupelen na pokyn dirigenta Jiřího Rožně zmíněné party na stojanech zapálili.

Letní festivalovou scénou v Olomouci letos opět rezonuje barokní a klasicistní hudba, a to hned v rámci dvou paralelně probíhajících slavností. Bohatý pořad s vůní dalekých cest po různých kontinentech nabízejí již podeváté Olomoucké barokní slavnosti, v jejichž avizovaném programu si na své přijdou jak příznivci instrumentální, tak vokální hudby.

Letní slavnosti staré hudby navštívily letos mezi 20. červencem a 5. srpnem zajímavé lokality (Emauzské opatství, kostel sv. Martina ve zdi, Trojský zámek, barokní sál Šlechtovky, Letní refektář Strahovského kláštera) a oblažily posluchače mnohými hudebními perlami. Určitě musím připomenout například lamentace Orlanda di Lassa, hudbu Johannesa Ciconii, nádhernou Händlovu Chaconnu A dur nebo taneční španělskou renesanční hudbu.

S cembalem až na konec světa se vypravili ve čtvrtek 5. srpna diváci s cembalistou Jiřím Havrlantem. Ten pro svůj recitál sestavil mimořádně pozoruhodný a neobyčejný výběr skladeb od dob vrcholné renesance, přes baroko v čele s Johannem Sebastianem Bachem, až po francouzské clavecinisty a raný klasicismus neprobádaného českého autora Floriana Urbana. Při této příležitosti posluchači opět zavítali do nádherných prostor jednoho z mnoha půvabných olomouckých koncertních sálů. Nedávno zrestaurovaný Freskový sál v Základní škole Komenium v neorenesančním stylu s prvky barokního iluzionismu tak tematicky spojil hudbu s místem a nabídl návštěvníkům další znamenitý kulturní zážitek v rámci devátého ročníku Olomouckých barokních slavností.

Letní slavnosti staré hudby 2021 se přehouply do měsíce srpna, podruhé navštívily zámek Troja a podruhé přivítaly interprety z Pyrenejského poloostrova. Během šestého koncertu festivalu byla v akusticky ověřeném a inspirativním prostředí Císařského sálu představena dvorská a taneční hudba. Prahu tentokrát navštívil ostřílený soubor Capella de Ministrers. V jejich podání publikum 2. srpna 2021 vyslechlo skladby širokého spektra skladatelů 15.–17. století.

O tom, že libreta Pietra Metastasia patřila k nejoblíbenějším dramatickým textům 18. století, není třeba příliš diskutovat. Jeho básnická díla zhudebňovali významní doboví skladatelé – mj. Georg Friedrich Händel, Domenico Sarro, Leonardo Vinci, Niccolò Jommelli, Niccolò Piccinni, Johann Adolph Hasse či Wolfgang Amadeus Mozart – a ani s příchodem 19. století obliba jeho textů nepohasla, jak ukazují skladby Beethovena, Schuberta a Rossiniho.