Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – Ďeň boja za slobodu a demokraciu 17. listopadu je státní svátek jak České republiky, tak Slovenské republiky. Někdo (snad větší část české populace) jej vnímá pozitivně, pro někoho je záminkou pro projevy vzdoru či nihilismu. Určitá kulturní minorita projevuje tomuto významného svátku úctu hudbou.

Na recitál třicetiletého Milana Al-Ashhaba (FOK, 15. 11. 2022, pražský kostel sv. Šimona a Judy) jsem šel s očekáváním, že na základě mnoha skvělých ohlasů budu svědkem něčeho výjimečného. Byl to nejen večer v mnohém zajímavý, ale vedoucí i k zamyšlení.

Nedávno objevená Romance pro housle a klavír Bohuslava Martinů zazněla na benefičním koncertě Institutu Bohuslava Martinů 8. listopadu v Profesním domě na Malostranském náměstí v Praze. Violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Martin Kasík zahráli kromě ní i další díla Martinů a skladby Klementa Slavického a Roberta Schumanna.

V pátek 11. listopadu v pražském Rudolfinu proběhl druhý koncert abonentní řady souboru Collegium 1704. Dramaturgie byla tentokrát zaměřena na dvě duchovní veledíla – Dixit Dominus HWV 232 G. F. Händela a mše Missa Omnium Sanctorum J. D. Zelenky. Za řízení Václava Lukse spolupracoval sbor Collegium Vocale 1704 a sólisté Tereza Zimková, Pavla Radostová, Helena Hozová (soprán), Kamila Mazalová, Aneta Petrasová (alt), Ondřej Holub (tenor), Tadeáš Hoza a Tomáš Šelc (bas).

Grigorij Sokolov, který vystoupil 12. listopadu 2022 v Rudolfinu na závěrečném koncertě desátého ročníku Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, se u nás těší mimořádné oblibě. Svědčí o tom nejen skutečnost, že jeho festivalový recitál byl zcela vyprodaný řadu týdnů dopředu, ale i to, že – jako jediný klavírista – hrál na Festivalu Firkušného už potřetí. Poprvé ho festivalové publikum mohlo slyšet na třetím ročníku v roce 2015, podruhé na šestém ročníku v roce 2018 – a jeho recitály byly pokaždé prvořadou kulturní událostí. Nejinak tomu bylo i letos.

Český pianista Igor Ardašev zahájil třetí, předposlední večer Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného vídeňskou klasikou, nejprve Mozartovými Variacemi na Duportův Menuet D dur, KV 573 a poté Sonátou C dur č. 3 z haydnovské trojice sonát Ludwiga van Beethovena.

Tradiční podzimní benefiční koncerty Institutu Bohuslava Martinů (IBM) přinášejí vždy skladby tohoto autora v pestré paletě komorní tvorby. Na letošním koncertu vystoupili v úterý 8. listopadu v Barokním refektáři Profesního domu Matematicko-fyzikální fakulty UK dva skvělí a mezinárodně uznávaní umělci, violoncellista Petr Nouzovský a klavírista Martin Kasík, kteří kromě skladeb Bohuslava Martinů uvedli také hudbu Klementa Slavického a Roberta Schumanna.

Druhý večer Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného otevřela ruská pianistka Anna Vinnickaja, vítězka bruselské Queen Elisabeth Competition v roce 2007. Rodačka z Novorosijsku zahájila své vystoupení Preludiem, fugou a variacemi op. 18 Césara Francka, původně varhanní kompozicí. Franck ji napsal jako součást Six pièces pour le grande orgue v roce 1862, tedy v době, kdy v celé Evropě vrcholil kult varhan na koncertním pódiu. Dnes však dílo provádějí stejně často i klavíristé, liší se ovšem jednotlivými transkripcemi. Vinnickaja si zvolila úpravu Theo Wegmanna, švýcarského varhaníka i pianisty, který rezignoval na velký varhanní zvuk a spíše se snažil prodat klavír. Franckovo dílo zapůsobí svou výraznou, vřele diatonickou melodikou, i bez nosných pedálových tónů, jako vděčný a vhodný úvod do večera.

Festival Janáček Brno zahájilo zdejší Národní divadlo 2. listopadu premiérou svého operního souboru, dvojdílným večerem sestaveným z opery Z mrtvého domu a Glagolské mše od Leoše Janáčka. Jiří Heřman, šéf brněnského operního souboru a režisér dvojinscenace, označuje za autora tohoto dramaturgického spojení dirigenta Jakuba Hrůšu, čerstvě designovaného budoucího hudebního ředitele Royal Opera House, Covent Garden, Londýn, který premiéru dirigoval. Obě díla byla uvedena ve své původní verzi.

V sobotu 5. listopadu 2022 zahájil svůj desátý ročník Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Ve vyprodané Dvořákově síni Rudolfina vystoupil Leif Ove Andsnes, jeden z nejvýznamnějších a nejžádanějších současných pianistů. Skromný sympatický umělec byl v roce 2013 uveden do Síně slávy časopisu Gramophone, je mj. držitelem sedmi cen Gramophone (tu poslední získal v letošním roce) a jedenáctkrát byl nominován na Grammy Award. V pomyslném žebříčku nejlepších světových klavíristů by se určitě umístil v první desítce. Pro tuzemské posluchače je tento norský umělec o to zajímavější, že má vřelý vztah k české hudbě. Sympatie budí i jeho občanské postoje, o nichž se můžeme dočíst v Andsnesově osobním komentáři k festivalovému programu, který je otištěný v programové brožuře.