Hudební festival Znojmo, jenž se v jihomoravském městě koná již 19. rokem, si pro letošní stagionu vytyčil vskutku velkolepý cíl – představit veřejnosti ve scénickém nastudování „znojemskou“ gratulační serenatu Harmonie Planet (La concordia de’ pianeti) Antonia Caldary. Dílo věnované císařovně Alžbětě Kristýně, choti císaře Karla VI., které v jihomoravském městě zaznělo po 300 letech, dalece přesahuje svým provedením hranice zdánlivé provinčnosti.

Ctěnický hudební festival pokračoval již 3. ročníkem na zahajovacím koncertu Noc s Mozartem s výběrem nejznámějších operních melodií v podání mladých pěvců. V úterý 18. července vystoupili v sále Kočárovny Ctěnického zámeckého areálu na severovýchodním okraji Prahy čeští a slovenští sólisté, kteří sklízejí úspěchy na domácích i zahraničních scénách. Předseda festivalového výboru Robert Rytina a čestná prezidentka festivalu Kateřina Kněžíková přivítali hosty zcela zaplněné zámecké Kočárovny s klenutou klenbou, jež svědčí setkáním s klasickou hudbou dokonale.

Slavnostně a na vysoké úrovni zahájil 18. července 24. ročník pražských Letních slavností staré hudby, tentokrát v chrámu P. Marie a slovanských patronů v Emauzích. Zahajovací koncert svěřili pořadatelé německému souboru Ensemble Polyharmonique, který pro svůj český debut připravil program postavený především z chrámových děl protestantských autorů 17. století. Umělci se omezili na svůj nejvlastnější repertoár, totiž na vícehlasé vokální skladby, jež lze interpretovat v sólovém obsazení s doprovodem bassa continua (a bez koncertantních nástrojů). Okruh výběru se tak sice výrazně zúžil, přesto mělo publikum možnost vyslechnout relativně rozmanité kusy od převážně polyfonních až po silně deklamačně a lehce virtuózně konstruované, od modálně zabarvených po harmonicky již moderně cítěné skladby.

Letošní 65. Smetanovu Litomyšl uzavřel italský program. Byl originálně sestaven, i když Orchestru FOK chyběl kus temperamentu a lesku, zejména v první polovině. Program nazvaný Ciao, Italia! kombinoval hudbu inspirovanou Itálií a hudbu přímo italskou. Dirigoval Tomáš Brauner a hostem byl tenorista Raffaele Abete v nejznámějších italských písních. Jeho hlas působil nejprve trochu sevřeně, ale postupně se rozezpívával a závěrečné O sole mio vyšlo víc než důstojně. Program mohl začít výraznějším otvírákem, než je Schubertova Předehra v italském slohu, a také v Čajkovského Italském capricciu se mohli muzikanti víc snažit.

Další projekt s unikátní dramaturgií a zároveň přínosem odkrývajícím publiku méně známou tvorbu nabídl v neděli 25. června spolek Lieder Company Prague. Ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice vystoupili pěvci – sopranistka Jana Sibera, tenorista Ondřej Holub a barytonisté Roman Janál s Vojtěchem Šemberou ve spolupráci s klavíristy Janem Duškem a Bohumírem Stehlíkem. Ti přednesli písňová díla dvou skladatelských osobností se shodnými letopočty narození a úmrtí, a to ve své úplnosti. Zněla tak hudba Viktora Kalabise a Györgye Ligetiho.

Písňový recitál je jedním z tradičních dramaturgických pilířů národního hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Letos měl své místo v kalendáři v pátek 23. 6. 2023, a to v příjemných historizujících prostorech Smetanova domu, který byl stavěn v podstatě současně se skladbami, které onoho podvečera figurovaly na programu. Festivalové podium letos patřilo basistovi Janu Martiníkovi a generálnímu řediteli České filharmonie Davidu Marečkovi, tentokrát v roli partnera u klavíru. Písňové recitály náležejí společně s koncerty komorní hudby k náročnějším žánrům artificiální hudby. Mohou však být i příjemným setkáním s repertoárem, v němž se lidský hlas za doprovodu klavíru prolíná s poezií a sofistikovanými literárními texty vůbec. Takový pocit jsem měl z Martiníkova recitálu, který spojil populární a nejpopulárnější písně českých skladatelů 19. a 20. století s repertoárovými návraty a překvapeními.

Mezi 20. a 22. červnem 2023 jsem vyslechl tři neobyčejné koncerty, jež si dovolím sumarizovat.

Brněnský hudební soubor Ensemble Opera Diversa představil v úterý 13. června v Mozartově sálu brněnské Reduty další z koncertů řady Hudební inventura, která se dlouhodobě věnuje (znovu)objevování a uvádění skladeb domácích autorů. Zatímco povětšinou se večery cyklu Hudební inventura soustřeďují spíše na v minulosti upozaďované a „neoficiální“ autory, kteří mnohdy stáli v nelibosti vládnoucí politické garnitury, letošní koncert dal nezvykle přednost dříve prosazovaným – ať již pro samotný kompoziční styl, či ideologické přesvědčení – autorům, kteří dnes rovněž čelí faktickému zapomenutí. Soubor Ensemble Opera Diversa si na úterním koncertu položil otázku, do jaké míry může čas „zklidnit vody“ a umožnit nahlédnout na samotné skladby jakožto na svébytná hudební díla nezatížená osobností svého tvůrce či „duchem doby“.

Perkusní virtuos, mág, čaroděj – tak se přezdívá Martinu Grubingerovi. Rakouský multiperkusista svou virtuozitu předvedl i v úterý 6. června na Drážďanských hudebních slavnostech v sále Paláce kultury zaplněném do posledního místa. Partnery mu byli Německá komorní filharmonie Brémy, mladý finský dirigent Tarmo Peltokoski a pět jeho kolegů perkusistů.

Na závěrečném koncertě abonentní řady R v pondělí 12. června 2023 ve Dvořákově síni Rudolfina nabídl Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Petrem Popelkou posluchačům zajímavou kombinaci tří žánrově zcela rozdílných děl ruské provenience. Program byl pro publikum zjevně lákavý – koncertní sál byl zaplněný do posledního místa, a to včetně sedadel na varhanní empoře.