Kritiky

Věčná naděje vol. 2

20. srpen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Věčná naděje vol. 2

Po slavnostním zahájení, které se odehrálo v neděli 19. srpna v prostorách HAMU, odstartoval o den později prvním celovečerním koncertem v Sukově síni pražského Rudolfina druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje. Festival si klade za cíl oživit mimo jiné dílo terezínských skladatelů a navrátit jejich uměleckou tvorbu zpět na pódia hudebních sálů. Ve své snaze nezůstává Věčná naděje pouze v Praze, ale část děl zazní také přímo v terezínském Kulturním domě. Jak však napoví již letmé pohlédnutí do programu, terezínští skladatelé nejsou výhradní hudební náplní festivalu. Pondělní program sestával z tvorby Zikmunda Schula, Erwina Schulhoffa, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka a o jeho provedení se postaralo Petrof Piano Trio tvořené klavíristkou Martinou Schulmeisterovou, houslistou Janem Schulmeisterem a violoncellistou Kamilem Žvakem.

Večer pro krále by potěšil i samotného Ludvíka XIV.

Za dvacet let své existence si pražský MHF Letní slavnosti staré hudby získal srdce mnoha milovníků barokní hudby. Myslím, že bez tohoto unikátního festivalu si už letní měsíce ani nedovedou představit a své dovolené si vybírají podle termínů koncertů… Letošní dramaturgie byla vyhlížena s velkým očekáváním. Dvacátý ročník totiž zároveň přinesl nové projekty dosavadní čtyřleté úzké spolupráce mezi Centrem historických umění Collegium Marianum a Centrem barokní hudby ve Versailles. Spolupráce se od roku 2016 prohlubovala nejen v rámci samotného festivalu, ale rovněž při pořádání Akademie Versailles v Praze, která každoročně v jarních měsících umožňuje našim studentům odbornou výuku v oblasti barokní hudby, tance a zpěvu pod vedením lektorů a umělců obou institucí. Nelze nezmínit, že vzájemnou spolupráci inicioval a dlouhodobě podporuje Francouzský institut v Praze a v loňském roce se obě instituce smluvně zavázali k dalšímu tříletému pokračování. Jedním z úspěšných společných projektů je rovněž CD nahrávka Grands Motets (2018) s velkými motety Michela-Richarda de Lalanda, která se setkala s ohlasem publika i kritiky.

Due virtuosi na Letních slavnostech staré hudby, jiskřiví i ztišení

Šestý koncert 20. ročníku Letních slavností staré hudby se odehrával 31. července v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze. Hostem večera byla umělecká dvojice Vittorio Ghielmi, italský hráč na violu da gamba, a švýcarský loutnista Luca Pianca.

Jaké blaho, když je múzám horko

30. červenec 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Jaké blaho, když je múzám horko

Pátý koncert jubilejního 20. ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby se odehrával de facto uprostřed zahrad, totiž v hlavním sále Trojského zámku. Navzdory večerní hodině a otevřeným oknům vládlo nelidské horko osazenstvo koncertu nazvaného „V zahradách múz“ se tedy notně zapotilo.

Sýček neodletěl: Choreografie Pavla Šmoka stále žije, okouzluje i šokuje

Navzdory svému názvu „Praha, klasika…“, nabídl ve dnech 27. a 28. července mezinárodní hudební festival divákům dvě představení, která se jako „klasika“ rozhodně netvářila. První se jmenovalo Mezinárodní umělecký maraton, druhé organizátoři pojmenovali Balet a hudba komorně. Oba večery měly společné jmenovatele jak repertoárově, tak z hlediska obsazení.

Olomoucké barokní slavnosti končí, Alexandr Veliký opět v Slzách

Po novodobé premiéře dvojice barokních serenat rakouského skladatele Johanna Heinricha Schmelzera nabídly Olomoucké barokní slavnosti svým posluchačům – opět v novodobé premiéře – operní představení L‘Elice italského skladatele Pietra Andrey Zianiho. Opera na libreto italského básníka, duchovního a diplomata Domenica Federiciho vznikla k příležitosti oslav narozenin císařovny vdovy Eleanory Magdaleny. Novodobou premiéru uvedl orchestr Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka, uměleckého vedoucího a režiséra v jedné osobě. V sólových rolích vystoupili Hana Holodňáková, Martin Ptáček, Jiří Poláček, Helena Kalambová, Rostislav Baláž, Vincenc Ignác Novotný a Isabella Shaw.

Vokální polyfonie v genech: Utopia poprvé v Praze na Letních slavnostech staré hudby   

Kontemplativní hudba a průzračnost její interpretace - to byly dva hlavní atributy hudebního večera v Klášteře sv. Anežky České, kde 25. července vystoupil na festivalu Letní slavnosti staré hudby belgický soubor Utopia. Jejich program Rosa mystica byl velmi ojedinělý. Vokální polyfonie mariánských nešpor, které pěvci uvedli, totiž běžně ve své době během liturgických obřadů nezaznívala. Byla vyhrazena jen na největší církevní svátky.

Zpívaná rozjímání a další hudba k objevování na Olomouckých barokních slavnostech

Sedmý ročník Olomouckých barokních slavností je v plném proudu – kromě již tradičních stálic v podobě neobarokních oper Endymio a Lacrimae Alexandri Magni figurují na programu festivalu také novodobé premiéry neprávem opomíjených barokních skladatelů, mezi které patří například Karel Ditters z Dittersdorfu, Pietro Andrea Ziani, Josef Antonín Štěpán, František Antonín Míča nebo Johann Heinrich Schmelzer. Díla posledních tří jmenovaných autorů si již návštěvníci Olomouckých barokních slavností mohli vyslechnout a sami tak posoudit, zda skladby dávných umělců upadly v zapomnění právem, nebo jestli se archivní fondy mohou stát bezednou studnicí pozoruhodné hudby.

Španělské srdce Anny Reinhold na Letních slavnostech staré hudby

Třetí z večerů 20. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby se odehrával v malebném sále Zámku Troja a nesl název Corazón español (Španělské srdce). Pozvání přijali francouzská mezzosopranistka Anna Reinhold, argentinský kytarista Quito Gato a španělské smyčcové kvarteto Exclamatio Quartet pod vedením Oleguera Aymamího.

Pěvecký zlatý standard Ameriky

12. červenec 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Pěvecký zlatý standard Ameriky

V roce 1997 jsem zažil jeden z mých nejsilnějších hudebních okamžiků – byl jsem přítomen výseku natáčení Rusalky pro společnost Decca. Nad vším vládl totálně koncentrovaný sir Charles Mackerras, nicméně víc než hra České filharmonie, jež měla tehdy své limity, si mě podmanil zpěv Bena Heppnera a především Renée Fleming, jež byla řadu let hlavní primadonou Metropolitní opery v New Yorku. (O dvacet let později dlouhou kariéru v tomto legendárním divadle ukončila.)

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.