Komentáře

Nespoutaný zvuk: nekonečné hledání příznivců klasické hudby v experimentu londýnského Barbican Centre

Mimořádně promyšlený a elegantní recept na věčný problém, jak přiblížit klasickou hudbu novému publiku, nabídnul druhý ročník festivalu Sound Unbound, který se konal v londýnském Barbicanu. Více než 440 interpretů se představilo během 60 koncertů v prostorách tohoto brutalistního komplexu ze sedmdesátých let, který kromě koncertního sálu čítá dvě divadla, multikino, výstavní síň, středověkou kapli, botanickou zahradu, Guildhall School of Music and Drama a několik set bytových jednotek.

Vítěz soutěže Pražského jara Victor Julien-Laferrière vítězí i v Bruselu

Sedmadvacetiletý Pařížan Victor Julien-Laferrière získal před pěti léty první cenu v mezinárodní soutěži Pražského jara a teď k ní přidal stejné ocenění na soutěži královny Alžběty v Bruselu. Druhý byl Japonec Yuga Okamoto en třetí Santiago Cañón-Valencia z Kolumbie.

Requiescat in pace. Po Jiřím Bělohlávkovi zůstává prázdno

Vstoupit dvakrát do téže řeky prý nelze. Jiřímu Bělohlávkovi se to podařilo. Poštěstilo se mu ještě jednou vést Českou filharmonii, napodruhé v lepší konstelaci. Bylo to krásné - přízní osudu se v roce 2012 mohl po dvou desetiletích logicky vrátit na post šéfdirigenta, který mu předtím nebylo dopřáno zastávat dostatečně dlouho a který k němu patřil právem. Vrátil se zkušenější a zralý. Jako osobnost s cenným mezinárodním renomé. Krutostí stejného osudu nemohl však svou misi ani tentokrát přirozeně završit a naplnit – na konci páté sezony, se smlouvu na několik dalších, podlehl těžké nemoci.

Břevnovské otevírání dveří

26. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Břevnovské otevírání dveří

Základní umělecká škola Jana Hanuše sídlí v samém centru  Břevnova v těsném sousedství překrásného Břevnovského kláštera. Jako většina škol je čtyřoborová, ovšem novinkou posledních let je jazzové oddělení, výuka hry na harfu a cimbál. Zájem o vzdělávání v naší škole projevují nejen žáci z našeho blízkého okolí, ale i z jiných částí Prahy a přilehlých obcí.  V  tomto školním  roce  jsme  se  připojili  k projektu  výuky  seniorů za podpory Magistrátu hl. m. Prahy. Spolupracujeme s institucemi v blízkém i širším okolí, které projeví zájem o kulturní vystoupení žáků naší školy. Například jsme pravidelným hostem Domova pro seniory Elišky Purkyňové, spolupracujeme s městskou částí Praha 6, žáci vystupují rovněž v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích pro válečné veterány. Další aktivitou posledních let je organizace mezinárodní soutěže ve hře na harfu a celopražských kol soutěží MŠMT ve hře na dechové či smyčcové nástroje.

Obrázky ze života krumlovské ZUŠky aneb o báječném soužití s okolním světem a nejen o něm

…jsme škola, která díky své tradici i tvůrčímu ovzduší zanechává trvalou stopu v životech absolventů, jejich blízkých i v historii města. Motto českokrumlovské základní umělecké školy, jež přišlo na svět při týmovém vytváření školního vzdělávacího programu vyjadřuje přání nás všech pedagogů, ale mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že platí…

Slavkovská ZUŠ Open: Výstava na Lokti i Stezka umění

Proč jsme se zapojili do ZUŠ OPEN? Cítíme obrovský potenciál tohoto projektu napříč republikou. Konečně je zde projekt, který vyzdvihuje základní umělecké vzdělávání napříč kraji a spojuje ZUŠky z celé republiky. Projekt, o kterém je hodně slyšet, jeho propagace není násilná, ale je promyšlená a účelová.

Soutěž Pražského jara očima předsedy

69. ročník mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro je za námi. Letos se soutěžilo v oborech cembalo a housle. Housle jsou u nás velmi tradičním oborem. Když soutěž v roce 1946 mistr Rafael Kubelík inicioval, myslel právě na housle jako na první disciplínu v této soutěži. Od té doby se u nás housle promítly, stejně jako třeba obory varhany nebo hoboj, již dvanáctkrát. Pouze violoncello mělo v průběhu sedmi desetiletí soutěží třináct.

Mozartova cena vyslanci české kultury Václavu Luksovi

Když jsem v roce 2014 přibyla do Drážďan – s manželem, jenž sem byl jmenován na diplomatickou misi -, zjistila jsem, že naše země tu svého „vyslance“ už má. Světově uznávaný znalec barokní hudby a její neúnavný propagátor a interpret, spiritus agens souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 Václav Luks založil v roce 2008 koncertní cyklus Praha-Drážďany. Je to jediný koncertní cyklus českého souboru v zahraničí a je velice úspěšný. Václavu Luksovi a jeho spolupracovníkům se i v tak kulturními akcemi doslova přeplněném městě, jako jsou Drážďany, podařilo zaujmout místní publikum natolik, že jsou všechny koncerty cyklu netrpělivě očekávány a vděčně aplaudovány. Je pravidlem, že umělce odměňuje nejen dlouhotrvající potlesk, ale i nadšený dupot. Musím přiznat, že mě zarazilo, když jsem to dupání poprvé zažila, bylo to v Annenském kostele v Drážďanech, kde Collegium 1704 tradičně vystupuje. Nyní už se s manželem „poučeně“ přidáváme.

Kutnohorský leiermann

16. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Kutnohorský leiermann

Violoncellista Jiří Bárta se už deset let vyžívá v tvarování dramaturgie a umělecké personalistice Mezinárodního hudebního festivalu v Kutné Hoře. Během pouhé dekády vytvořil v městě chráněné UNESCEM svého druhu nejzajímavější festivalový komorní kotlík České republiky, kde vaří skvělí kuchaři vybrané delikatesy. Jsou to pokrmy mnoha vůní, chutí, barev, forem a obsahů. Zůstanu-li u gastronomických metafor, návštěvníci je pak nadšeně konzumují a po lukulských hostinách odcházejí domů s pocitem svátečního obdarování, povznesení, radosti i zamyšlení… Jakkoliv ne vždy souzním se vším, co Jiří Bárta vytvořil či hraje, střídal geniální večery se spornými okamžiky, jeho kutnohorské dítě vlastně dospělo v nepominutelnou akci, čehož si jsou (a budou) doufám vědomi jak ve vedení Kutné Hory, Středočeského kraje a v místní mecenášské komunitě, tak na ministerstvu kultury.

Živý odkaz Milana Slavického

2. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Živý odkaz Milana Slavického

Před deseti lety jsem v Harmonii článek o Milanu Slavickém k příležitosti jeho šedesátých narozenin (* 7. 5. 1947) začínala řečnickou otázkou, „jakpak se asi o tomto skladateli bude psát v učebnicích českých hudebních dějin?“ Přestože Milan Slavický odchodem z tohoto světa v roce 2009 historickou perspektivu svým četným aktivitám už dal, na odpověď je pořád ještě brzy. Přibyla zato jiná, dosti charakteristická a obecnější otázka: co ze skladatelova odkazu zůstává „současné“ a co mizí v propadlišti času?

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.